Svitavské památky – Ottendorferova knihovna

Prezentace na téma: "Svitavské památky – Ottendorferova knihovna"— Transkript prezentace:

1 Svitavské památky – Ottendorferova knihovna
Ivana Pavlišová

2 ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_4.DE.11
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Vytvořeno: listopad 2013 Ročník: 3. roč. - čtyřleté gymnázium (RVP-G), 3., 7. roč. - osmileté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Kulturní a regionální dějiny Materiál slouží k výuce regionálních dějin. Navazuje na obecné kulturní dějiny, které konkretizuje na nejbližší okolí. Materiál slouží jako úvodní seznámení před exkurzí po svitavských památkách a část tohoto materiálu slouží jako pracovní list s úkoly, které mají žáci během exkurze vypracovat.

3 Pamětní deska viz úkol 1

4 Valentin Oswald Ottendorfer
Narodil se ve Svitavách v rodině soukenického mistra. Studentská léta prožil na universitách v Brně, Vídni a v Praze. Po revolučních bouřích v roce 1848, kterých se aktivně zúčastnil, byl nucen opustit monarchii (viz úkol) Roku 1859 se oženil s vdovou po majiteli listu a tiskárny Annou Josefou Behr Uhl, které pod jeho vedením dále vzkvétaly.

5 Stavba knihovny V roce 1892 byla z jím poskytnutého finančního daru postavena budova Ottendorferova domu, kde byla otevřena z finančních prostředků poskytnutých Ottendorferem velká veřejná lidová knihovna a čítárna. Neplatilo se výpůjčné a čítárna byla bezplatnou službou. Knihovna plnila i funkci společenského domu určeného k přednáškám koncertům i divadelním produkcím. Brzy získala 22 000 svazků a stala se tak největší a nejmodernější německou knihovnou v tehdejším Rakousku-Uhersku. Před domem nechal postavit kašnu se sousoším (viz úkol) – původní pohled.

6 Ottendorferův dům - knihovna
2

7 Dary V. O. Ottendorfera městu
Celkem věnoval svému rodnému městu částku 1 000 000 zlatých (cca 700 milionů Kč v dnešní hodnotě), za které byl postaven také sirotčinec, chudobinec a nemocnice pro chudé. Na tyto instituce pamatoval rovněž ve své závěti zřízením nadací, které je měly finančně zajistit i v budoucnu.

8 Knihovna v nové době Knihovnu navštívil v roce 1929 i první československý prezident T. G. Masaryk. Po 2. světové válce knihovna byla zčásti rozkradena a zbytek původního knižního fondu nyní opatruje městské muzeum a galerie, dochovalo se z něj pouze 5500 svazků. V letech zde probíhala nákladná rekonstrukce.

9 Hlavní sál 3

10 Působení v zahraničí Spolu se svou manželkou věnovali také městu New Yorku lidovou knihovnu a nemocnici, kde byla poskytována bezplatná péče pro německé imigranty. Knihovna i nemocnice existují dodnes a obě sousedící budovy byly zařazeny do Národního seznamu historických památek USA.

11 Vyřešte: Kam V. O. Ottendorfer emigroval? Jaké povolání pak vykonával?
V jakém stylu byla postavena knihovna? Na jakém místě byla postavena? Jaké sousoší nechal Ottendorfer vytvořit u kašny před budovou? Na čí památku? Proč? Kde stojí sousoší dnes? Jak slouží knihovna dnes? Jaký text najdeme na pamětní desce umístěné na knihovně? V jakém je jazyce? Proč?

12 Budova postavená v americkém stylu.
Dnes slouží jako přednáškový a koncertní sál, v přízemí se nachází Muzeum esperanta, pokoje ve věži slouží k ubytování hostů. Budova postavená v americkém stylu. Stojí na místě rodného domku Oswalda Ottendorfera. Sousoší představuje mateřskou lásku na památku své matky, která zemřela osm let po jeho emigraci, aniž by ji mohl navštívit. Emigroval do USA, do New Yorku. Pracoval nejdříve jako nádeník, ale později se vypracoval na redaktora největších německých novin New-Yorker Staats-Zeitung. v parku Jana Palacha 4

13 Pamětní deska 1

14 Zdroje JARDA 75. Wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: JARDA 75. Wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: ESPERANTO-KLUBO PÍSEK. Wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: JARDA 75. Wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN. Městský památkový okruh [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN. Ottendorferův dům [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: FIKEJZ, Radoslav a Vladimír VELEŠÍK. Kronika města Svitavy. Svitavy: Městské muzeum a galerie ve Svitavách, 2006, 396 s. ISBN Veškeré hypertextové odkazy jsou platně ke dní vytvoření díla.