Římské císařství Petr Procházka Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petr Procházka. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802–4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).
císařství : forma monarchie císař – má rozhodující moc 27 př. n. l. – 476 n. l. Úkol: Od jakého vládce odvozovali císaři svůj titul?
2 základní formy: principát (27 př. n. l. – 284 n. l.) - císař vládne jako první občan (princeps) dominát (284–476 n. l.) - císař vládne jako neomezený vládce (dominus)
Octavianus Augustus (31 př. n. l. – 14. n. l.) 1. císař (od r. 27 př. n. l.) dynastie julsko-klaudijská opory: armáda + pretoriáni omezení moci senátu rozkvět města Řím a říše limes Romanus (opevněná hranice) Obr. 1 Císař Octavianus
Obr. 2 Římská říše za Octaviana Úkol: Odkud kam sahala římská říše ve směru západ → východ, sever → jih?
bitva v Teutoburském lese (9 n. l.) Germáni zastavují Římany řeka Rýn = severní hranice Říma Obr. 3 Pomník germánského vůdce Arminia v Teutoburském lese (Německo) Obr. 4 Římská strážní věž na severní hranici (Německo)
Další císaři dynastie julsko-klaudijské: Tiberius (14–37) Caligula (37–41) Claudius (41–54) Nero (54–68) Obr. 5 Plakát z r. 1913 k filmu Quo vadis Šílený císař Nero prožívá extázi nad požárem Říma, k němuž sám vydal příkaz. Za viníky však byli označeni křesťané, které vladař nenáviděl a krutě pronásledoval.
zakladatel – Ježíš Nazaretský víra, láska, naděje posmrtný život Křesťanství: víra v 1 boha zakladatel – Ježíš Nazaretský víra, láska, naděje posmrtný život Obr. 6 Socha Ježíše Krista v Riu de Janeiru Úkoly: Co víš o životě a smrti Ježíše Krista? Z jaké vrstvy společnosti pocházeli první křesťané? Jaké významné křesťanské svátky slavíme? Jak rozumíš pojmu církev?
obnova města Říma po požáru, výstavba Kolosea Dynastie Flaviovců: Vespasianus (69–79) obnova města Říma po požáru, výstavba Kolosea Obr. 7 Koloseum – aréna pro gladiátorské zápasy
Obr. 8 Poslední den Pompejí Dynastie Flaviovců, např.: Titus (79–81) výbuch sopky Vesuv zkáza 3 měst: Pompeje Herculaneum Stabiae Obr. 8 Poslední den Pompejí
Tzv. adoptivní císaři, např.: Traianus (98–117) Řím dosáhl největšího územního rozmachu Obr. 9 Římská říše za Traiana Úkol: Které území v západní Evropě Římané neovládali za Octaviana (viz obr. 2), zatímco za Traiana již ano?
Tzv. adoptivní císaři, např.: Hadrianus (117–138) Antonius Pius (138–161) obrana dobytých území Obr. 11 Mapa znázorňující Hadrianův a Antoniův val (Skotsko) Obr. 10 Tzv. Hadriánův val (Skotsko)
Tzv. adoptivní císaři, např.: Marcus Aurelius (161–180) filozof na trůně stoicismus – klid duše dílo: Hovory k sobě Obr. 13 Jezdecká socha Marka Aurelia (Řím) Obr. 12 Nápis na skále v Trenčíně na Slovensku připomíná vítězství Marka Aurelia nad Germány
Císařství za dominátu, např.: Konstantin (306–337) Konstantinopol = Istanbul edikt milánský (313) (zrovnoprávnění křesťanství) Obr. 14 Konstantinův vítězný oblouk v Římě Obr. 15 Dnešní Istanbul (Turecko)
Císařství za dominátu: 395 ‒ rozdělení říše na západní a východní část vláda 2 císařů (Řím, Konstantinopol) Obr. 16 Rozdělení římské říše r. 395 Úkol: Pojmenuj oblasti, které se staly součástí západní a východní části impéria.
Císařství za dominátu: 4.–5. stol. – útoky barbarů na západě 476 – rozpad západořímské říše Obr. 17 Rozpad západořímské říše r. 476 a říše východořímská Zatímco na území bývalé západořímské říše vznikala od r. 476 řada germánských království, východořímská říše si udržela svou celistvost a pod názvem Byzantská trvala až do r. 1453, kdy ji ovládli Turci.
Cvičení: Co víš o římském císařství? Doplň chybějící údaje: 1) Císařství v Římě trvá mezi lety 27 př. n. l. a _____ n. l. 2) Rozlišujeme 2 formy císařství: _________ a dominát. 3) Císařství je forma monarchie, v níž má panovník ___________ moc. 4) Prvním římským císařem se stal ___________ Augustus. 5) Pro bezpečí říše budovali císaři opevněnou hranici, tzv. ______ Romanus. 6) Od 1. století se v římské říši rozvíjí nové náboženství ‒ ____________ 7) Rovnoprávným se však stalo až vydáním tzv. ediktu ___________ r. 313. 8) Výbuch sopky Vesuv zničil města _________, Herculaneum a Stabiae. 9) Největší gladiátorskou arénou v Římě bylo ___________ 10) Největšího územního rozmachu dosáhl Řím za vlády císaře ________ 11) Císař Marcus Aurelius je známý také pod přezdívkou ______ na trůně. 12) Rozpad západořímské říše zapříčinily stále častější útoky ________ 13) Z východní části římského impéria se zrodila __________ říše.
Citace obrazových materiálů: Obr. 1. Till Niermann. [cit. 2012-10-25]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Statue-Augustus.jpg> Obr. 2. Louis le Grand. [cit. 2012-10-25]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Roman-Empire-Augustus.png> Obr. 3. Arminia. [cit. 2012-10-25]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Herrmann-von-Vorne.JPG> Obr. 4. [cit. 2012-10-25]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Wachtposten_1_1x_Rheinbrohl.jpg> Obr. 5. [cit. 2012-10-25]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Quo_Vadis_poster.jpg> Obr. 6. [cit. 2012-10-25]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cristo_Redentor_-_Rio.jpg> Obr. 7. [cit. 2012-10-25]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Colosseum-Rom.jpg> Obr. 8. Dbenzhuser. [cit. 2012-10-25]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pompeii_the_last_day_1.jpg> Obr. 9. Tataryn77. [cit. 2012-10-25]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Roman_Empire_117AD.jpg>
Citace obrazových materiálů: Obr. 10. Geln Bowman. [cit. 2012-10-25]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hadrians_Wall_03.jpg> Obr. 11. NormanEinstein. [cit. 2012-10-25]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hadrians_Wall_map.png> Obr. 12. [cit. 2012-10-25]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trencin-Roman2.JPG> Obr. 13. Stefano Fiorani. [cit. 2012-10-25]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Marco_Aurelio_copia_campidoglio.jpg> Obr. 14. Olivier2000. [cit. 2012-10-25]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Arc_de_Constantin.JPG> Obr. 15. M.K.T. Istanbul. [cit. 2012-10-25]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cruise_ship_and_Seabus_in_Istanbul.jpg> Obr. 16. Pixeltoo. [cit. 2012-10-25]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Westeastrome.png> Obr. 17. [cit. 2012-10-25]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Roman_Empires_476AD.svg>
Literatura: ČORNEJ, Petr a kol. Dějepis pro SOŠ: české a světové dějiny. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 2002. ISBN 80-7235-194-X. PEČÍRKA, Jan a kol. Dějiny pravěku a starověku, II. část. 3. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1989.