Voda Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Nejdůležitější tekutina, kterou známe. Neexistuje bez ní žádný jiný organismus. Organismus přijímá a vylučuje vodu podle svých potřeb. Příjem a výdej vody je v rovnováze.

Lidské tělo je složeno z 65–70 % vodou. Voda je obsažena v tělních tekutinách, v játrech, kůži, v kostech, svalech a vnitřních orgánech. Absolutní množství vody u dospělého člověka zůstává stálé.

Příjem, vstřebávání živin a jejich látková přeměna probíhá pomocí vody. Ve vodě jsou rozpuštěny všechny látky, které vznikají při odbourávání živin a jako nepotřebné se vylučují opět pomocí vody z těla. Zdrojem vody jsou převážně nápoje a potraviny. Voda vzniká i v průběhu přeměny živin.

Z těla se voda vylučuje: močí – 1000–1500 ml; pocením – nejméně 500 ml; dýcháním – 300 ml; stolicí – 100–200 ml; výměna vody probíhá za spoluúčasti některých minerálních látek (sodík, draslík, chlór).

Rozdělení tělních tekutin: a/ nitrobuněčná tekutina; b/ mimobuněčná tekutina; Voda nitrobuněčná tvoří asi 35 % celkové hmotnosti a je uložena v buňkách. Voda mimobuněčná je obsažena v krevní plazmě a ve tkáňovém moku (lymfě). Objem plazmy je 3,5 litru a objem tkáňového moku asi 7,5 litru. Voda mimobuněčná tvoří asi 25 % celkové tělesné hmotnosti.

Funkce vody Slouží jako rozpouštědlo; Roznáší teplo a ochlazuje; Účastní se při biochemických reakcích; Umožňuje trávení; Umožňuje vstřebávání; Umožňuje vylučování; Minerální látky obsažené ve vodě udržují stálé pH a osmotický tlak.

Konstantní obsah vody je výsledkem vyrovnané vodní bilance; Této dosáhneme zvýšením pití tekutin nebo zvýšením vylučování močí; Denní příjem vody je asi 2,5 litru a jde především o náhradu ztrát; Deficit vody vzbuzuje pocit žízně; Po dvou dnech bez příjmu vody mechanismy vyrovnávání vodní bilance selhávají.

Dochází k poruchám homeostázy (homeostáza je udržování stálosti vnitřního prostředí organismu) a k těžkým poruchám metabolismu. Po několika dnech umírá člověk na dehydrataci. Hospodaření s vodou ovlivňuje antidiuretický hormon zadního laloku hypofýzy (zvyšuje vstřebávání vody v kanálcích ledvin) a aldosteron kůry nadledvin (ovlivňuje vylučování sodíku).

Voda v poživatinách Nachází se zde voda volná (v buňkách, mezibuněčných prostorách). Voda hydroskopicky vázaná (voda pohlcována povrchem a vázaná kapilárními silami). Její množství je ovlivňováno teplotou, vlhkostí, tlakem vzduchu (voda se uvolňuje a odpařuje při sušení nebo skladování ovoce, nebo vlhne sůl atd.).

Voda adsorbovaná je voda vázaná na koloidní částečky převážně na bílkoviny. Množství vody má vliv na kvalitu poživatin (čím více vody obsahují, tím dříve podléhají zkáze).

Zdroje KUNDEROVÁ, L. Nauka o výživě pro střední hotelové školy a veřejnost. 1. vyd. Praha: nakl. Fortuna, 2005. 184 s. ISBN 80-7168-926-2. str. 89–90. PaeDr. BULKOVÁ, V. Nauka o poživatinách I. část. 1. vyd. Brno: vyd. IDV PZ v Brně, 1999. 204 s. ISBN 80-7013-293-0. str. 36–38. Obrazový materiál: Roger McLassus. [cit. 2013-07-23]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:2006-01-28_Drop-impact.jpg>