Fytocenologická plocha a zápis
Použitá literatura: Moravec J. a kol. (2004): Fytocenologie. Academia, Praha. Str. 63–86 Randuška, D., Vorel, J., Plíva, K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Príroda, Bratislava. Str. 39–41, 55–57
Fytocenologická plocha a zápis na fytocenologické ploše (jasně vymezené území v segmentu společenstva) se provádí fytocenologický zápis (vlastní charakteristika) na fytocenologické ploše se zachycují analytické znaky konkrétního segmentu fytocenózy fytocenologický zápis je tedy jakýmsi reprezentantem celého společenstva a slouží k popisu tohoto společenstva fytocenologická plocha musí mít velikost odpovídající minimálnímu areálu fytocenózy (viz dále) a musí být homogenní
Fytocenologická plocha Výběr plochy subjektivní x objektivní subjektivní výběr: určité typy fytocenóz, stádia apod. objektivní výběr: náhodný systematický (sítě, transekty apod.) výhody a nevýhody
Zásady volby fytocenologické plochy dle účelu jinak je vždy třeba dodržet: minimální areál fytocenózy zásadu homogenity fytocenologické plochy !
Minimální areál fytocenózy určitá nejmenší plocha fytocenózy, na níž se vyskytuje většina konstituent dané fytocenózy (také jeden z analytických znaků fytocenózy) zjišťuje se pomocí závislosti počtu druhů na velikosti zkusné plochy
Minimální areál fytocenózy Strana čtvrece (m) Plocha snímku (m2) Snímek číslo 1 (počet druhů) Snímek číslo 3 2 4 6 12 16 11 17 36 23 8 64 19 29 10 100 32 144 25 40 14 196 26 46 256 50 18 324 30 54 20 400 31 58 22 484 61 24 576 63 676 65 28 784 66 900 67
Minimální areál fytocenózy
Empirické hodnoty minimálního areálu lesy včetně stromového patra: 200–500 m2 lesy (pouze bylinné patro): 20–200 m2 křoviny: 100 m2 xeromorfní travinná společenstva: 50–100 m2 keříková společenstva (vřesoviště apod.): 10–25 m2 kosené louky: 10–25 m2 plevelová společenstva: 25–100 m2 mechová společenstva: 1–4 m2 lišejníková společenstva: 0,1–1 m2
(Wilson a kol., 2012)
Minimální areál fytocenózy Minimální areál by měl být vždy dodržen, jinak je hodnocen pouze fragment společenstva!!!
Tvar fytocenologické plochy čtverec, kruh; výjimečně obdélník
Homogenita fytocenologické plochy homogenitou se rozumí homogenita ve všech směrech: druhová skladba, struktura, věk, povaha ekotopu apod. výjimky dle účelu výzkumu
Homogenita fytocenologické plochy
Fytocenologický x geobiocenologický zápis Vyplývá z termínů fytocenóza a geobiocenóza
Náležitosti fytocenologického zápisu
K čemu to je? Pro charakteristiku jednotek jednotlivých klasifikačních systémů (vegetačních stupňů, trofických, či hydrických řad, skupin typů geobiocénů, lesních typů, soborů lesních typů, svazů, asociací, biotopů...) Pro popis fyto/geobiocenóz Pro vyhodnocení změn fyto/geobiocenóz Pro odhad charakteristik stanoviště (např. obsah živin v půdě) Pro posouzení původnosti společenstev, ekologické stability, změn prostředí... Česká národní fytocenologická databáze (http://www.sci.muni.cz/botany/vegsci/dbase.php?lang=cz) Databáze lesnické typologie ÚHÚL
Česká národní fytocenologická databáze Jedna z největších na světě 108 502 snímků (únor 2015) z celé ČR
Databáze lesnické typologie ÚHÚL 48 977 snímků lesní vegetace (stav k 8. 12. 2015) + půdní rozbory, dendrometrická měření apod. Oblastní lesnicko-typologické elaboráty OTE