Hospodářská politika - cíle, nástroje a nositelé TNH 2 (S-3) Pavel Seknička
Definice hospodářské politiky Hospodářská politika popisuje počínání vlády (státu), která se snaží působit na ekonomiku tak, aby to ovlivňovalo kromě výkonu také inflaci a zaměstnanost. Hospodářská politika může být: Expanzivní, Restriktivní.
Cíle hospodářské politiky Cíle makroekonomické politiky můžeme specifikovat takto: Vysoká a rostoucí úroveň výstupu v hospodářství, Vysoká zaměstnanost doprovázená nízkou nezaměstnaností, Stabilní nebo lehce rostoucí cenová hladina, Aktivní zahraničně-obchodní vztahy. Jednotlivé cíle mohou sledovat stabilizační či růstové zaměření HP.
Hlavní nástroje hospodářské politiky Rozpočtová (fiskální) politika; Měnová (monetární) politika.
Fiskální politika Fiskální politika zahrnuje vládní výdaje a úroveň zdanění. Vládní výdaje ovlivňují relativní velikost výdajů na veřejné a soukromé statky a služby. Zdanění snižuje příjmy obyvatel a tím i úroveň soukromých úspor a spotřeby. Navíc ovlivňuje výši investic a úroveň potencionálního produktu. V současnosti se fiskální politika používá zejména k ovlivnění dlouhodobého ekonomického růstu (rozvoje) prostřednictvím jejich efektů na výši národních úspor a motivaci lidí pracovat a spořit.
Monetární politika Monetární politika realizovaná centrální bankou určuje výši peněžní nabídky a reguluje finanční sektor. Cílem monetární politiky je zejména stabilita cen a stabilita měny. Základní strategií je v oblasti stabilizace cen cílování inflace. Monetární politika ovlivňuje jak potenciální tak skutečné DPH.