CIZORODÉ LÁTKY TOXIKOLOGIE

CIZORODÉ (XENOBIOTICKÉ) LÁTKY (CL)

CL v životním prostředí člověka se týkají především faktorů: chemických biologických (mikroorganismy) fyzikálních – (radionuklidy)

TOXIKOLOGIE – nauka o jedech 1.Chemická – vlastnosti jedů, jejich analýza a zneškodňování 2. Lékařsko-klinická – nauka o jedech, jejich otravách a léčení 3. Ekotoxikologie: pohyb jedovatých látek v přírodě, tj. v půdě, vodě a vzduchu (musí se však zabývat i dynamikou přestupů:půda-rostlina-živočich)

OSUDY JEDŮ V ORGANISMU

Každý jed se v organismu chová jinak Jedy se v organismu: V testu (musí se vypsat všechny 4) částečně rozkládají částečně se mění částečně se ukládají částečně se vylučují

V těle probíhají: Oxidace Redukce Štěpení Syntéza na nejedovaté.sloučeniny

Hlavní detoxikační stanicí v těle jsou játra: (jedy se zde nejvíce ukládají)

Jedy se z těla vylučují: Močí Pevnými výkaly Žlučí Slinami Potem Dechem Nehty, vlasy

ŠKODLIVÉ LÁTKY MOHOU PŮSOBIT Karcinogenně– lze vyvolat nádorové bujení Kokarcinogenně - stimuluje karcinogen, podněcují vlastní karcenogeny Teratogenně Mutagenně

KARCINOGENNÍ LÁTKY Patří mezi ně fyzikální faktory, chemické sloučeniny a některé viry, kterými lze u pokusného zvířete bezpečně vyvolat nádorové bujení.

KARCINOGENY – ne-e 1. Anorganické 2. Alifatické 3. Aromatické (uhlovodíky,aminy,azosloučeniny) 4. Heterocyklické 5. Polymery

PŘIROZENĚ SE VYSKYTUJÍCÍ KARCINOGENY A. Bakteriální B. Produkty plísní a hub C. Vyšší rostliny D. Živočišné organismy - metabolity

ONKOGENNÍ VIRY

KOKARCINOGENY Samy o sobě nevyvolávají zhoubné bujení, ale jejich přítomnost stimuluje vlastní karcinogeny

TERATOGENY Teratogeneze je účinek jedovatých látek na zárodek v těle matky (tj. během embryonálního vývoje s vyvoláním „malformací“)

TERATOGENEZE PŮSOBÍ: 1. částečné nebo úplné zničení embrya 2. na vyvolání místních zánětlivých změn, vedoucích k poruše vývoje 3. změnu v pH (reakci), vyvolává poruchu indukčních pochodů 4. na porušení látkové přeměny

Nejcitlivější jsou lidská embrya do tří měsíců těhotenství

MUTAGENY

MUTAGENY (chemomutageny) Jedy způsobují změny v genetické informaci. Jsou to velmi nebezpečné látky působící dlouhodobě. Jejich působení se těžko stanoví (kadmium, arsén, některé polycykl. arom. uhlovodíky, trichloretan,, HCH aj.)

Základní pojmy hygienicko-toxikologického hodnocení chemických látek

TOXICITA – schopnost chemické látky poškodit organismus člověka nebo zvířat RIZIKO – je pravděpodobnost, že chemická látka působí škodlivě ve výrobě nebo spotřebě

Faktor bezpečnosti

Při posuzování chemických látek vycházíme z: Předpokladu nebo z podezření, že ohrožují zdraví člověka Rozsahu výroby a použité látky Stálosti látky v prostředí Kumulace látek v prostředí a v biolog. systémech Charakteru populace, která je exponovaná

EXPOZICE Množství chemické látky, které se dostane do organismu, v úvahu se bere koncentrace látky a časové relace

BIOLOGICKÝ ÚČINEK Za koncentraci (dávku) nemající nepříznivý účinek se považuje takové množství látky, při kterém nejsou pozorovány změny: funkční činnosti, morfologie, růstu, vývoje populace, rozmnožování a dožití.

TOXICKÝ ÚČINEK CHEMICKÝCH LÁTEK

Hodnotí se na základě pokusů na zvířatech Akutní účinek – jednorázová dávka, opakovaná 1 až 10 denní expozice Subakutní účinek – 30 denní expozice Chronické působení 90 – denní expozice 6 – měsíční expozice 2 –roční expozice Doživotní expozice

Hlavní účinky, které se zkoumají Karcinogeneze Teratogeneze Mutageneze

Nejvyšší přípustné koncentrace (NPK) chemických látek Jde o koncentraci, která nemá na člověka ani přímý ani nepřímý vliv,nesnižuje jeho práceschopnost, neovlivňuje negativně jeho subjektivní pocity ani náladu. Nemůže ovlivnit jeho zdraví.

Definice v oblasti příjmu škodlivých látek

1.Akumulace: Obohacování organismů antropogenními nebo přirozenými chemikáliemi z prostředí, které vede ke zvýšení koncentrace v tělech nebo jeho částech vzhledem k příslušnému mediu. 1a.Bioakumulace: je používán tehdy, když při příjmu určité látky je prokázáno spolupůsobení biologických procesů, např. při příjmu závislém na energii.

2.Kumulace

3. Obohacování: mluvíme o něm tehdy, když poměr: KA (koof 3.Obohacování: mluvíme o něm tehdy, když poměr: KA (koof.akumulace) je větší než 1.

4. Kontaminace: representuje zatížení něčeho cizí látkou 4. Kontaminace: representuje zatížení něčeho cizí látkou. Výraz je používán k popsání stavu organismů a jejich prostředí ve smyslu zatížení.

5. Dekontaminace: snižování stupně kontaminace organismu a jeho prostředí.

6. Eliminace: odstranění škodlivé látky z organismu nebo biotopu.

Kontaminující látky Okolnosti, za kterých dochází k primární (exogenní) či sekundární (endogenní) kontaminaci potravního řetězce člověka organickými a anorganickými škodlivinami,lze shrnout do následujících bodů:

Zemědělská produkce: Používání pesticidních přípravků Hnojení (toxické kovy, zvláště Cd) Imisní zátěž Použití zálivkové povrchové vody Napadení mikroorganismy, zejména plísněmi (mykotoxiny)

Skladování a zpracování Posklizňová aplikace pesticidů Vznik toxických degradačních produktů Napadení mikroorganismy

Prioritní kontaminanty: toxické minerální látky, (kovy, metaloidy aj. anorganické sloučeniny) radioaktivní isotopy mykotoxiny a jiné mikrobiální toxiny halogenované organické sloučeniny

Nejdůležitější toxické prvky: Olovo – akumulátorů, plechy, olovnaté sklo Kadmium – antikorozní pokovování, výroba baterií, pro stabilizaci PVC XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX Rtuť Arzen

TOXINY MIKROORGANISMŮ

1. MYKOTOXINY ZDROJ: Plesnivé potraviny Rezidua v živočišných tkáních a produktech Výrobky získané s využitím kulturních plísní Produkty biotechnologií

SKUPINY MYKOTOXINŮ AFLATOXINY STERIGMATOCYSTIN OCHRATOXIN PATULIN

2. BAKTERIÁLNÍ TOXINY BOTULOTOXINY OSTATNÍ BAKTERIÁLNÍ TOXINY

TOXICKÉ MINERÁLNÍ LÁTKY DUSIČNANY A DUSITANY

RADIONUKLIDY Záření α Záření β Záření γ Obsah a dávka radioaktivního záření

RADIONUKLY PODLE NEBEZPEČNOSTI ZÁŘENÍ Skupina s velmi vysokou radiotoxicitou Skupina s vysokou radiotoxicitou Skupina se střední radiotoxicitou Skupina s malou radiotoxicitou

POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ UHLOVODÍKY PAU vznik procesy spalování zdroje: Antropogenní neantropogenní

PERZISTENTNÍ ORGANOCHLOROVÉ SLOUČENINY PCB PCDD, PCDF

Chemické látky legislativa 356/2003 Sb. 345/2005 Sb. 222/2006 Sb.