Plování nestejnorodých těles stejný kousek plastelíny plove na hladině Obr.2 – foto autor kousek plastelíny klesl ke dnu Obr.1 – foto autor
Jak vysvětlit následující jevy? Kulička z plastelíny klesne ke dnu. Když ze stejného kousku vytvarujeme lodičku, plove na hladině. Velké oceánské lodi plavou, i když jsou vyrobeny z kovu, který má větší hustotu než voda. Ponorky se mohou pohybovat na hladině vody i pod hladinou.
Plastelína Plastelína má sice větší hustotu než voda, ale když z ní vytvarujeme lodičku, zmenší se její průměrná hustota díky vzduchu, který je uvnitř misky. Lodě Loď nikdy není plné stejnorodé těleso, které by bylo celé z kovu. Uvnitř lodi jsou rozsáhlé dutiny vyplněné vzduchem. Průměrná hustota i té největší oceánské lodi je vždy o mnoho menší než hustota vody.
Ponorky Před ponořením se naplní vodou komory umístěné po stranách ponorky. Když se má ponorka vynořit, vytlačuje se voda z komor vzduchem. Naše tělo Nejsme-li nadechnuti, snáze se potopíme. Mohutným nádechem zmenšíme průměrnou hustotu našeho těla a pokud se nepohybujeme, nemůžeme se zcela ponořit.
Co to je hustoměr? Hustoměr používáme, když chceme určit hustotu kapaliny. Je to uzavřená skleněná trubice, dole zatížená broky. Čím menší má kapalina hustotu, tím více se do ní hustoměr ponoří. Obr.3 – foto autor