Zvuk, šíření zvuku, zdroje zvuku Předmět: Fyzikální vzdělávání Ročník: 2. Autor: Mojmír Možný Zvuk, šíření zvuku, zdroje zvuku Anotace: Digitální materiál vysvětlující žákům pojem rychlost zvuku. Objasňující pojem ozvěna. Seznamující žáky s pojmem ultrazvuk a s jeho využitím. Jsou uvedeny zdroje zvuku. Klíčová slova: rychlost zvuku ozvěna zdroje zvuku ultrazvuk Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Mojmír Možný Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Digitální učební pomůcka Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0086 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: 33 Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_FG 2_04
Rychlost zvuku Rychlost zvuku je ovlivněna prostředím, kterým se zvuk šíří Ve vzduchu je rychlost šíření zvuku přibližně 340 Rychlost zvuku závisí na teplotě Ve vodě a v pevných látkách je rychlost zvuku větší Ve vodě při teplotě t = 25° C je rychlost zvuku 1500 V oceli je rychlost zvuku 5000
Šíření zvuku, ozvěna Zvuk se šíří pružným látkovým prostředím. Ve vzduchoprázdnu se zvuk nešíří Zvuk se odráží od velkých překážek Při odrazu od překážky (například stěna) může vzniknout ozvěna. Ozvěna – vzniká jako důsledek toho, že ucho rozliší dva zvuky pokud mezi nimi uplyne doba nejméně 0,1s Za tuto dobu urazí zvuk 34 m Ozvěna vznikne, pokud je tedy zdroj zvuku 17 m od překážky
Zdroje zvuku Zdrojem zvuku jsou kmitající pružná tělesa Příklady zdrojů zvuku: Struna – napjaté vlákno (hudební nástroje) Kovové tyče – příkladem je ladička Pružné desky – například membrány v reproduktorech a v mikrofonech Vzduchové sloupce(píšťaly) – dechové hudební nástroje
Ultrazvuk, infrazvuk Lidské ucho vnímá zvuk s frekvencí od 16Hz do 20kHz Ultrazvuk je mechanické vlnění s frekvencí vyšší jak 20kHz Ultrazvuk neslyšíme, vlny mají velkou intenzitu a energii Využití ultrazvuku: Lékařství Zkoumání vad materiálů Měření hloubky moří Infrazvuk je mechanické vlnění s frekvencí nižší jak 16 Hz
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Použité zdroje LEPIL, Oldřich a kol. Fyzika pro střední školy II. 3.vyd. Praha: Prometheus, 1993. 311s. URGOŠÍK, Bohuš. Fyzika. 2.vyd. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1987. 296s. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Mojmír Možný Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.