PODMĚT

Květiny Na podmět se ptáme 1. pádovou otázkou KDO, CO? Květiny nádherně voněly. KDO, CO nádherně vonělo? Květiny

Rozlišujeme 5 základních druhů podmětu: 1. HOLÝ – není rozvinut žádným jiným členem, např. Květiny nádherně voněly. Žáci se sešli na školním dvoře. Včera ke mně přijela kamarádka.

2. ROZVITÝ – podmět je rozvinut o další větný člen, většinou přídavným jménem, zájmenem, číslovkou, např. Bílé květiny nádherně voněly. Žáci páté třídy se sešli na školním dvoře. Včera ke mně přijela moje nejmilejší kamarádka.

3. NĚKOLIKANÁSOBNÝ – je vyjádřen několika souřadnými výrazy (na stejné významové úrovni) - bývá oddělen čárkami, případně spojkami a, i, nebo, např. Petr, Jirka a Pavel přišli na hřiště. Otec a matka se o nás dobře starají. V zahradě zpívají sýkorky, kosi i pěnkavy.

4. NEVYJÁDŘENÝ – podmět není ve větě vyjádřen, musíme si ho domyslet podle smyslu předchozí věty, případně podle slovesného tvaru, např. Chlapci šli kolem potoka (vyjádřen slovem CHLAPCI) Najednou se zastavili. (domyslíme si, že jde o chlapce) (ti chlapci)

5. VŠEOBECNÝ – nemůžeme si domyslet, o koho přesně v textu jde, pomáháme si osobními zájmeny MY, VY, ONI atd. Často jde o rčení, pořekadla, pranostiky, např. Březen – za kamna vlezem. (my všichni) Hlásili to v rozhlase. (oni) Informovali nás o tom v televizních novinách. (oni) POZOR: V přísudku v čase minulém píšeme vždy –i (hlásili, informovali)

PŘÍSUDEK

na přísudek se ptáme otázkou „Co dělá podmět?“ Květiny nádherně voněly. Co dělaly květiny? voněly společně s podmětem tvoří ZÁKLADNÍ SKLADEBNÍ DVOJICI

Rozlišujeme 3 základní druhy přísudku: SLOVESNÝ – jeho základem je sloveso s plným významem, např. Naši žáci v soutěži zvítězili. patří sem i slovesa se zvratným zájmenem SE, např. Peří havrana se lesklo.

2. JMENNÝ SE SPONOU – sponou je míněno pomocné sloveso BÝT nebo STÁT SE, ke kterému přidáme podstatné nebo přídavné jméno, např. Žáci páté třídy byli v soutěži vítězi. Žáci páté třídy se stali v soutěži vítězi. Peří havrana bylo lesklé.

3. JMENNÝ BEZE SPONY – přísudek tvoří pouze podstatné či přídavné jméno bez použití spony BÝT nebo STÁT SE, kterou si ovšem můžeme domyslet, např. Mladost – radost. (ve smyslu Mladost je radost) Učení – mučení. (ve smyslu Učení je mučení)

ÚKOLY

Najdi ve větě základní skladební dvojici a urči druh podmětu a přísudku: Po chladném únoru nastal slunečný březen.

Po chladném únoru nastal slunečný březen. ROZVITÝ podmět (jaký březen? slunečný) SLOVESNÝ přísudek Řešení: Po chladném únoru nastal slunečný březen.

2. Vypiš základní skladební dvojice: V rybníce se třpytila chladná voda. Opiš první odstavec cvičení do sešitu. Včera to hlásili v rozhlase. Moje sestra se stala lékařkou. Bratr se právě vrátil ze školy. Studovali s námi Francouzi, Angličané i Španělé. Byla jsem ze všeho velmi zklamaná.

V rybníce se třpytila chladná voda. Řešení: V rybníce se třpytila chladná voda. Opiš první odstavec cvičení do sešitu. Včera to hlásili v rozhlase. slovesný rozvitý nevyjádřený slovesný (ty) slovesný všeobecný (oni)

Moje sestra se stala lékařkou. rozvitý jmenný se sponou Moje sestra se stala lékařkou. Bratr se právě vrátil ze školy. holý slovesný

Studovali s námi Francouzi, Angličané i Španělé. slovesný několikanásobný Studovali s námi Francouzi, Angličané i Španělé. Byla jsem ze všeho velmi zklamaná. jmenný se sponou nevyjádřený (já)

Dnešní práce je hotova!

Autorkou materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr Autorkou materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Klára Goišová Text: vlastní tvorba Obrázky: www.office.com (klipart)