Estetická kvalita Barbora Řebíková

… Pojem „estetická kvalita“ bývá dnes čím dál častěji pro „filosofickou zátěž“ pojmu „kvalita“ nahrazován pojmem „estetická hodnota“či „hodnotová kvalita“.

„kvalita“ Pojem „estetická kvalita“ obsahuje filosofický pojem „kvalita“, který je nejprve zapotřebí vysvětlit.

esencialistické pojetí „kvality“ Filosofický pojem Běžné, přetrvávající chápání „kvality“ jako stavu, nebo vlastnosti předmětu, jako jakéhosi proměnlivého „obalu“ něčeho podstatného, esenciálního, stálého a neměnného. Substance a akcident

Tradiční rozlišení smyslových kvalit Primární (prvotní) a sekundární (druhotné) smyslové, tj. vnímatelné kvality Primární nezávisejí na vnímajícím vědomí Sekundární závisejí na vnímajícím vědomí

Primární smyslové kvality Tuhost, velikost, rozprostraněnost, tvar a pohyb Přetrvávají bez ohledu na manipulace s příslušným vnímajícím vědomím. Pokud rozbijeme džbán, pak sice ztratí původní tvar, ale „tvar“ (i když jiný) si uchová. Střepy mají také tvar

Sekundární smyslové kvality Barvy, chutě a vůně Závisejí na vnímateli stejně jako na podmínkách jejich vnímání

Estetická kvalita Je estetická kvalita primární nebo sekundární kvalitou?

…je kvalitou terciální Estetická kvalita …je kvalitou terciální

Terciální kvalita Ontologicky závislá na primárních a sekundárních kvalitách Estetická kvalita závisí na vnímatelných či představitelných kvalitách nižšího (prvního a druhého) řádu. Estetická kvalita je analogická s estetickým objektem (estetický objekt v malém)

„estetický objekt v malém“ „Jako je estetický objekt ve své existenci závislý na hmotném či znakovém nosiči a na aktech vnímatele, který ho vtahuje do svého horizontu, tak je estetická kvalita závislá na mimoestetických kvalitách tohoto nosiče.“ (Zuska, V., Estetika, úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 90.)

Estetická kvalita obrazu „U obrazu tedy jako báze či pozadí vynoření estetické kvality fungují primární a sekundární kvality – tvar a ohraničení plochy obrazu, jeho textura (vysoká pasta, hladká lazurní malba atp.), jeho pohyb (klid je způsobem pohybu, kromě toho známe kinetické plastiky, ale i díla pop-artu, která sugerují pohyb) jako primární kvality, barevné skvrny a linie jako sekundární kvality, z nichž se vynořují terciální estetické kvality typu vyvážené kompozice, barevného sladění či harmonie, vibrujícího napětí v liniích a/nebo barevných kontrastech atp.“ (Zuska, V., Estetika, úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 91.)

Rubens: Old Women with a Basket of Coal

Estetická kvalita obrazu vynoření estetické kvality díky primárním a sekundárním kvalitám 1) tvar, ohraničení plochy obrazu, textura, pohyb 2) barevné skvrny a linie estetické (terciální) kvality: vyvážená kompozice, barevné sladění, napětí v barevných kontrastech

… Estetickou kvalitu lze přirovnat k metafoře, vzhledem k povaze jejího vzniku. Vynořuje se z plynutí vjemového pole a stává se figurou na pozadí díky aktivitám svého vnímatele.

… Pro konstituci estetické kvality je důležitá aktivita vnímatele!

Estetická kvalita jako metafora „Na dně duše není nic než prázdný pokoj plný ozvěn, šeptajících nevyslovitelné nepřístojnosti.“ Propojování lingvistického významu s významem vizuálním Metafora = báseň v malém. Neplatí doslovně. Vyžaduje rozumění. Jedna věta může rozevřít vějíř významů..

…na dně duše není nic než prázdný pokoj Působivá vizuální představa – „dno duše“(která však nevyčerpává význam celku metafory) I pokud by pojem „duše“ odkazoval k nějaké existující entitě, málokdo uvěří, že má dno, případně, že toto dno tvoří prázdná místnost.

… Metafora narušuje plynulý tok doslovného diskurzu (rozprava, doslovně chápaný text). „dobrák od kosti“ Estetická kvalita narušuje plynulý tok vnímání a hodnocení „přirozeného“ světa a zakládá estetický objekt. zasažení kvalitou

… „Obdobně jedna estetická kvalita, která „spustí“ nástup estetického postoje a v jeho rámci pak vyznačuje orientační body tvorby estetického objektu, představuje základ jeho výstavby. Jako metafora narušuje plynulý tok doslovného diskurzu, tak estetická kvalita přerušuje plynulý tok observace, pozorování a hodnocení „přirozeného“ světa, vyděluje se z tohoto toku a zakládá nový počátek jiného časového objektu, tj. estetického, než jakým je aglomerát objektů životního světa.“ (Zuska, V., Estetika, úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 92)

Časový rozměr kvality Estetický objekt je objekt časový Estetická kvalita zakládá, stojí u zrodu estetického objektu. Mění náš pohled. Lze kvalitu chápat i jinak než tradičně jako „obal“ neměnného „jádra“? Co když v základu skutečnosti není stálost a identita (metafyzika) ale změna a stávání se (I-ťing)?

Co když lze kvalitu vysvětlit pomocí změny Co když lze kvalitu vysvětlit pomocí změny? Co když je kvalita sama změnou?

… Z pohledu vnímatele kvalita nastává, mění se, je nahrazována jinou kvalitou. „Kvalita je tak jistým časovým kondenzátem změn v percepčním poli, založeným na pociťování diferencí, rozdílů mezi pulzacemi stálosti a změny.“ (Zuska, V., Estetika, úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 93 – 94)

Otázku po kvalitě lze položit i jinak..

Co se z našeho pohledu nemění? Vše, co se mění příliš pomalu, nebo rychle. (Intenzita a velikost změny také hrají roli..) Změnu vnímáme jako rozdíl, diferenci, jinakost. Jako něco jiného na pozadí dosavadního. Jako figuru na pozadí.

Vyvstávání kvality „Rozdíly, navozené schématem figura – pozadí, s jejichž pomocí můžeme popsat vyvstávání kvality, se projevují například i v komplexnějších vrstvách zkušenosti, které zkoumá kulturní antropologie a sociální psychologie. Při kontaktu či střetu příslušníků různých kultur, komunikaci dvou a více zvykových, konvencionalizovaných pozadí personalit dochází k interpretaci jejich chování na pozadí „normálních“ rychlostí toků jednání a komunikace.“ Brazilci (polychronní) a Norové (monochronní) , Italové (hluční, rychlí, příliš gestikulující) a Angličané (odměření, chladní)

Vyvstávání kvality „Jsme zde svědky vyvstávání kvality jinakosti, pociťování rozdílů na pozadí „normálních“, výchovou a prostředím ontogeneze vštípených, dynamických vzorců chování, životního tempa a rytmu.“ „Současná kulturní antropologie, sledující kulturně podmíněné žité koncepce času a prostoru, dokládá, že v odlišnosti kultur hrají čas a přidružené koncepce rytmu a časového vědomí zásadní roli.“ (Zuska, V., Estetika, úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 95.)

… Italové připadají Angličanům hluční, rychlí, příliš gestikulující a Angličané připadají Italům odměření a chladní. Toto „připadání“ je pociťování kvalit, v tomto případě rytmů a struktur chování, které vyvstávají na pozadí standardů a norem, které coby pozadí nevystupují do popředí jako figura, tedy jako kvalita. Jako kvalitu tak vnímáme odlišnost. (kvalitou se může stát i pozadí, stane-li se figurou na jiném pozadí)

… „Na vyvstávajících rozdílech, tedy kvalitách, je založena i celá řada zápletek uměleckých děl a produktů zábavního průmyslu…“ (Bohové musí být šílení, Kokosy na sněhu..)

Pociťování rozdílů jako pociťování kvalit

Stupňovitost kvalit Kvality mají svou hierarchii. Pokud něco vyjímáme z toku běžného života, připadá nám to jiné, zařadíme tuto jinakost, rozdíl do komplexnějších, složených kvalit. (Čas je v procesu jejich vzniku, trvání a mizení podstatným faktorem.)

…a jak je to s estetickými kvalitami?

… Estetické kvality se týkají vyšší úrovně vědomí, potřeb a hodnot. (Sem patří i hodnoty estetické, založené na estetických kvalitách). Mozek musí zpracovat, kondenzovat, zřetězit a kumulovat rozdíly, kvality

… Krátkodobá paměť, vjemy a jejich zpracování coby nástroje tvorby kvalit slouží v první řadě k tomu, aby mozek zpracoval informaci, jež umožňuje přežít, v dalších krocích pak žít dobře, žít lépe. Žít dobře a lépe je cíl, který zahrnuje vyšší úrovně vědomí, potřeb a hodnot. Do těchto oblastí můžeme vřadit hodnoty estetické, založené na estetických kvalitách.

„zpracování informace“ Zpracování informace má své limity, ale obecně platí: čím větší změna, tím více informace.

čím větší změna, tím více informace. Platí jen do určité míry Přesáhne-li změna kognitivní kapacitu vnímatele a) získá jen informaci o své nedostatečnosti b) odmítne stimulující objekt jako informačně chudý (žába ve vroucí vodě s. 97 dole)

… Z dějin výtvarného umění známe příliš velkých změn, kdy (odborná) veřejnost nebyla schopna sledovat změnu směru a intenzity a odmítla například fauvismus, impresionismus apod. Velikost změny tedy odpovídá stupni očekávatelnosti

„Stupeň očekávatelnosti“ Zpráva o zítřejším dešti – očekávatelná, změna není veliká a informační obsah také ne. Zpráva o dopadu malé planety – značně neočekávaná a informačně vysoce nasycená Z tohoto pohledu je „ozvláštnění“ dosažené přechodem do estetického postoje radikální změnou přinášející neočekávané informace o nás a o světě

Kvality jako rozdíly s nepředvídanou mírou jinakosti Klíčem k nástupu estetického postoje je estetická kvalita a konfigurace estetických kvalit, tvořících procesuální časový, estetický objekt. Jednotlivá kvalita tvoří rozdíly na dosavadním toku vnímání. Ze smyslových a představitelných kvalit a verbálních významů se vynořují estetické kvality s nepředvídanou mírou jinakosti, které vnímatel zřetězuje a kumuluje do estetického objektu.

… Každá kvalita tak představuje pro „svého“ vnímatele změnu orientace, směru, který se „přičítá“ k dosavadnímu a mění ho. Nejvýraznější „změnou směru“ je sám nástup estetického postoje. !! Při estetické recepci se proměňuje subjektivita! Já se „stává“ někým jiným, protože přijímám změny, které se dějí v mé zážitkové struktuře.

příklad Film - Vyšší moc Lavina – nástup estetického postoje, jeho udržení na samou mez a za ní.. Informace o nás samých díky estetickému postoji či díky neschopnosti ho opustit? Silné zasažení estetickou kvalitou

Emocionální kvalita

… Emocionálně prožíváme životní postoje a emoce tvoří neodmyslitelnou součást (sebe)vědomého života. Tradičně: duševní dynamis: Vnímání, rozum, emoce (emoce nejméně „spolehlivé“) Dnes: emoce jako evolučně fixovaný mechanismus, který spouští cílené chování, jednání a prožívání a v jejich rámci poznávání a hodnocení ve struktuře vědomí i tělesnosti.

… „Emoce a cítění jsou natolik propletené ve vrstevnatých sítích, tvořících bázi kognitivních, rozhodovacích a hodnotících procesů, že původní pojetí emocí jako čehosi pouze se připojujícího k hlavním pochodům vědomí, bez čeho se může myšlení a vnímání docela dobře obejít, už je nadále neudržitelné.“ (Zuska, V., Estetika, úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 102.)

Role emocionální kvality Estetický problém recepce „smutného“ hudebního díla (Sibelius – Valse triste, Náhrobní kámen, Everyday Comando, Amelia…) Otázka zní: je dílo smutné, tzn. je smutek v díle jako jeho (emocionální) kvalita či vlastnost?

??? Co by v tomto ohledu znamenalo, že je dílo smutné? Jako když řekneme, že je někdo smutný? Artefaktu nemůžeme přičítat mentální stav a výrok je nutné chápat metaforicky. Znamená spíše to, že dílo má schopnost vyvolat, díky své emocionální kvalitě, pocit smutku ve „svém“ posluchači.

??? Má-li však příslušné dílo tuto „smuteční“ emocionální kvalitu, jak to, že smutek není v díle?

řešení Kvality, které se vynořují v průběhu estetického prožitku jsou kvalitami estetického objektu. Vznikají sérií aktů recipienta na základě nosiče, v tomto případě sledu tónů tvořících zvukový artefakt. Estetický objekt je vnitřní součástí prožitku, není ničím vnějším, jako je nosič. Smutek netkví v artefaktu, ale v estetickém objektu, kterým je vztah reflektovaného Já k objektovému pólu zážitku.

Reflektující estetické já objektový pól estetický objekt reflektované já vzniklý vztahováním reflektovaného Já k objektovému pólu není ani objektem ani „mnou“, je vztahem mezi nimi

řešení Smutek je v tomto vztahu, tedy v estetickém objektu a je vnímán jako emocionální kvalita, jako pocit vznikající ve vztahu.

„ohraničenost“ Vnímání emocionálních kvalit se ale na rozdíl od běžné zkušenosti odehrává v limitované sféře estetického objektu. V jediném kvalitativním a významovém poli, v oblasti estetického objektu a subjektivity v sebereflektujícím estetickém postoji. V postoji určeném estetickou distancí.

„nadvláda“ distance „I emocionální kvality se tedy podřizují ,nadvládě´ estetické distance, estetické funkce objektového pólu situace a integrují se s dalšími estetickými kvalitami.“ (Zuska, V., Estetika, úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 103)

Co ale přesně znamená prožitek emocionální kvality?

Začněme tím, co jsou emoce…

emoce Základní emoce jsou vrozené a slouží k aktivování reakcí organismu na okolí, například k útěku či demonstraci vlastní síly. (emoce-tělesnost) Primární emocionální reakce ovlivňují celé tělo. Strach-adrenalin-vyšší svalový výkon-útěk, boj K emocionální reakci stačí „náznak“, několik „zakódovaných“ charakteristických rysů „nepřítele“. Silueta dravce – spouštěcí mechanismus.

Emoce aktivuje Emoce představuje aktivační vektor Ovlivňuje vyplňování cílů a dílčích cílů, k nimž směřujeme.

Využití spouštěcích mechanismů Telenovely – náznaky, skryté významy Horory – náznak blížící se hrůzy. Každý divák si dosadí svou vlastní „hrůzu“ na základě zkušenosti, snů, představ a to intenzivněji než při plné konkretizaci. Vetřelec.

Další stupeň vývoje emocionálních mechanismů Pociťování emocí ve spojení s objektem, který emoci vyvolal, tedy uvědomění si vztahu mezi objektem (situací) a aktuálním tělesným stavem prožívajícího. Emoce tak vnímáme jako změnu tělesného stavu na základě příslušného mentálního obrazu, představy či modelu situace.

Emoce musí být vědomá O emoci musíme vědět, aby působila, aby byla. (Emoce z lat. Emovere – pohybovat se směrem ven, zvnějšnit.) Pocit je potom uvědomění si změn tělesného stavu na pozadí trvale přítomné struktury tělesné i mentální aktivity (povědomí Já). Při vzniku pocitů zaměřujeme pozornost sami na sebe. Role pocitů při sebereflektujícím estetickém prožitku je tedy zásadní

Emoce v estetickém postoji Mozek disponuje mentálními mechanismy, jejichž prostřednictvím způsobuje, že pociťujeme jako bychom zažívali „plný“ emocionální stav, včetně tělesných změn. Vytváří tedy pozadí pro prožívání emocí a jejich reflexi, aniž by se primárně zapojovalo tělo. Vědomí simuluje emocionální stav.

Simulované emoce Tyto simulace dovolují prožívat silné emoce a pocity s mnohem menším výdejem energie. Skutečné emoce sice skýtají jemnější odstínění prožívaní, ale energeticky to není zadarmo.

Přínos simulovaných emocí v estetickém postoji „Simulované zážitky umožňují lepší předvídání výsledků jednání v každodenním životě, umožňují prožívat škálu emocí a pocitů, poznávat tak sebe sama v situacích, do nichž bychom se běžně nedostali nebo kterým bychom se vyhnuli (srv. oblibu TV seriálů ze života „horních deseti tisíc“). Možnost simulace je dokonce podmínkou myšlení a kreativity vůbec.“ (Zuska, V., Estetika, úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 105.)

… „Simulované“ emoce rozšiřují horizont poznání sebe sama, přispívají k pružnější interpretaci jednání druhých a hlubšímu porozumění životnímu světu vůbec.

… Kvality jako aktivační vektory a uchopované diference.. Emoce a pocity jako objektivizovaná emocionální kvalita… Ale kam a k čemu estetický prožitek vlastně míří?

kam, resp. k čemu příslušné vektory estetického prožitku směřují? Otázkou zůstává.. kam, resp. k čemu příslušné vektory estetického prožitku směřují?

řešení Směřují k hodnotě. K estetické hodnotě.

Děkuji za pozornost