PUBLICISTIKA Mgr. Michal Oblouk

PUBLICISTICKÝ STYL styl médií vyznačuje se spisovným jazykem je proměnlivý a dynamický podává aktuální informace má také agitační funkci, tj. chce ovlivnit nebo přesvědčit adresáta jazyk: nejvíce využívá podstatných jmen, přídavných jmen, sloves a příslovcí Automatizované výrazy = běžně používané výrazy, pokud se používá příliš často, stává se z něj klišé Aktualizované výrazy = nová, neobvyklá spojení (např. dát něčemu zelenou), když se ujme, stává se z něj spojení automatizované PUBLICISTIKA = typ žurnalistické tvorby, kromě informací obsahuje také autorův subjektivní názor na některé aktuální téma

ÚTVARY recenze – posouzení uměleckého díla nebo kulturní události článek – delší příspěvek publicistického stylu, někdy má povahu kritické úvahy komentář – autor vyjadřuje názor, zaujímá stanovisko k nějakému problému kurziva – aktualizující nebo zábavná stať tištěná obvykle kurzivou glosa – kritická poznámka k událostem a názorům sloupek – vtipná časová úvaha v jednom sloupci referát - zpráva, hodnotící písemný dokument interview – řízený rozhovor, tazatel X dotazovaná osoba (otázky X odpovědi) inzerát – krátké placené oznámení odborná diskuse úvodník – obsahuje nejdůležitější aktuální informaci recenze – posouzení uměleckého díla nebo kulturní události medailon – charakterizuje určitou osobnost (stručná biografie, charakteristické vlastnosti, dílo nebo významné počiny) – výraz ocenění dané osobnosti (nekrolog)

ZPRAVODAJSTVÍ jedna ze základních novinářských činností mělo by být rychlé, přesné, vyvážené, nepředpojaté, poctivé při výběru a objektivní jednou z klasických zásad zpravodajství je „5 W“ – z anglického Who? What? When? Where? and Why? – Kdo? Co? Kdy? Kde? a Proč? přísné dělení na zprávu a komentář - oproti publicistice nesmí obsahovat novinářův názor

ZPRÁVA základní žánr zpravodajství informuje o události nebo jevu, který přináší alespoň jeden dosud neznámý fakt (a nebo známý, ale vystupující v nových souvislostech), přičemž daný jev se stal nebo nestal, popřípadě stane nebo nestane vlastnosti: aktuálnost, časová a místní (provinčnost × globálnost) relevantnost, věcnost (zpráva většinou oproštěna o všechna „zbytečná“ slova), objektivita (novinář/reportér nikomu nestraní, a u zpráv, kde je nějaký spor, se snaží získat vyjádření obou stran), přesnost (např. u čísel, peněžních částek nebo dat se přílišně nezaokrouhluje), úplnost (úmyslně se nezatajuje žádná relevantní souvislost nebo skutečnost), spolehlivost (zpráva většinou musí být ověřena z vícero nezávislých zdrojů), citová neutralita (zpráva např. postrádá slova jako „naštěstí“ nebo „bohužel“, apod.), délka (krátká × rozvinutá) přiměřená relevanci a celku, jehož je součástí, odpovídá na základní otázky „kdo/co, kdy, kde“ (se něco stalo)

REPORTÁŽ literární útvar používaný především v žurnalistice popisuje a zobrazuje skutečnost na základě konkrétních faktů, většinou získaných přímou účastí nebo pozorováním - očité svědectví autora reportér či reportérka se pohybuje na hranici zpravodajství a publicistiky: událost popisuje a zároveň ji i hodnotí, jeho postoj je často zřetelný a ovlivňuje kompozici znaky - věcnost, důraz na detail, přesnost, objektivnost může být psaná + obrazová (noviny), rozhlasová či televizní základní metody tvorby reportáže – pozorování, přímá účast, sběr faktů, konfrontace pohledů základem je popisný postup chce vyvolat názornou představu prostředí, usiluje o zajímavost užívá expresivních obrazných a aktualizovaných prostředků

FEJETON specifický publicistický žánr, obvykle používaný v tisku jako protějšek k hlavním článkům vtipná a zajímavá úvaha nad nějakým aktuálním problémem vtipně zpracovává zdánlivě nevýznamné, ale zajímavé téma a ukazuje všední věci v novém světle, přičemž je autor hodně subjektivní a vychází z vlastních zážitků napsán je lehkým zábavným slohem, mnohdy satiricky komentující či ironizující trefně vybrané dobové události častá je nadsázka, humorné postřehy nebo hyperbola, obsahuje i užívání prostředků komiky, jazykové hry a hry se slovy či užití knižních tvarů autor se většinou soustředí na jeden fakt, využívá sarkasmu, fejeton by měl být gradován do pointy a obsahovat nové, nečekané pohledy na věc a vést čtenáře k zamyšlení nad tématem (proto často obsahuje nezodpovězené otázky), snaží se věci napravit, výchovný závěr (pointa)

ZDROJE https://cs.wikipedia.org/wiki/Publicistick%C3%BD_styl https://cs.wikipedia.org/wiki/Publicistika https://cs.wikipedia.org/wiki/Zpr%C3%A1va https://cs.wikipedia.org/wiki/Zpravodajstv%C3%AD https://cs.wikipedia.org/wiki/Report%C3%A1%C5%BE https://cs.wikipedia.org/wiki/Fejeton