Nejbližší sousedé Země Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802–4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Zdroj: 1

a Měsíc (náš měsíc, s velkým „M“) Merkur Venuše Mars a Měsíc (náš měsíc, s velkým „M“) VÍTE, ŽE: Jedna z planet se nazývá Večernice? VÍTE, ŽE: Jedna z planet se nazývá Jitřenka? VÍTE, ŽE: Jitřenka i Večernice jsou jedna a tatáž planeta? VÍTE, ŽE: Touto planetou je Venuše? Zdroj: 1

Země a okolní planety Venuše Země Mars Merkur Zdroj: 2 Zdroj: 1

Merkur Nejmenší planeta Nejbližší Slunci Nejkratší rok (88 dní) Žádný měsíc a velice tenká atmosféra Zbrázděný krátery, protože jej nechrání atmosféra a neexistuje vulkanická činnost zarovnávající povrch VÍTE, ŽE: Merkur a Venuše mohou přecházet přes sluneční kotouč podobně jako Měsíc? (obr. dole) Zdroj: 3 Zdroj: 1

Venuše – dvojče Země zničené horkem Velikostí a složením nepatrně menší sestra Země Nejteplejší planeta (480O C). Vysokou teplotu způsobuje skleníkový efekt. Z 98 % tvoří atmosféru Venuše CO2 (90x silnější než zemská) VÍTE, ŽE: Obsah CO2 na Venuši a Zemi se téměř neliší, ale na Zemi je vázán v organických usazeninách a vodě? Kdyby se všechen dostal do atmosféry, vypadala by Země podobně jako Venuše. Zdroj: 1 Zdroj: 4

Venuše – planeta zahalená závojem VÍTE, ŽE: Všechna místa na Venuši nesou ženská jména? Kromě Maxwellova pohoří, jediného místa viditelného dalekohledy ze Země i přes hustou atmosféru (pojmenovaného už dříve)? VÍTE, ŽE: Venuše je jediná planeta, která se otáčí kolem své osy proti směru své rotace? Tj. jižní pól je „nahoře“, zatímco severní pól „dole“ v porovnání s jinými planetami? VÍTE, ŽE: „Den“ na Venuši je delší než tamní rok, protože planeta se otáčí velice pomalu? Zdroj: 1

Mars - rudá, nikoli modrá planeta Čím se Mars podobá Zemi? Délkou dne (na Zemi 24 hodin, na Marsu je o 40 minut delší) Sklonem osy (na Marsu až 25,19°, Země 23,44°) Teplotou (kolísá od -88o do -5o C) Zdroj: 5

Mars - rudá, nikoli modrá planeta Čím se Mars liší od Země? Délkou roku (1,9x delší než pozemský) Nižší gravitací (3x) Slabou atmosférou (100x slabší než Země) Počtem a charakterem měsíců (má dvě přirozené družice: Fobos a Deimos) VÍTE, ŽE: Nejvyšší hora na Marsu (Mont Olympus) je největší známou horou a sopkou? Měří 24 000 metrů a je viditelná ze 2/3 Marsu. Zdroj: 5

Strach a Hrůza (Fobos a Deimos) Měsíce Marsu Jedná se o malé měsíce, Marsem zachycené planetky Měří jen desítky kilometrů a mají nepravidelný tvar Zdroj: 6

Měsíc Země Jediná přirozená družice Země. Průměrná vzdálenost od Země: 384 000 km Průměr Měsíce: 3 500 km (5. největší ve sluneční soustavě) Jedná se o jediné místo ve sluneční soustavě, kde přistáli lidé (6x USA v letech 1969 – 1972) Spolu s Titanem je to jediný měsíc, kde vůbec přistály vesmírné sondy Zdroj: 7

Jak vznikl Měsíc? Není obvyklé, aby tak malá planeta (Země) měla velký měsíc. Existují 4 teorie jak vznikl: Současně se Zemí (je jejím menším „bratrem“). Dodatečně gravitací zachycená planetka (je „manžel“). Odtržený kus Země („syn“). Přímým nárazem jiné menší planety do Země, jejím roztříštěním a spojením zbytků. Protože složení Země a Měsíce se liší (což by nemělo platit u „syna a bratra“) a Země je příliš malá, aby zachytila jiné těleso, jeví se nejpravděpodobnější teorie srážky. Zdroj: 7

Jak se Měsíc pohybuje? Měsíc má tzv. vázanou rotaci (typickou pro měsíce): otočí se kolem své osy za stejnou dobu, za jakou oběhne planetu. Je tedy k planetě otočen stále stejnou částí (přivrácenou stranou). Oběh/den na Měsíci trvá 27,3 pozemského dne (siderický měsíc). Protože Země se současně pohybuje, tak doba, kdy dosáhne stejné fáze (např. úplňku) se liší. Dosažení stejné fáze říkáme synodický měsíc a trvá 29,5 dne. Zdroj: 7

Fáze Měsíce CVIČENÍ: Správně přiřaďte Úplněk je číslo: 5 Fáze 1 se označuje: NOV Ve kterých fázích měsíc „couvá: (ubývá)? 6 až 8 (6, 7 a 8) Zdroj: 8 Zdroj: 9 Zdroj: 7

Co Měsíc způsobuje? Zatmění Slunce Slapové jevy (příliv a odliv) Zdroj: 10 Slapové jevy (příliv a odliv) Zdroj: 7

Zatmění Slunce Dochází k němu, když Měsíc prochází úsečkou spojující Zemi a Slunce. PAMATUJTE SI: Ne všechna zatmění Slunce jsou úplná, častější jsou částečná (prstencová). Zdroj: 11 Zdroj: 7

Zatmění Měsíce Stejným principem (Země protne spojnici Slunce a Měsíce) dochází k zatmění Měsíce. Zdroj: 12 PAMATUJTE SI: Zatmění Měsíce je častější, protože Země vrhá větší stín (je větší těleso). Zdroj: 7

Slapové jevy UVAŽUJTE: Nastával by příliv a odliv, kdyby neexistoval Měsíc? Ano, ale byl by mnohem menší… Na slapové jevy má vliv i Slunce. Měsíc a Slunce svou přitažlivostí způsobují kolísání mořské hladiny (vlevo). Příliv a odliv se střídají po 6 hodinách a 12 minutách. Zdroj: 13 Zdroj: Martin Kovář

Slapové jevy UVAŽUJTE: Kdyby se Měsíc nepohyboval, jak často by se střídal příliv a odliv? Vždy po 6 hodinách (24 : 4 = 6) Schéma A: Skočný příliv (nejvyšší příliv, č. 5) nastane, když jsou Slunce, Země a Měsíc na přímce. Schéma B: Hluché dmutí (5, tj. nejmenší příliv) nastane, když Slunce a Měsíc svírají pravý úhel. Zdroj: 13 Zdroj: Martin Kovář

Měsíční zajímavosti VÍTE, ŽE: Měsíc není jediným tělesem, na němž lze ze Země pozorovat fáze? Fáze lze pozorovat i na Venuši a Merkuru, protože obíhají „uvnitř“ oběžné dráhy Země. VÍTE, ŽE: Měsíční moře jsou pozůstatky lávových polí z doby, kdy Měsíc ještě byl vulkanicky aktivní? VÍTE, ŽE: Měsíc nezáří vlastním světlem, protože všechna tělesa kromě hvězd a hnědých trpaslíků září pouze odraženým světlem? Zdroj: 14 Zdroj: 7

Měsíční hrátky Proč se někdy Měsíc zdá být „blízko“ tím, že se nám jeví obrovský? …Měsíc se sice přibližuje a vzdaluje od Země, ale tento rozdíl oko nepostřehne… Obrázek na pozadí je výsledkem optického klamu: oko si neuvědomuje, jak je Měsíc obrovský, dokud jej nemá s čím porovnat (např. se stromem). Proč se někdy Měsíc zdá být „oranžový? Jedná se o efekt podobný červánkům (světlo se lomí v atmosféře Země). Zdroj: 15

Něco ze sci-fiction… Takto by vypadaly Venuše, Měsíc a Mars, kdybychom je dokázali přizpůsobit životu na Zemi. Venuše Měsíc Mars Zdroj: 16 Zdroj: 17 Zdroj: 18 Zdroj: 7

Opakování PŘEMÝŠLEJTE: Kolikrát hustší je atmosféra Venuše než Marsu? 9 000krát (90x je hustší než zemská, atmosféra Venuše a Marsu je 100x slabší než atmosféra Země). VZPOMÍNEJTE: Která planeta je nejteplejší? Venuše. I když není nejblíže Slunci, zahřívá se skleníkovým efektem. VZPOMÍNEJTE: Jak daleko je Měsíc od Země? 384 000 km POČÍTEJTE: Za jak dlouho doletí světlo ze Země na Měsíc? Za více než 1 vteřinu. Zdroj: 1

Cvičení Vyhledejte si v atlasu: Největší vnitřní planetu. Největší vnitřní planetou je Země. Měsíce větší než Měsíc Země: Ganymed, Titan, Callistó, Europa, Ió. Náš Měsíc je 5. Zdroj: 1

Zdroje 1 Julo (NASA): Wikimedia: NGC 1300, spirální galaxie s příčkou vyfotografována z Hubbleova vesmírného dalekohledu [online]. [cit. 2008-03-27], ©2004, dostupné z http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Hubble2005- 01-barred-spiral-galaxy-NGC1300.jpg?uselang=cs 2 Crotalus horridus: Wikipedia: Terrestrial planet size comparisons [online]. [cit. 2008-04-07], ©2007, dostupné z http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Terrestrial_planet_size_comparisons.jpg 3 Lars Lindberg Christensen: Wikimedia: Mercury transit near solar rim [online]. [cit. 2008-04-07], ©2008, dostupné z http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Mercury_transit_near_solar_rim.jpg 4 Dodo: Wikimedia: Venus dome 3D view [online]. [cit. 2008-03-27], ©2005, dostupné z http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Venus_dome_3D_view.gif 5 Crux: Wikimedia: Gusev Spirit 01 [online]. [cit. 2008-04-07], ©2005, dostupné z http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Gusev_Spirit_01.jpg 6 Pko: Wikimedia: Phobos deimos diff [online]. [cit. 2008-04-07], ©2005, dostupné z http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Phobos_deimos_diff.jpg 7 Monke Evil: Wikimedia: AS8-13-2344 [online]. [cit. 2008-03-27], ©2005, dostupné z http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:AS8-13-2344.jpg 8 Horst Frank: Wikimedia: Mond Grafik1 [online]. [cit. 2008-03-27], ©2004, dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mond_Grafik1.jpg 9 Horst Frank: Wikimedia: Mond Phasen [online]. [cit. 2008-03-27], ©2004, dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mond_Phasen.jpg Zdroj: 1

Zdroje 10 Zirland: Wikipedia: Moon Eclipse cs [online]. [cit. 2008-04-07], ©2006, dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Moon_Eclipse_cs.svg 11 Timichal: Wikimedia: Zatmeni Slunce [online]. [cit. 2008-03-27], ©2008, dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Zatmeni_Slunce.svg 12 Manske Magnus: Wikimedia: Eclipse 4-12-2002 Woomera [online]. [cit. 2008-03-27], ©2008, dostupné z http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Eclipse_4-12-2002_Woomera.jpg 13 MesserWoland: Wikipedia: Pływy morskie [online]. [cit. 2008-04-07], ©2006, dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:P%C5%82ywy_morskie.svg 14 Uwe W.: Wikimedia: Earth and Moon [online]. [cit. 2008-03-27], ©2006, dostupné z http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Earth_and_Moon.jpg 15 Fir0002: Wikimeida: Moon and red blue haze.jpg [online]. [cit. 2008-06-29], ©2005, dostupné z http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Moon_and_red_blue_haze.jpg 16 Ittiz: Wikipedia: TerraformedMarsGlobeRealistic [online]. [cit. 2008-03-27], ©2007, dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:TerraformedMarsGlobeRealistic.jpg 17 Ittiz: Wikipedia: TerraformedMoonFromEarth [online]. [cit. 2008-04-07], ©2006, dostupné z http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:TerraformedMoonFromEarth.jpg 18 Ittiz: Wikipedia: TerraformedVenus [online]. [cit. 2008-03-27], ©2007, dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:TerraformedVenus.jpg Zdroj: 1