Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský model ekonomické rovnováhy: Neoklasická syntéza

Opakování: ekonomická rovnováha situace, kdy platí: vše, co firmy zamýšlely při dané cenové hladině prodat bylo v ekonomice poptáváno a nakoupeno. Je dosahováno rovnovážného výstupu Při dané cenové hladině platí: AS=AD Můžeme zapsat také ve tvaru: Y = AD

Základní identity:dvousektorová ekonomika Domácnosti důchody rozdělí mezi spotřebu (C) a úspory (S) Y = C + S Část výstupu je nakoupena domácnostmi (C) a část firmami (I) AD = C + I Podmínka rovnováhy ekonomiky: vše co bylo vyrobeno a určeno k prodeji je i nakoupeno platí: Y = AD Základní rovnice dvousektorové ekonomiky Y = C + I Podmínka rovnováhy ekonomiky S = I

Klasický model ekonomické rovnováhy Východiska modelu: Ceny a nominální mzdy jsou pružné Dochází k automatické přeměně úspor na investice Výstup na úrovni potenciálního produktu

Trh kapitálu Místo, kde dochází ke střetu nabídky úspor a poptávky po investicích = trh zápůjčních fondů Domácnosti Vystupují na straně nabídky Nabízejí zápůjční fondy (úspory) Firmy Vystupují na straně poptávky Poptávají zápůjční fondy (investice)

Trh kapitálu: úspory odměna za odloženou spotřebu Úspory: S = f(Y,r) Úspory jsou funkcí: disponibilního důchodu – čím vyšší důchod, tím vyšší úspory reálné úrokové míry – čím vyšší reálná úroková míra, tím větší ochota domácností spořit Úrok odměna za odloženou spotřebu Reálná úroková míra r/P … o kolik procent se změní kupní síla disponibilního důchodu, odložím-li jeho spotřebu (nebo jeho části) do budoucnosti

Funkce úspor růst reálné úrokové míry vyvolá růst nabízeného množství úspor (posun po křivce) r S (nabídka zápůjčních fondů) S' 10 růst disponibilního důchodu vyvolá růst nabídky úspor (posun celé křivky doprava) 5 3 200 300 400 S

Trh kapitálu: investice Investice: I = f(r, MPK, očekávání) Investice jsou funkcí reálné úrokové míry – čím vyšší úroková míra, tím nižší poptávané množství investic MPK – čím vyšší mezní produktivita kapitálu, tím vyšší poptávka po investicích očekávání – čím optimističnější očekávání, tím vyšší poptávka po investicích Úrok nákladem zapůjčení zápůjčních fondů firmy srovnávají s výnosem z investice

Funkce investic s poklesem reálné úrokové míry roste poptávané množství investic – posun po křivce poptávky po investicích I (poptávka po zápůjčních fondech) r s růstem MPK nebo s optimističtějšími očekáváními roste poptávka po investicích – posun celé křivky poptávky vpravo 10 5 3 200 300 500 I

Trh kapitálu: rovnováha Nastane při rovnosti úspor a investic (S=I) Všichni, kdo chtějí při dané úrokové míře prostředky zapůjčit, tak učiní a všichni, kdo volné prostředky poptávají budou uspokojeni K vyrovnání kapitálového trhu dochází při rovnovážné reálné úrokové míře Vyrovnání trhu kapitálu zajišťuje reálná úroková míra a její změny

Trh kapitálu: rovnováha r* – rovnovážná reálná úroková míra S S>I 10 E r* 3 I S<I 200 I=S 400 500 S, I

Místo, kde dochází ke střetu nabídky práce a poptávky po práci Trh práce Místo, kde dochází ke střetu nabídky práce a poptávky po práci Domácnosti Vystupují na straně nabídky Nabízejí práci Firmy Vystupují na straně poptávky Poptávají práci

Trh práce: nabídka práce SL = f(w/p) Nabídka práce je funkcí reálné mzdy – čím vyšší reálná mzda, tím vyšší nabízené množství práce Reálná mzda (w/p) odměna za vynaloženou práci množství statků a služeb, které za nominální mzdu (w) mohou domácnosti nakoupit na trhu Domácnosti se rozhodují mezi volným časem a prací: Při vyšší reálné mzdě domácnosti ochotny nabídnout více práce Při nižší reálné mzdě domácnosti ochotny nabídnout méně práce preferují volný čas Poloha křivky nabídky práce: závislá na velikosti pracovní síly – vstup nové pracovní síly na trh zvýší nabídku práce ochotě pracovat - větší ochota stávající pracovní síly pracovat zvýší nabídku práce

Funkce nabídky práce zvýšení reálné mzdy vyvolá růst nabízeného množství práce (posun po křivce) W/P SL SL' zvýšení ochoty pracovat nebo vstup nové pracovní síly vyvolá růst nabídky práce (posun křivky vpravo) 100 50 30 L1 L2 L3 L

Trh práce: poptávka po práci DL = f(w/p, MPL) Poptávka po práci je funkcí reálné mzdy – čím nižší reálná mzda, tím větší poptávané množství práce mezního produktu práce – čím vyšší MPL, tím vyšší poptávka po práci

Funkce poptávky po práci W/P pokles reálné mzdy vyvolá růst poptávaného množství práce (posun po křivce) 100 růst MPL vyvolá růst poptávky po práci (posun křivky vpravo) 50 DL' 30 DL L1 L2 L3 L

Trh práce: rovnováha Nastane při rovnosti nabídky a poptávky po práci Všichni, kdo chtějí při dané reálné mzdy pracovat, práci najdou a všichni, kteří poptávají pracovní sílu, budou uspokojeni K vyrovnání trhu práce dochází při: rovnovážné reálné mzdě plné zaměstnanosti (všichni kdo jsou při dané mzdě ochotni pracovat také práci naleznou) Rovnováha obnovována prostřednictvím změny mzdové sazby

Trh práce: rovnováha W/P Nedobrovolná nezaměstnanost SL 100 E (W/P)* (W/P)* – rovnovážná reálná mzda L* – plná zaměstnanost Nedobrovolná nezaměstnanost SL 100 E (W/P)* 30 DL L1 L* L2 L3 L

Závěry klasického modelu ekonomické rovnováhy V klasickém modelu je rovnovážný výstup neustále obnovován na úrovni potenciálního produktu (při plném využívání zdrojů) Automatická přeměna úspor v investice na trhu kapitálu zajišťuje rovnost AD a AS (I = S , Y = AD) Pružné ceny a mzdy zajišťují vyčišťování trhů (zboží a služeb a trhu práce) Křivka agregátní nabídky vertikální na úrovni potenciálního produktu (zdroje jsou plně využívány)

Rovnováha v modelu AS-AD v klasickém pojetí AD = C + I P* AD Y* Y

Proces obnovování rovnováhy Makroekonomická rovnováha v klasickém modelu Rovnováha na trhu statků a služeb Rovnováhy na trhu práce Rovnováha na trhu kapitálu Předpokládejme, že došlo k růstu agregátní poptávky Jaký dopad na rovnováhu?

Obnovování rovnováhy (model AS-AD) P Pružnost cen a nominálních mezd obnoví rovnováhu na trhu statků a služeb a trhu práce rovnováhu AS P2* Změní se pouze nominální veličiny AD>AS P1* AD´ AD Y* Y1 Y

Keynesiánský model rovnováhy Východiska modelu: Ceny a nominální mzdy nepružné směrem dolů Nemusí vždy dojít k automatické přeměně úspor v investice Výstup pod úrovní potenciálního produktu Zdroje nejsou plně využity

Keynesiánský model: trh kapitálu Specifika trhu kapitálu v keynes. pojetí: Úspory závislé na pouze na výši důchodu (nikoli na úrokové míře) Investice závislé Na výši úrokové míry nepřímo úměrně Očekávání firem Nemusí vždy dojít k automatické přeměně úspor v investice

Keynesiánský model: trh kapitálu dojde-li k poklesu poptávky po investicích, nemusí se všechny vytvořené úspory přeměnit v investice r S úspory zůstaly stejné, čili: pokles I bez adekvátního poklesu S (a tedy růstu C) vyvolá pokles AD (I jsou součástí AD) – vzniká problém I' I S, I S

Keynesiánský model: trh práce Specifika trhu práce v keynes. pojetí: Nominální mzdy jsou nepružné směrem dolů Nezajišťují rychlé vyčištění trhu práce při poklesu poptávky po práci Situace na trhu práce závisí na úrovni plánovaných výdajů (AD) Může docházet k neúplnému využívání zdrojů a nedobrovolné nezaměstnanosti

Keynesiánský model: trh práce výchozí rovnováha na úrovni L* W/P díky poklesu AD mírně klesá cenová hladina a roste reálná mzda SL nominální mzda by se měla přizpůsobit adekvátně poklesu cenové hladiny – to však nenastane, protože nominální mzda je nepružná směrem dolů Nedobrovolná nezaměstnanost (W0/P1) (W0/P0) reálná mzda zůstává na příliš vysoké úrovni, která vede ke vzniku nedobrovolné nezaměstnanosti DL L1 L* L2 L

Závěry keynesiánského modelu rovnováhy V keynesiánském modelu je rovnovážný výstup determinován agregátní poptávkou Nedochází za každých okolností k automatické přeměně úspor na investice – pokud klesají investice, nemusí to být doprovázeno automatickým poklesem úspor a růstem spotřeby – AD klesá Nepružnost nominálních mezd směrem dolů vede k nevyčištěnému trhu práce Křivka agregátní nabídky rostoucí nejsou plně využity kapacity a strnulost nákladů (zejména mzdových) Není mechanismus, který by zajistil obnovování rovnováhy při plném využívání zdrojů

Keynesiánský model AS-AD P P0* SAS P1* AD' AD Y1 Y* Y

Neoklasická syntéza Model AS-AD má tzv. „klasické pole“ a tzv. „keynesiánské pole Nutno rozlišovat krátkodobou AS (SAS) od dlouhodobé (LAS) Dlouhodobá AS na úrovni potenciálního produktu – v dlouhém období platí závěry klasického modelu Krátkodobá AS je relativně hodně cenově pružná pod úrovní potenciálu a cenově relativně nepružná nad úrovní potenciálu

Neoklasická syntéza v modelu AS-AD P LAS SAS P* AD keyn.pole klasické pole Y* Y

Vysvětlení tvaru SAS v klasickém poli V klasickém poli se růst AD promítne relativně více do nárůstu cenové hladiny než do nárůstu produkce: proč? Výkon je již nad svým potenciálem – již málo dodatečných volných kapacit – jakýkoli růst AD pak sice vyvolá růst Y (dodatečná pracovní síla je ochotna pracovat), ale více se promítne do růstu cenové hladiny (práce je ochotna pracovat více, ale jen za větší mzdu)

Vysvětlení tvaru SAS v keynesiánském poli V keynesiánském poli se růst AD projeví relativně více v přírůstku produktu než ve zvýšení cenové hladiny: proč? Výstup je pod potenciálem – nezaměstnanost – hodně volných výrobních kapacit Růst AD pak vede k tomu, že pracovní síla je ochotna pracovat více, avšak není nutné příliš zvyšovat mzdy (pracovní síla je ráda, že vůbec našla práci), proto není nutné, aby produkce tolik zdražovala