Úvod do teologického myšlení Jabok, PSP ETF 1. ročník, LS 2016 Petr Jandejsek Úvod do teologického myšlení

Anotace Úvod do teologie představí křesťanské teologické myšlení jako specifický typ přístupu k Bohu, člověku a světu. Pracuje s předpokladem, že orientace v křesťanském myšlení může pomoci člověku k lepší životní a profesní praxi. Témata teologické části: 1. Bůh jako ústřední zájem teologie 2. Víra a pojem zjevení 3. Zdroje teologie v Písmu a tradici 4. Symbolický jazyk teologie 5. Teologie a církev 6. Kultura a umění jako cesty k teologii

1) Bůh je první a poslední zájem teologie Otázka po Bohu je náročná, snad i nepříjemná, ale nelze ji redukovat. Jak bývá redukována? Tázat se po Bohu je nutné s určitou pokorou, Bůh je tajemstvím.

2) Náboženská otázka: teologie začíná u „hledání Boha“ Protože se toto kladení otázek týká věcí nejzazších, můžeme hovořit o náboženských otázkách. Náboženská otázka je v posledu otázkou po záchraně, po „spáse“. Náboženská otázka se v lidské zkušenosti projevuje rozmanitými způsoby, někdy ve formě údivu, výkřiku, nářku, pohoršení.

3) Podoby náboženské otázky podle Geralda O´Collinse Člověk trpící (homo dolens) Člověk kladoucí si otázky (homo interrogans) Člověk zasazený v dějinách (homo historicus) Člověk symbolický (homo symbolicus)

4) Charakter náboženského poznání Roger Haight: engaged participatory knowledge (zúčastněné angažované poznání) Paul Tillich: Kdo se Bible na nic neptá, tomu nic neřekne. Ivana Noble: Teologie jako nauka o Božích stopách.

5) Náboženská odpověď Boží tajemství se poodkrývá ze skrytosti dosvědčují to různé dějinné tradice víry dosvědčují to životní příběhy lidí, zvlášť v koncentrovaných hraničních momentech Gerald O´Collins: Božské zjevení koreluje s našimi nejzávažnějšími otázkami.

6) Křesťanská odpověď Křesťanskou odpovědí na náboženskou otázku je předložení Ježíšova příběhu jako interpretačního klíče Janovo evangelium 14,6: Ježíš jako cesta k Bohu, pravda o Bohu, život s Bohem. Roger Haight: [Teologie] je interpretací Ježíše, která má svůj základ ve zkušenosti spásy, jež je prostředkována v Ježíši a skrze něj. Papež František: Evangelium odpovídá na nejhlubší potřeby lidí, protože všichni jsme byli stvořeni k tomu, co nám nabízí evangelium: přátelství s Ježíšem a bratrskou lásku. Podaří-li se adekvátně a krásně vyjádřit podstatný obsah evangelia, zajisté toto poselství odpoví na nejhlubší otázky srdce.

7) Co je teologie? Ivana Noble: Teologie je reflexe víry, naděje a lásky, uchopení a pochopení vztahu člověka k Bohu a jím proměněného vztahu k lidem a celému stvoření.

8a) Členění teologie Podle disciplín (Wolfgang Beinert) biblická teologie (exegeze Starého a Nového Zákona) historická teologie (dějiny církve a dogmatu) systematická teologie (fundamentální, dogmatická, morální) praktická teologie (pedagogika, katechetika, liturgika) Logikou uspořádání je přijetí a předávání zvěsti víry.

8b) Členění teologie Podle adresátů / publik (David Tracy) Veřejný charakter veškeré dobré teologie sdělovaný smysl a pravda mohou v principu proměnit život každého člověka jistým rozpoznatelným způsobem (ve smyslu osobním, sociálním, politickém, etickém, kulturním či náboženském) vychází z H.-G. Gadamera: tradice je svět sdílené historie, jazyka a kultury, která předznamenává porozumění Typy teologie: fundamentální teologie – akademie, universita systematická teologie – církev praktická teologie – konkrétní sociální, politická, kulturní či pastorační hnutí nebo náboženská problematika

9) Teologie jako reflexe svobody víry Tomáš Halík: Věřit v jednoho Boha znamená především být svobodný, být osvobozen od vlády „bůžků“. Znamená to zmocnění (a zároveň dlouhodobý úkol) odpírat nárokům relativních hodnot hrát v našem životě roli Absolutna. […] Pretendentů na Boží trůn v našem životě je stále spousta, nejsou-li to už Strana, Vůdce, Vůle lidu, může to být veřejné mínění, konto v bance, kariéra, společenské uznání, „zdravíčko“ a „štěstíčko“, klid a pořádek, či naopak zábava a vzrušení všeho druhu – ano, nejčastěji je to vlastní nafukující se ego […]. Všechno, co mne činí závislým či co přispívá k inflaci mého já, je modloslužba […]. Ano, vzít vážně slova „věřím v jednoho Boha“ znamená převést je do života: trvale usilovat o vnitřní svobodu. Avšak dopovězme tu myšlenku, doveďme ji dál: Ten, kdo se o tuto svobodu poctivě snaží, ten žije, jako by Bůh byl, i když v otázce „boží existence“ má mnohem víc otazníků než jistot.

Literatura BEINERT, W., Slovník katolické dogmatiky. Olomouc: MCM, 1994. O´COLLINS, G., Rethinking Fundamental Theology. Oxford: Oxford University Press, 2011. FRANTIŠEK, Radost evangelia. Apoštolská exhortace o hlásání evangelia v současném světě. Praha: Paulínky, 2014. HAIGHT, R. Dynamics of Theology. Maryknoll, New York: Orbis Books, 2001. HALÍK, T., Divadlo pro anděly: život jako náboženský experiment. Praha: Lidové noviny 2010. JANDEJSEK, P., Diskuse o zkušenosti v současné římskokatolické teologii: jezuité Dupuis, Haight a Sobrino. ŠIRKA, Z.Š. - JANDEJSEK, P. – PANAITESCU, C. (eds.), Hermeneutika zkušenosti v křesťanské tradici. Praha. ETF UK, 2014, s. 149-166. NOBLE, I. Po Božích stopách. Teologie jako interpretace náboženské zkušenosti. Brno: CDK, 2005. TRACY, D. - COBB, J.B, Talking about God. New York: The Seabury Press,1983. WALDENFELS, H. Kontextuální fundamentální teologie. Praha: Vyšehrad, 2000.

Děkuji za pozornost!