Pravidla sportovní hry, interpretace tzv. základních pravidel Specifika basketbalových pravidel: Trojí poněkud odlišná pravidla sportovní hry (NCAA, NBA, FIBA), nebereme-li do úvahy specifické formy realizace (basketbal vozíčkářů, mini-basketbalu, basketbalu tří proti třem apod.). Pravidla FIBA (platnost v celosvětovém měřítku, oficiální změny – každé 4 roky). Složitost teoretické interpretace a praktické aplikace. Didaktická modifikace pravidel - přizpůsobování pravidel výkonovým a mentálním úrovním hráčů (utkání s modifikovanými pravidly, průpravné hry).

Základní basketbalová pravidla Pravidla, která dotvářejí podstatu a charakter sportovní hry. Avšak i vůči porušování těchto pravidel lze zaujímat tolerantnější měřítko (ve prospěch výkonové a mentální úrovně hráčů).

Basketbal rozlišuje dvojí porušení pravidel: přestupky a chyby Přestupky jsou veškerá porušení pravidel, která se nezapisují do zápisu o utkání. Trestají se „pouhou“ ztrátou míče. Družstvo, které se neprovinilo, získává míč pro vhazování ze zázemí. Vhození ze zázemí se provádí z místa (v zázemí) nejbližšího přestupku.

Chyby (osobní, nesportovní, technické, diskvalifikující) se připisují ke jménům hráčů (i trenérů) uvedených na zápise. Kromě záznamu do zápisu se jako důsledek považuje ztráta míče (provinilo-li se družstvo, které mělo míč) nebo trestné hody. V případech, kdy nejsou nařízeny trestné hody, vhazuje druhé družstvo ze zázemí. V případech nesportovního chování (technické a diskvalifikující chyby) jsou nařizovány trestné hody vždy a navíc míč získává družstvo, které se neprovinilo, pro vhazování ze zázemí.

Pravidlo o hřišti, pravidlo o míči a hráči v zámezí Čára trestného hodu Koncová čára Postranní čára Středová čára Tříbodová čára Středový kruh Vymezené území Půlkruh proti prorážení Basketbal se hraje na hřišti vymezeném hraničními čarami. Čáry na dlouhých stranách se nazývají postranní čáry, na krátkých stranách (za koši) koncové čáry (viz schéma – hřiště na basketbal). Hraniční čáry jsou součástí zázemí neboli autu. Hráč je v zázemí tehdy, dotýká-li se kteroukoli částí svého těla podlahy (povrchu hřiště) nebo jakéhokoli předmětu na, nad nebo za hraničními čarami. Míč je v zázemí tehdy, dotýká-li se : hráče nebo jiné osoby v zázemí; podlahy (povrchu hřiště) nebo jiného předmětu na, nad nebo za hraničními čarami; konstrukce koše, zadní strany desek nebo jakéhokoli předmětu na nebo za deskami.

Pravidlo o hraní míčem V  basketbalu se míčem hraje rukama. Za porušení pravidla se považuje odbití míče pěstí a úmyslné kopnutí do míče či blokování míče kteroukoli částí dolní končetiny. Náhodný dotek míče kteroukoli částí dolní končetiny se za porušení nepovažuje. Porušení pravidla je přestupkem a trestá se ztrátou míče, má-li družstvo míč pod kontrolou. V některých případech lze porušení pravidla posoudit jako nesportovní chování s následkem tvrdších postihů (technická nebo diskvalifikující chyba).

Pravidlo o driblingu Pravidlo vysvětluje možnosti, které má hráč pro uvolňování s míčem v pohybu. Nejčastějším způsobem uvolňování hráče s míčem v pohybu je „klasický“ dribling, tj. stručně řečeno odrážení míče o zem a jeho následné odbití či odbíjení rukou. Hráč však může použít pouze jedné ruky a může střídavě odbíjet míč pravou nebo levou rukou. Jakmile se dotkne míče současně oběma rukama nebo nechá míč spočinout v jedné nebo v obou rukou, považuje se dribling za ukončený a hráč v něm nesmí pokračovat. Při driblingu není počet kroků hráče omezen, což ale platí pouze pro tu část činnosti, kdy míč není v dotyku s jeho rukou..

Pravidlo o krocích Oficiálním předpisem FIBA není stanoveno, kolik kroků může hráč s míčem udělat. Pravidlo vlastně vysvětluje povolené možnosti, které má hráč (útočník) při uvolňování s míčem na místě, při zahajování a ukončování driblingu, při chytání přihrávky a při dalších činnostech s míčem, tj. při střelbě a při přihrávce.

Útočník s míčem se na místě uvolňuje pomocí obrátek, přičemž jedna noha musí být v jednom místě v neustálém styku se zemí (noha obrátková), druhou nohou může i opakovaně vykračovat všemi směry (vpřed, vzad, stranou) a opět ji pokládat na zem (noha kročná). Jakmile útočník zvedne obrátkovou nohu, může vystřelit na koš nebo přihrát. Při zahájení driblingu nesmí být obrátková noha zvednuta dříve, než míč opustí ruce.

Pravidlo o krocích - pokračování Volba obrátkové nohy je stanovena takto: Chytne-li hráč míč a stojí-li přitom oběma nohama na zemi (chytne-li míč na místě), může zvolit kteroukoli nohu jako obrátkovou. Ke stejné možnosti volby obrátkové nohy dochází tehdy, chytne-li míč v pohybu a zastaví-li (ať už při chycení přihrávky, nebo při zastavování pohybu při driblingu) dopadem či doskokem na obě nohy současně. Jestliže hráč ve stejných případech chycení míče zastaví postupným dopadem či doskokem jedné a pak druhé nohy, stane se obrátkovou ta, která se dotkla země první. Hráč se ovšem může zastavit i tak, že po chycení míče dopadne či doskočí na jednu nohu, z ní se odrazí a dopadne současně na obě. V tomto případě se nemůže žádná noha stát obrátkovou.

Pravidlo o rozskoku a o alternativním držení míče Pravidlo je relativně nové. Bylo začleněno do oficiálního předpisu FIBA v roce 2004. Podle tohoto pravidla se rozskok, definovaný jako vhození míče rozhodčím mezi dva soupeře na místě k tomu určeném, v utkání provádí pouze jednou, a to v tzv. středovém kruhu na začátku utkání. Ve všech ostatních případech, kdy se podle dřívějších pravidel nařizoval rozskok, platí „situace rozskoku“ a „alternativní držení míče“. Alternativní držení míče znamená, že družstvo, které při rozskoku na začátku utkání nezískalo míč, ho hned v následující situaci rozskoku získá pro vhazování ze zázemí. V dalších situacích rozskoku se potom „držení“ míče pravidelně střídá.

Pravidlo o rozskoku a o alternativním držení míče - pokračování Situace rozskoku nastane: Dojde-li k drženému míči (tzv. čtyři ruce). Držený míč je situace, kdy dva nebo více soupeřů má jednu nebo obě ruce pevně na míči tak, že žádný z nich nemůže získat míč bez nežádoucí hrubosti. Míč padne do zázemí a rozhodčí jsou na pochybách, kdo ze soupeřů se dotknul míče jako poslední. Rozhodčí se nemohou shodnout při přestupku. Uvázne-li míč mezi kruhem koše a deskou. Při oboustranné osobní chybě, tj. dopustí-li se dva soupeři osobní chyby vůči sobě přibližně ve stejnou dobu. Na začátku všech hracích období vyjma prvního.

Pravidlo o zahrání míče z přední do zadní části hřiště Ve své oficiální definici je pravidlo značně nesrozumitelné. Nicméně platí, že družstvo, které přejde s míčem ze své zadní (obranné) poloviny přes středovou čáru na přední (soupeřovu) polovinu (= část hřiště), nesmí míč zahrát zpět (přes středovou čáru) do zadní poloviny. Porušení pravidla se však vztahuje pouze na případy, kdy družstvo má míč plně pod kontrolou: dribling nebo přihrávka. Jestliže se např. bojuje o míč nebo se míč náhodně od někoho odrazí, přičemž není patrná kontrola nad míčem, pak by porušení nemělo platit.

Pravidlo o osobních chybách Osobní chyba je porušení pravidla, při němž dojde k dotyku se soupeřem. Již tato definice, mírně upravená podle znění příslušného článku, ukazuje na úzkostlivé dodržování etických norem sportovní hry. Hráč nesmí svého soupeře držet, strkat, nastavovat nohu, bránit mu v pohybu roztažením paží, rameny, bokem, koleny nebo ohýbáním trupu do nenormální polohy, ani užívat jakékoli hrubé či násilné činnosti. I když osobní chyby převažují v obranné činnosti, mohou se jich dopouštět i útočníci. Poměrně častým jevem je v tomto směru tzv. prorážení. Dochází k němu tehdy, vrazí-li např. driblující útočník do stojícího obránce. Velmi přísně se rovněž posuzuje neúměrný pohyb paže a ruky, které neprovádějí dribling, vůči soupeři při uvolňování s míčem v pohybu.

Pravidlo o osobních chybách - pokračování Porušení pravidla o osobních chybách se v basketbalu trestá velmi přísně. O tom svědčí jednak ustanovení o pěti chybách hráče, jednak ustanovení o trestných hodech. Při páté chybě (včetně technických či nesportovních) musí hráč opustit hřiště a nesmí již pokračovat ve hře. Při diskvalifikující chybě (zvlášť hrubé nesportovní chování) musí hráč opustit hřiště a prostory hřiště okamžitě.

Pravidlo o osobních chybách - pokračování Trestné hody se nařizují za osobní chyby na střílející útočníky, přičemž mohou nastat tyto případy: jeden trestný hod (za osobní chybu na střílejícího útočníka a je-li střelba úspěšná); dva trestné hody (za osobní chybu na útočníka střílejícího z dvoubodového území a je-li střelba neúspěšná); tři trestné hody (za osobní chybu na útočníka střílejícího z tříbodového území a je-li střelba neúspěšná). Kromě toho se trestné hody nařizují za každou pátou a další chybu družstva v jednom hracím období (tzv. situace trestu družstva).