ÚNAVA A ZOTAVENÍ PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc

Co je to únava ???

stav snížené výkonnosti na základě předcházející pohybové aktivity pokles výkonnosti a neschopnost dále pokračovat v pohybové aktivitě

přirozené průvodní děje doprovázející jakoukoliv činnost signalizátor funkčních změn v organismu obranný mechanismus organismu, který se projevuje v ochranným útlumem aktivity CNS při překročení kritické úrovně (intenzita, objem, čas) komplexní děj týkající se všech funkčních systémů

ÚNAVA FYZIOLOGICKÁ PATOLOGICKÁ

Fyziologická únava vzniká přirozeně během pohybové aktivity a v průběhu zotavení postupně vymizí je u ní zřetelná DYNAMIKA čas kulminace únavy postupná ztráta koordinace, jemné motoriky, změny v technice

Dělení únavy ÚNAVA TĚLESNÁ DUŠEVNÍ AKUTNÍ MÍSTNÍ CELKOVÁ CHRONICKÁ

ÚNAVA TĚLESNÁ únava vzniká při pohybové aktivitě a odvíjí se od vzájemné kombinace (Frequency-Intensity-Time) DUŠEVNÍ únava vzniká při déle trvající mentální činnosti (dlouhá nudná přednáška, dlouho trvající vlastní proces učení, atd.) AKUTNÍ únava vzniká v důsledku vysoké intenzity zatížení a může se projevovat jako MÍSTNÍ (menší svalové skupiny) nebo CELKOVÁ (větší počet svalů) CHRONICKÁ únava náleží do oblasti patofyziologie

Fyziologické příčiny vzniku únavy Obecně při únavě dochází v organismu k chemicko-fyzikálním změnám ( pH, pO2, osmotického tlaku, viskozity, tělesné teploty, pCO2), které negativně ovlivňují funkční systémy organismu. Zvýšená koncentrace volných H+ vzniklá disociací kyseliny mléčné zapříčiňuje: a) snížení pH b) snížení aktivity klíčových enzymů (např. PFK) c) v mozku stimuluje receptory bolesti, nauzea, desorientace d) vytěsňuje vápníkové ionty z vazby na troponin e) vyvolává pocit bolesti svalů (,,pálení“)

Fyziologické příčiny únavy: ENERGIE - HOMEOSTÁZA ↓ energetických substrátů (ATP, CP, GLu, GLy) kumulace katabolitů a INT hydrolýza ATP ve svalové b. anaerob. vznik ATP ↑H+ ↓pH ↓ enzymatické činnosti porušená acidobazická a iontová rovnováha (Na+,K+, Ca2+ Mg2+,Cl-, La-, Pyr- ) SID, hyponatrémie Radvanský & Vančura (2007)

Fyziologické příčiny únavy: CNS - PŘENOS VZRUCHU : CNS, přenos vzruchu, synaptické spojení, mediátory

NÁSTUP ÚNAVY je determinován: : charakterem prováděné činnosti : stavem organismu : zevním prostředím (diváci, hluk, teplota, vlhkost, ovzduší, atd.) : trénovaností : biorytmy : věkem

Únava při DYNAMICKÉ práci Jako za jeden z hlavnějších činitelů podílejících se na vzniku únavy na úrovni svalového aparátu je považován 1) VÁPNÍK 2) intersticiální DRASLÍK 3) zdroje ENERGIE ad1) - snížené vyplavování vápníku ze SR - snížená senzitivita aktin-myozinového aparátu na vápník v důsledku vysoké koncentrace H+ - snížená hladina vápníku vyvolává svalové křeče ad2) - zvýšená koncentrace ADP inhibuje Na-K pumpu (iontová dysbalance na membráně)

Únava při STATICKÉ práci Únava při dynamické práci nastává později než-li u práce statické. Je to způsobeno vyšším prokrvením svalů během svalové kontrakce a relaxace, které prokrvení podporují. Z toho vyplývá, že při statické práci v důsledku zvýšeného nitrosvalového tlaku dochází k nedostatečnému proudění krve svalem a tím vázne přísun živin a kyslíku a na druhé straně odplavování katabolitů, které způsobují acidózu. Množství krve, které bude proudit svalem je závislé od tzv. intenzitové blokády : <30% MVK průtok je stejný 30% - 60% se průtok snižuje >70% průtok se zastavuje

Dělení ÚNAVY dle INTENZITY I. SUPRAMAXIMÁLNÍ : limitujícím faktorem je aktuální koncentrace ATP-CP ve svalové buňce a jeho novotvorba : doba trvání výkonu maximálně do 1 až 2 s II. MAXIMÁLNÍ : limitující faktor je nadprodukce laktátu (25-30mmol/l) a dalších katabolitů, lokální acidóza, redukovaná novotvorba ATP v důsledku inhibice enzymů III. SUBMAXIMÁLNÍ (85% - 90% VO2max) : limitující faktor je nedostatečný přísun kyslíku - glykolytická fosforylace, INT hydrolýza ATP,

snížená utilizace FFA, kumulace laktátu a H+, acidóza, atd. : nedostatek využitelných energetických zdrojů - glykogen IV. STŘEDNÍ a MÍRNÁ (<75% VO2max) : délka trvání výkonu je limitována zásobou sacharidů, které jsou nepostradatelné při ß-oxidací tuků : pokud budou v průběhu déle trvajícího výkonu dodávány sacharidy (glukóza x maltodextrin) a tekutiny může při nižší intenzitě trvat výkon TEORETICKY nekonečně dlouho.

PROJEVY ÚNAVY SUBJEKTIVNÍ: předchází objektivní únavu projevy: svalová slabost, neochota pokračovat v pohybu, závratě, nauzea hodnocení: Borgova škála (0-10; 6-20) OBJEKTIVNÍ : je měřitelná (koncentrace La, CP, Glu, Gly, analýza dechových plynů, SF) projevy : snížená koordinace, pokles výkonu

Fyziologická únava Patologická únava opakované přehlížení příznaků fyziologické únavy - nerovnováha mezi velikostí zatížení a délkou zotavení Patologická únava

PATOLOGICKÁ ÚNAVA kapacita stres 1) při jednorázové nebo opakované pohybové aktivitě, kdy dochází k nerovnováze mezi dobou zatížení a dobou nutnou pro kompletní regeneraci. 2) dysbalance mezi množstvím přicházejících stresových podnětů a kapacitou organismu jim odolávat stres kapacita

PATOLOGICKÁ ÚNAVA Syndrom přetrénování přepětí, přetížení, schvácení, krátkodobé přetrénování Syndrom přetrénování

SYNDROM PŘETRÉNOVÁNÍ Téměř každý z vrcholových sportovců se během své kariéry dostane do stavu přetrénování !!! (Kuipers & Keizer, 1988) Symptomy : v současné době identifikováno více než 90 poklesem výkonnosti a ztrátou sportovní formy !!! nechuť k trénování změny chování (apatie, agresivita, nervozita,…) zvýšená náchylnost k onemocněním (kašel, rýma,…) hormonální a enzymatické změny neustálý pocit únavy zvýšená ranní srdeční frekvence ? nerovnováha v aktivitě mezi větvemi ANS !!! Doba léčení: časový horizont měsíců až let !!!

SYNDROM PŘETRÉNOVÁNÍ Sympatikotonická forma Silově – rychlostní sporty Parasympatikotonická forma Vytrvalostní sporty narušený spánek snížená chuť k jídlu pokles hmotnosti klidová tachykardie vyšší bazální metabolismus zpomalení regenerace deprese svalový třes abnormální únava klidová bradykardie flegmatičnost snížená citlivost na A+NA zpomalená reakční doba snížená hladina glukózy během zatížení

Zotavení

při kterém postupně dochází k obnově klidových funkcí přirozený BIOLOGICKO – ANABOLICKÝ proces, při kterém postupně dochází k obnově klidových funkcí organismu, resyntéze energetických substrátů, které byly během zatížení sníženy (Máček & Vávra, 1980; Seliger, Trefný, & Vinařický, 1980) nedílná součást tréninkového cyklu cílem je : návrat homeostázy na původní úroveň, : obnova energetických substrátů, : růst svalové hmoty

Zotavení Časná fáze Pomalá fáze

Časná fáze zotavení : ihned po ukončení PA dochází ke ,,splacení’’ kyslíkového dluhu = ZOTAVNÝ KYSLÍK 5-7

Časná fáze zotavení Návrat jednotlivých parametrů na PŘEDZÁTĚŽOVOU úroveň a) do 5-7. minuty zotavení : resyntéza ATP - CP, : úprava O2 v tělních tekutinách, : úprava sodíku a draslíku b) do 30. minuty zotavení : přeměna zhruba 60 % laktátu na glykogen : normalizace krevního tlaku (pokles systolického)

Pomalá fáze zotavení Trvá několik hodin, ale i 24 hod. až 48 hod. !!! : SF : spotřeba kyslíku VO2 : energetické substráty VO2 24 hod

ZOTAVENÍ Doporučený čas pro zotavení po vyčerpávajícím cvičení (Upraveno dle Foxe, 1984)   PROCES ZOTAVENÍ MINIMUM MAXIMUM Obnova ATP – CP ve svalu 2 minuty 3-5 minut Náhrada alaktátového O2 dluhu 3 minuty 5 minut Náhrada O2 - myoglobinu 1 minuta Náhrada laktátového O2 dluhu 30 minut 60 minut Resyntéza zásob sval. glykogenu a) po intervalové metodě  2 hodiny pro resyntézu 40% 5 hodin pro resyntézu 55% 24 hodin pro resyntézu 100% b) po prolongované nepřerušované aktivitě 10 hodin pro resyntézu 60% 48 hodin pro resyntézu 100% Odstranění laktátu ze svalů a krve  10 minut pro odstranění 25% 20 – 25 minut pro odstranění 50% 1 - 1¼ hodiny pro odstranění 95%

SUPERKOMPENZACE SUPERKOMPENZACE přechodné zvýšení energetických substrátů nad výchozí úroveň

Jak urychlit proces zotavení ???

PASIVNÍ FORMA REGENERACE - SPÁNEK přirozenou potřebou každého člověka je spojen s generalizovaným útlumem aktivity CNS za optimální dobu se u sportovců považuje 9 –10 h !!! není důležitá kvantita ale KVALITA !!! při jeho nedostatku se mohou dostavit např. změny chování spánek by neměl následovat těsně po vyčerpávající jak tělesné práci tak duševní práci nebo po větším množství jídla

AKTIVNÍ FORMA ZOTAVENÍ vyklusání, strečink, masáže, fyzikální terapie zrychlené vyplavování metabolitů ze svalových buněk intenzita zatížení by neměla přesáhnout 60% VO2max nejoptimálnější je zařadit aktivní zotavení na konec TJ

DĚKUJI ZA POZORNOST