Tepelné zpracování - test

Tepelné zpracování - žíhání 1.Mezi druhy tepelného zpracování patří: A nitridování, kalení, připouštění C B žíhání, kalení, cementování C žíhání, kalení, popouštění D žíhání, kalení, zapouštění

Tepelné zpracování - žíhání 2.Podstata žíhání spočívá v: A zahřátí materiálu na požadovanou teplotu, výdrž na teplotě a pozvolné ochlazení A B zahřátí materiálu na teplotu tavení, výdrž na teplotě a pozvolné ochlazení C zahřátí materiálu na požadovanou teplotu, výdrž na teplotě a prudké ochlazení D zahřátí materiálu na teplotu tavení, výdrž na teplotě a prudké ochlazení

Tepelné zpracování - žíhání 3.K základním druhům žíhání patří: A natvrdo, na odstranění vnitřního vad, rekrystalizační, normalizační C B naměkko, na odstranění vnitřního pnutí, rekrystalizační, perlitické C naměkko, na odstranění vnitřního pnutí, rekrystalizační, normalizační D naměkko, na odstranění vnitřního pnutí, feritické, perlitické

Tepelné zpracování - žíhání 4.K základním druhům žíhání patří: A natvrdo, na odstranění vnitřního vad, rekrystalizační, normalizační C B naměkko, na odstranění vnitřního pnutí, rekrystalizační, perlitické C naměkko, na odstranění vnitřního pnutí, rekrystalizační, normalizační D naměkko, na odstranění vnitřního pnutí, feritické, perlitické

Tepelné zpracování - kalení 5.Účelem kalení je: A je zvýšit tvrdost součástí, principem kalení je převedení perlitického nebo perliticko feritického struktury na sloh martenzitický nebo bainitický B je zvýšit tvrdost součástí, principem kalení je převedení martenzitické struktury na strukturu perlitickou A C je snížit tvrdost součástí, principem kalení je převedení martenzitické struktury na strukturu beinitickou D je zvýšit tvrdost součástí, principem kalení je převedení beinitické struktury na strukturu perlitickou

Tepelné zpracování - kalení 6.Martenzit je: A je intersticiální tuhý roztok uhlíku v železe α B je přesycený tuhý roztok uhlíku v železe α B C je nenasycený tuhý roztok uhlíku v železe α D je nenasycený tuhý roztok uhlíku v železe γ

Tepelné zpracování - kalení 7.Chladícím prostředím pro kalení je: A olej - nejčastější vzduch - samokalitelné oceli C B voda - prudké ochlazení působí trhliny olej - nejčastější C voda - prudké ochlazení působí trhliny olej - nejčastější vzduch - samokalitelné oceli D voda - nejčastější olej - prudké ochlazení působí trhliny vzduch - uhlíkové oceli

Tepelné zpracování - kalení 8.Rozhodujícím prvkem pro kalení ocelí je: A uhlík A B perlit C ferit D wolfram

Tepelné zpracování - kalení 9.Povrchovým kalením: A dosahujeme tvrdého povrchu, rovněž i jádro je velmi tvrdé, provádíme plamenem a vysokofrekvenčně B dosahujeme tvrdého povrchu, při tvrdším a houževnatějším jádru, provádíme plamenem a elektrickým obloukem D C dosahujeme tvrdého povrchu, rovněž i jádro je velmi tvrdé, provádíme plamenem a elektrickým obloukem D dosahujeme tvrdého povrchu, odolného proti otěru a opotřebení, při měkčím a houževnatějším jádru, provádíme plamenem a vysokofrekvenčně

Tepelné zpracování - popouštění 10.Účelem popouštění je : A zvýšit pnutí v materiálu po předchozím tepelném zpracování aby se snížila jeho tvrdost B zvýšit pnutí v materiálu po předchozím tepelném zpracování aniž by se snížila jeho tvrdost C C odstranit pnutí v materiálu po předchozím tepelném zpracování aniž by se snížila jeho tvrdost D snížit pnutí v materiálu po předchozím tepelném zpracování aby se snížila jeho tvrdost

Tepelné zpracování - popouštění 11.Popouštění se provádí: A před žíháním B před kalením D C po žíhání D po kalení

Tepelné zpracování - popouštění 12.Popouštění provádíme: A a) za nízkých teplot – teploty do 50° b) za vyšších teplot – teploty nad 800° B a) za nízkých teplot – teploty do 250° b) za vyšších teplot – teploty nad 450° B C pouze za vysokých teplot – teploty nad 600° D pouze za nízkých teplot – teploty do 150°

Tepelné zpracování - popouštění 13.Kombinaci kalení a popouštění za vyšších teplot nazýváme: C A cementování B komaxitování C zušlechťování D nitridování

Použité zdroje: FISCHER, Ulrich. Základy strojnictví. 1. vyd Použité zdroje: FISCHER, Ulrich. Základy strojnictví. 1.vyd. Praha: Europa-Sobotáles, 2004, 290 s. ISBN 80-867-06095. HLUCHÝ, Miroslav, Rudolf PAŇÁK a Oldřich MODRÁČEK. Strojírenská technologie 1. 3., přeprac. vyd. Praha: Scientia, 2002, 173 s. ISBN 80-718-3265-0. KOCMAN, K., PROKOP, K. Technologie obrábění. Brno: Akademické nakladatelství CERN Brno,s.r.o.,2001. 274 s. ISBN 80-214-196-2. KŘÍŽ, R., VÁVRA, P. a kol. Strojírenská příručka. Praha: Scientia, spol. s r. o., 1996. 220 s. ISBN 807183-024-0.