Voda na Zemi Vypracovala: Petra Pavelková Obor: Technické lyceum Třída: 2L Předmět: Biologie Školní rok: 2016/17 Vyučující: Mgr. Ludvík Kašpar Datum vypracování: 12.10.2016  

OCEÁNY

Oceán je velká masa vody (či jiné kapaliny) nalézající se na povrchu vesmírného tělesa, či pod některou z jeho vrstev (například ledem). Mimozemské oceány: Oceány nejsou vázány pouze na Zemi, ale mohou se vyskytovat i na dalších vesmírných tělesech, kde v závislosti na specifických podmínkách mohou existovat v různých podobách a tvořeny různými kapalinami, či tekutými kovy atd..

Moře

Moře je velká plocha slané či brakické vody, spojená se světovým oceánem. Brakická voda je voda, která má koncentraci solí mezi mořskou a sladkou vodou.

Řeky

Řeka je přirozený vodní tok Řeka je přirozený vodní tok. Ve srovnání s potokem má obvykle větší průtok, délku nebo rozlohu povodí.

Tabulky podle délky, povodí a průtku řeky.

Funkce a rozmanitost hydrosféry Funkce hydrosféry = hydrosféra je vodní obal Země, slouží jako zdroj potravy a pitné vody. Voda patří k nejrozšířenějším látkám na Zemi a je v neustálém koloběhu. Pro člověka má prvořadý význam podzemní voda jako pitný zdroj, řeky a jezera jako zdroj energie a spolu s půdní a atmosférickou vodou jako zdroj vláhy.

Příliv a odliv Příliv a odliv jsou natolik důležité jevy, že se o jejich průběhu již několik set let vedou podrobné záznamy v téměř každém přístavu. Lidé sledují příliv a odliv nepochybně již od dob, kdy začali osidlovat pobřežní oblasti kontinentu. Nejstarší písemné záznamy o tomto jevu pochází od Herodota, který svá pozorování konal ve Středozemním moři v roce 450 před naším letopočtem. I dávní mořeplavci věděli o existenci nějakého vztahu mezi přílivem a odlivem a cyklem Měsíce, neboť oba jevy se opakují podobným cyklickým způsobem. Správné vysvětlení těchto jevů však podal až Isaac Newton (1642-1727), když formuloval obecný gravitační zákon. Ačkoliv může být studium slapových jevů velmi složité, v podstatě se jedná o velmi dlouhé a pravidelné vlny na mělčinách. Jejich vlnové délky čítají tisíce kilometrů a jejich výšky mohou dosáhnout až patnácti metrů. Slapové jevy jsou způsobeny gravitační přitažlivostí Slunce a Měsíce působící na každou částečku mořské vody, od hladiny až po oceánské dno.

Fauna

obratlovci, strunatci a plankton Fauna vod je velmi rozmanitá. Vyskytují se zde převážně bezobratlí živočichové. obratlovci, strunatci a plankton

Zajímaví živočichové

Flóra Flóra vod zahrnuje nespočet druhů rostlin Výskyt rostlin je ovlivněn druhem vody (sladká, slaná), teplotou vody, prouděním a mnoha dalšími faktory

Mořské proudy Mořský proud označuje masu vody, která se v mořích a oceánech přemísťuje z jednoho místa na druhé. Může být buď teplý (proudící od rovníku k některému z pólů) nebo studený (proudící z pólů k rovníku). Příčina vzniku mořských proudů: rozdílná salinita vody v různých hloubkách rozdílná teplota vody slapové síly proudění vzduchu v přízemních vrstvách atmosféry vyrovnávání úbytku vody mezi jednotlivými oblastmi moří a oceánů rotace Země Salinita=pojem označující koncentraci soli v roztoku

Mořské příkopy Příkop je v geologii a geografii označení pro výraznou podlouhlou depresi (brázda) na zemském povrchu. Jedná se buď o oceánské příkopy (např. Mariánský příkop) vytvořené při subdukci anebo o příkopy na pevnině vzniklé posuny zemských ker podél zlomů.

Mariánský příkop Mariánský příkop je asi 2550 km dlouhé a průměrně 69 km široké podmořské údolí tektonického původu, které se nachází východně od Mariánských ostrovů, poblíž ostrova Guam. Jeho součástí je i vůči hladině moře nejhlubší místo zemského povrchu, hloubka podle posledního měření činí 10 994 m(dříve uváděno 10 911 m až 11 034 m) pod hladinou severního Tichého oceánu. Jedná se o nejhlubší známý podmořský příkop.

Člověk a voda v budoucnosti Sucha, rozpuštění ledovců, povodně, znečištění vody Existuje mnoho organizací zabývající se znečištěním vod Člověk sám sebe ohrožuje narušováním vodních toků jako je rovnání řek, ovlivňování polohy podzemní vody

Znečišťování vody Druhů znečištění je mnoho od vypouštění splašků přes průmyslové odpady po havárie ropných tankerů Uvádí se, že zhruba tři čtvrtiny znečištění moří a oceánů pochází z pevniny a do moří se dostává z řek. Oceány jsou znečišťovány živinami (dusík, fosfor) z kanalizačních splašků, ze zemědělství a z atmosféry ze spalování fosilních paliv. To má za následek eutrofizaci mořské vody, která pak způsobuje „mrtvé zóny“ na mořském dně, tedy místa o velikostech až 70 000 metrů čtverečních. Organismy, které se příliš nepohybují a dostanou se do této oblasti, riskují smrt udušením nebo z nedostatku světla.

DĚKUJI ZA POZORNOST

ZDROJE http://www.rahunta.cz/news/mesic-a-jeho-vliv-na-priliv-a-odliv/ http://slideplayer.cz/slide/3968743/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra https://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%BD_proud http://hroch.spseol.cz/~kaspar/referaty1516/kucera_antonin.pptx https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98eka#Nejv.C4.9Bt.C5.A1.C3.AD_.C5.99eky_sv.C4.9Bta