Hlavonožci (třída měkkýšů)

Hlavonožci nejdokonalejší třída měkkýšů aktivní mořští dravci dýchají žábrami měří od jednoho centimetru do mnoha metrů (i přes 17 m) tělo tvoří hlava, trup a různý počet chapadel s přísavkami (chobotnice mohou přijít o několik chapadel, která jim znovu dorostou) dříve měli všichni hlavonožci svou schránku, dnes u většiny chybí jsou odděleného pohlaví vývoj oplozených vajíček je přímý

Hlavonožci plavou pomocí vlnění ploutevního lemu pohyb lezou dopředu pomocí chapadel vystřikováním vody z plášťové dutiny (tzv. reaktivní pohyb – pohyb pozpátku) v případě ohrožení vypouštějí inkoustový oblak zakalí vodu a zmizí mají schopnost změnit zbarvení své pokožky při číhání na kořist splynou s okolím v případě ohrožení

Živoucí fosílie - loděnky první loděnky se objevily už v kambriu, asi před 500 miliony lety většina druhů již vyhynula přeživší druhy se vyskytují v Pacifiku a v určitých částech Indického oceánu, převážně v tropech a hlavně kolem útesů loděnky mají kolem ústního otvoru až 90 krátkých ramen, což je u hlavonožců rekordní počet živí se zejména menšími rybkami a korýši největší známá schránka měří 253 mm

Chobotnice chobotnice jsou charakteristické osmi rameny jejich útrobní vak je bez ploutvovitého lemu vylučuje inkoust a tím mate nepřítele dokáže měnit barvu i strukturu své kůže v testech se dokázala chobotnice zbarvit do šachovnice i puntíků dokáže napodobit hada, platýse a další i nebezpečné živočichy, aby mohla přeplavat přes nebezpečné území

Sépie 8 kratších má 10 chapadel 2 delší kolem těla má ploutevní lem schránka je uvnitř těla přeměněná na tzv. sépiovou kost destička z uhličitanu vápenatého (slouží k obrušování zobáků papoušků, zdroj vápníku) dosahuje délky až 30 cm Sépie obecná se nachází ve Středozemním moři a ve východním Atlantiku od Maroka po Norsko.

Krakatice drobné druhy mají velikost jen několik cm velké druhy žijící ve velkých hloubkách dosahují délky až 18 metrů krakatice obrovská (dříve kalmar obrovský) představuje jeden z největších druhů hlavonožců společně s kalmarem Hamiltonovým) má největší oko v živočišné říši (průměr přes 30cm) detail chapadla s přísavkami uhynulá krakatice vyplavená na břeh

Kalmar Hamiltonův je jeden z největších známých hlavonožců předpokládá se, že dosahuje největší hmotnosti ze všech hlavonožců, je však kratší než krakatice obrovská v únoru 2007 se podařilo novozélandským rybářům vytáhnout z moře největšího kalmara, jaký byl kdy uloven hmotnost této samice byla 450 kg, délka asi 10 metrů detail chapadla

Olihně olihně jsou hlavonožci příbuzní krakaticím a kalmarům mají 10 chapadel s přísavkami (2 delší, 8 kratších) nebývají větší než 60 cm, ale v bohatých mořích jich může žít velké množství většinou žijí jen jeden rok a po kopulaci umírají v období rozmnožování se shromažďují ve velkých počtech a stávají se tak vítanou kořistí ryb, mořských ptáků, savců i člověka velmi chutné maso