Aktivizace aktérů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v kontextu přípravy a realizace strategie inteligentní specializace ČR Ing. Marek Jetmar, Ph.D., poradce Pavla Bělobrádka, MPV pro VVI

Koncentrace, specializace x diverzifikace Co je RIS3? RIS3 = Research and Innovation Strategy for Smart Specialization = Výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci Primárním smyslem RIS3 strategie je podpořit hospodářský růst a transformaci směrem ke znalostní ekonomice, se zohledněním společenských výzev a podmínek členských států a jejich regionů. Koncentrace, specializace x diverzifikace EK k 29.09. 2016 schválila aktualizaci Národní RIS3 strategie pro ČR a ukončila tak předběžnou podmínku 1.1 – Výzkum a vývoj.

Co je RIS3? RIS3 – politika VaVaI x regionální politika x regionalizovaná politika Rozlišná implikace, přístup, zapojení odlišných aktérů Regulace - existence RIS3 - ex-ante kondicionalita (předběžná podmínka) EK pro čerpání prostředků z ERDF na oblast VaVaI v programovém období 2014+ ovlivňuje cca 80 mld Kč na VaVaI 11.7.2016 byla NRIS3 schválena Vládou ČR 29.9.2016 byla NRIS3 schválena Evropskou komisí EK k 29.09. 2016 schválila aktualizaci Národní RIS3 strategie pro ČR a ukončila tak předběžnou podmínku 1.1 – Výzkum a vývoj.

Programy pod RIS3 Které programové a dotační tituly RIS3 zastřešuje v ČR: operační programy 2014+ : OP VVV OP PIK OP PPR IROP OP Z národní programy : TRIO Centra kompetence Epsilon Gama

1 dokument na národní úrovni Koncepce RIS3 v ČR 1 dokument na národní úrovni Zpracovaný MŠMT - verze nebyla akceptována EK Rozšířený a přepracovaný ÚV – vyjednán s EK Zachování kontinuity prací, adice 14 regionálních dodatků (RIS3 annexů) Zpracované kraji Zajišťují regionální dimenzi, které mj. obsahují zpřesnění národních priorit v návaznosti na specifika výzkumného a inovačního potenciálu daného kraje

Koncepce RIS3 Základní rozpor při implementaci konceptu inteligentní specializaci v ČR: Vládní politika x Aktivita krajů (jednotky NUTS 3) v samostatné působnosti ČR – unikátní situace v kontextu EU – buď jen na národní úrovni, nebo jen regionální – NUTS 1, NUTS 2

Cíl Národní RIS strategie RIS3 strategie má efektivně zacílit finanční prostředky (evropské, národní, krajské i soukromé) do aktivit vedoucích k posílení inovační kapacity a do prioritně vytyčených konkurenceschopných/progresivních oblastí plně využít znalostní potenciál regionů, nastavit tak směr jejich dlouhodobému rozvoji a posílit konkurenceschopnost ekonomiky. Hodnotový rámec: udržitelná rozvoj; vazba na rámcové strategie na úrovni EU - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (Evropa 2020), a ČR – Národní program konkurenceschopnosti apod.

Nové metodické principy Bottom- up přístup Entrepreneurial Discovery Process – zahrnutí podnikatelů, akademického sektoru, veřejné správy a neziskových organizací do procesu identifikace priorit Identifikace priorit na regionální úrovni TJ. procesy probíhají paralelně, výzva pro koordinaci Prioritizace Silný důraz na implementaci strategie – nutnost akčních a implementačních plánů Důraz na monitoring a evaluaci

NIP Pomineme-li řídicí struktury NRIS3 (řídicí výbor, předsednictvo), které tvoří zainteresovaní představitelé veřejné správy – Úřad vlády, sekce místopředsedy vlád pro vědu, výzkum a inovace zodpovědná za řízení RIS3, zástupci řídicích orgánů OP VVV (MŠMT) a OP PIK (MPO), sekce MŠMT zodpovědné za oblast vysokých škol, výzkumu a vývoje, MMR – sekce pro řízení ESIF (NOK, předběžná podmínka), MF, a představitel krajů, pak klíčový mechanismus pro komunikaci se zástupci VaVaI představují inovační platformy.

NIP Národní inovační platformy jsou konzultační skupiny, které zřizuje Řídicí výbor RIS3 za účelem identifikace potřeb, zpřesnění/usměrnění strategických priorit, identifikaci podnikatelských příležitostí a projednání zacílení navrhovaných opatření (tj. zamýšlených intervencí na podporu identifikovaných oblastí inteligentní specializace). Národní inovační platformy jsou zřízeny pro navrhované domény specializace a představují fórum, které má iniciační a doporučující charakter.

NIP Hlavní proud tvoří: Strojírenství, energetika, hutnictví Elektronika, elektrotechnika a ICT Výroba dopravních prostředků Léčiva, biotechnologie, prostředky zdravotnické techniky, life sciences Následně: Kulturní a kreativní průmysly Zemědělství a životní prostředí Společenské výzvy.

NIP Základní problémy, které se musely překonat při vedení debaty v NIP: Nalezení společného jazyka, kterým by byli schopni mezi sebou komunikovat vědečtí pracovníci, akademici, podnikatelé, inovátoři, úředníci pocházející z rozdílných prostředí s odlišnou vnitřní kulturou, Nalezení hladiny, která bude dostatečně konkrétní, aby priority a zacílení nepůsobily banálně, zároveň však dostatečně generalizující, aby na ně mohli reagovat, respektive jim porozuměli administrátoři, hodnotitelé, předkladatelé projektů – žadatelé, Otevření se debatě, ochota vyslechnout názor kolegů, podělit se o svůj názor, Umění vedení diskuse, schopnost vést jednání k vytčeným cílům (priority výzkum, vývoje a inovací) a získat si respekt, Schopnost vystihnout v diskusi to podstatné.

Závěry Dichotomie řízení RIS3, nastavená MŠMT v letech 2013-2015, vyvolává řadu otázek ohledně vzájemných vztahů mezi národní a regionální úrovní konceptu inteligentní specializace. Základním faktorem je rozpor mezi pojetím vládní politiky a samosprávnou, tj. vlastně samostatnou aktivitou krajů a možnosti koordinace vzájemných kroků. Výzvou je rovněž vztah politické reprezentace a administrativy krajů k animátorům (krajským RIS3 manažerům) a jimi řízeným strukturám, které stojí zpravidla mimo krajský úřad.

Závěry Co se týče spolupráce s partnery z výzkumné, vývojové a inovační sféry, byly na národní a krajské úrovni vytvořeny mechanismy pro vzájemný průběžný dialog. Pro veřejnou správu je výzvou udržet kvalitu diskuse a umět její výstupy promítnout do vládní politiky, do podpůrných programů.

Děkuji za pozornost Ing. Marek Jetmar, Ph.D.