OBĚHOVÁ SOUSTAVA

TĚLNÍ TEKUTINY KREV asi 5 litrů (ztráta 1,5 l ohrožuje život) v cévní soustavě (tepny, žíly, vlásečnice) tkáň vzniká v kostní dřeni, slezině, brzlíku, mízních uzlinách TKÁŇOVÝ MOK obklopuje všechny buňky v těle zprostředkovává látkovou výměnu mezi krví a buňkami z tkání je odváděn mízními cévami do krve tvoří se z něj míza MÍZA (= LYMFA) v mízovodech a v mízních uzlinách vzniká z tkáňového moku a je odváděna do krve

KREV FUNKCE KRVE vytváří tzv. vnitřní prostředí organismu - regulace tělesné teploty - zásobování buněk kyslíkem, živinami, vodou, vitamíny, roznos hormonů … odnos odpadů z buněk (oxid uhličitý, močovina, …) zajišťuje obranyschopnost organismu

SLOŽENÍ KRVE Dvě složky: KREVNÍ PLAZMA nažloutlá tekutina s rozpuštěnými látkami, které se přenáší k buňkám KREVNÍ BUŇKY červené krvinky bílé krvinky krevní destičky

ČERVENÉ KRVINKY - nemají jádro = nemohou se dělit - obsahují červené barvivo HEMOGLOBIN – obsahuje železo, na které se v plicích váže kyslík (a zároveň i oxid uhelnatý = nebezpečí otravy!!!) - vznikají v červené kostní dřeni, zanikají ve slezině, játrech žijí asi 4 měsíce k jejich tvorbě potřeba: kyselina listová, vit. B12, železo a bílkoviny – jejich nedostatek = CHUDOKREVNOST (anémie) lidé žijící ve vyšších nadmořských výškách jich mají více než lidé z nížin → nutná aklimatizace

BÍLÉ KRVINKY větší buňky s jádrem vznikají v červené kostní dřeni jejich počet se zvyšuje při zánětlivých, nádorových onemocněních (př. LEUKÉMIE = rakovina krve – léčba transplantací kostní dřeně) zajišťují imunitu (= obranyschopnost) organismu, tvoří protilátky více druhů – žijí 7 dní až celý život

KREVNÍ DESTIČKY nemají jádro vznik v kostní dřeni žijí 4 dny zabezpečují SRÁŽENÍ KRVE – ochrana při poranění cév, aby nedošlo k vykrvácení při poranění – zúžení cév v místě poranění → shluknutí krevních destiček, vytvoření tzv. KREVNÍHO KOLÁČE a uzavření cévy = srážení krve na povrchu krevního koláče se vyloučí KREVNÍ SÉRUM – po zaschnutí z něj vznikne STRUP

SEDIMENTACE (= usazování) zjišťuje se rychlost klesání červených krvinek pomalá = zdravý člověk rychlá = záněty, nádory, anémie (chudokrevnost)

KREVNÍ SKUPINY objevil je český lékař JAN JÁNSKÝ (v roce 1907) 4 základní skupiny – A, B, AB, 0 důležité při ztrátě většího množství krve (úraz, operace) = TRANSFÚZE transfúze = převod krve od zdravého jedince k poraněnému – nahrazení ztracené krve krví stejné krevní skupiny (sérum dárce nesmí shlukovat krvinky příjemce) dárce krve – každý zdravý člověk starší 18 let jeden odběr max. 450 ml krve krev se uchovává v krevních konzervách anti-B A anti-A B A i B chybí AB chybí anti-A, anti-B

Rh-FAKTOR další aglutinogen v červených krvinkách v krvi u většiny populace – označuje se jako Rh+ (= Rh pozitivní) lidé, kteří ho v krvi nemají = Rh- (= Rh negativní) protilátky proti aglutinogenu Rh v krvi nejsou, ale mohou se vytvořit (př. trans- fúze krve → Rh+ dárce a Rh- příjemce; těhotenství – plod po otci zdědí Rh+ ale matka je Rh- → když se včas nedají protilátky nebo se neprovede tranfúze krve, může dojít ke smrti jedince)