Daňová teorie a politika 6 Ing. Yvona Legierská

Pro začátek… „Plat se zvyšuje pouze o tolik, aby se zvýšily daně, nikoli čistý příjem.“ MURPHYHO ZÁKON

Témata 1. Fiskální, rozpočtová a daňová politika a její nástroje. 2. Vývoj daňové teorie a geneze daní. 3. Daňové ukazatele uplatňované při mezinárodních komparacích. 4. Efektivnost ve zdanění. 5. Daňové stimuly a makroekonomické důsledky zdanění. 6. Teorie daňové incidence. 7. Teorie daňové spravedlnosti. 8. Teorie důchodových daní. 9. Teorie majetkových daní. 10. Teorie spotřebních a ekologických daní. 11. Daňová konkurence a harmonizace v Evropské unii. 12. Daňové instrumenty uplatňované v EU a v dalších zemích

1.Teorie daňové incidence. Teorie daňové incidence se zabývá problematikou související s dopadem a přesunem daňového břemene na určité subjekty trhu. Zdaňování jednotlivých objektů daně má závažné ekonomické důsledky a účinky, které mohou být : makroekonomické (vliv na ekonomický růst, zaměstnanost a cenovou hladinu); mikroekonomické (vliv na rozdělování důchodů a efektivnost využívání zdrojů). Teorie daňové incidence se pak zabývá zkoumáním uvedených aspektů daňových systémů.

1. Teorie daňové incidence. Daň obecně dopadá na subjekty dvěma způsoby, a to : ze zákona – tzv. zákonný dopad daně; skutečně (tj. až po daňovém přesunu) – tzv. skutečný (efektivní) dopad daně. Z hlediska právního i z hlediska daňové praxe je důležitý dopad zákonný, neboť daňové subjekty jsou povinny platit daň ve správné výši a v zákonem stanoveném termínu, jinak mohou být předmětem uvalení sankce. Z hlediska ekonomického je důležitý skutečný dopad (tj. po provedeném daňovém přesunu). Týká se pouze jednotlivců a determinuje ceny, outputy a důchody.

1. Teorie daňové incidence. Daňový přesun představuje proces, v rámci něhož se daň pohybuje z místa výběru (z místa zákonné incidence, tj. od jednoho subjektu) do místa odběru (do místa ekonomické incidence, tj. ke druhému subjektu), přičemž k tomuto přesunu může docházet : v různých časových horizontech; s různou intenzitou průhlednosti.

1. Teorie daňové incidence. Problematika transferu (přesunu) daňového břemene patří k významným funkcionálním aspektům transferu (přesunu) daňové břemene. To proto, že daně mají v ekonomickém systému významné funkce (fiskální, alokační, redistribuční, stabilizační, edukativní - výchovné, regulační).

1. Teorie daňové incidence. Subjekty trhu usilují o to, aby, pokud je to možné, odsunuly daňové břemeno od sebe co nejvíce, např. : podnikatel se snaží zvýšením ceny přenést daň nepřímo na kupujícího (zákazníka, spotřebitele); majitel domu daň z kapitálového výnosu domu na nájemníka; věřitel daň z úroku na dlužníka; dělník daň ze závislé činnosti (z pracovního výnosu, mzdy) na zaměstnavatele.

1. Teorie daňové incidence. Stát při ukládání daní si musí být vědom účinků, které plynou z přesunu daní. Dokonce s tím i počítá a proto ukládá daň výrobcům a očekává, že výrobci přesunou daňové břemeno na kupující (spotřebitele).

1. Teorie daňové incidence. Rozeznáváme 2 formy daňového přesunu, a to : přesun dopředu; přesun dozadu. Přesun daňového břemene dopředu znamená přesun na kupujícího (spotřebitele) u finálních výrobků nebo na odběratele v dalším stupni výrobního řetězce. Vybrané problémy daňové teorie 2. Teorie daňové incidence

Příklad přesunu daně Dopad daně u a.s. - ponesou FO a domácnosti, v tom: akcionáři odběratelé a spotřebitelé v cenách výrobků (přesun dopředu) dodavatelé výrobních faktorů (přesun dozadu) - tj. zaměstnanci, dodavatelé výrobních zařízení, materiálu apod.

1. Teorie daňové incidence. Podle výše daně, která se přesune do ceny pro kupujícího nebo odběratele, může jít o přesun (typologie daňových přesunů, Vybíhal 1995) : parciální (částečný), kdy zvýšení ceny (Ck) pro kupující (spotřebitele, odběratele) je menší než velikost navýšené daně (Δd), tj. Ck < Δd; plný, kdy se velikost navýšené daně plně (ze 100 %) promítla do zvýšení ceny, tj. Ck = Δd; převislý (neúnosný), kdy cena pro kupující (spotřebitele, odběratele) vzrostla o vyšší částku než činila velikost navýšené daně, tj. Ck > Δd; nulový, kdy k přesunu velikosti navýšené daně na kupující (spotřebitele, odběratele) vůbec nedojde.

1. Teorie daňové incidence. Přesun daňového břemene dozadu znamená přesun na prodávajícího na trhu, tj. na dodavatele, na vlastní zaměstnance nebo na vlastníka výrobních faktorů (např. akcionáře). Věcně logickým projevem tohoto přesunu může být (při zvýšení ceny výrobku) snížení poptávky a omezování výroby, propouštění zaměstnanců, přesun kapitálu do jiných sfér podnikání, snížení tržní hodnoty akcií, aj. Např. zvýšení daně uložené akciové společnosti může vést ke snížení mezd zaměstnanců. Zvýšení daně ukládané právnickým osobám postihne tedy i osoby fyzické.

1. Teorie daňové incidence. Velikost a směr daňového přesunu a dopadu ovlivňuje řada faktorů, a to : pružnost nabídky; pružnost poptávky; charakter trhu (konkurenční, monopolní, oligopolní); míra otevřenosti ekonomiky (čím je ekonomika otevřenější, tím je elasticita poptávky a nabídky vyšší - při zvýšení ceny - přesun do zahraničí či přesun poptávky na cizí výrobky); význam (váha) zdaněného trhu;

1. Teorie daňové incidence. časový faktor - časový horizont, v němž se důsledky přesunu sledují - nabídka a poptávka v delším časovém období je pružnější, není možné ihned přesunout kapitál do jiného odvětví, změnit profesi či spotřební zvyk, daň nese okamžitě daňový subjekt. U spotřebních daní dochází k přesunu dopředu v cenách ihned, někdy i při ohlášení budoucí změny - tzv. oznamovací efekt daně, ve skutečnosti je každá dílčí daňová změna provázena jinou změnou ve veřejných příjmech a výdajích, tj. přesun a dopad jedné daně probíhá souběžně s jinými přesuny a dopady daňovými a výdajovými; rozsah odvětví postižených navýšením daně.

1. Teorie daňové incidence. Daňové přesuny a daňové dopady jsou předmětem zájmu daňové teorie i teorie veřejných financí. Do diskuse k tomuto problému se zapojili především Hariss, Simon, Sanders, Sommers, Gillin, Due, Hallen, Arnold, Gude, Blach, a především Ramsey. Ramsey odvodil pravidlo (tzv. Ramseyovo pravidlo), podle kterého je nejvhodnější zatížit nejvíce zboží a služby, které jsou nabídkově nebo poptávkově nejméně elastické (např. voda, elektrická energie, potraviny, přírodní bohatství).

1. Teorie daňové incidence. Přesné znění Ramseyova pravidla je následující : „Nejtěžší daně uval na vstupy a výstupy, u kterých je poptávka nebo nabídka cenově nejméně elastická. Vysoká daň se nepromítne do výrazného poklesu výroby nebo spotřeby, čímž se dosáhne nejefektivnějšího výběru daně. Tedy takového, kdy ztráta přebytku u spotřebitele je minimální“.

1. Teorie daňové incidence. Z matematického hlediska se Ramseyovy daně rovnají součtu převrácených hodnot cenové elasticity poptávky a nabídky, tj. T/p = k (1/ED + 1/ES), kde : T je analyzovaná jednotková daň; p je rovnovážná cena po uvalení daně; k  je konstanta závisející na celkových vládních příjmech z daní; ED je kompenzovaná cenová pružnost poptávky (poptávka spotřebitelů po jejich kompenzaci zaplacené daně); ES je cenová elasticita nabídky.

1. Teorie daňové incidence. Uplatnění tohoto pravidla v praxi vyspělé tržní ekonomiky je dnes velmi problematické, neboť v sociálně orientované tržní ekonomice je daňová politika nucena najít určitou harmonii mezi střetáváním zájmů na straně efektivnosti a politicky přijatelnou úrovní spravedlnosti ve zdanění.

2. Daňový přesun na konkurenčních trzích, v monopolním a oligopolním prostředí. 2. 1 Přesun na konkurenčním trhu Na konkurenčních trzích je cena prodávaného zboží či služby (a tedy i rozsah daňového přesunu) determinována průběhem křivek poptávky a nabídky.

2. 1 Daňový přesun na konkurenčním trhu Graf 3.1 Přesun daně S0 křivka nabídky D křivka poptávky E0 bod rovnováhy (průnik S0 a D Před zdaněním se prodává Q0 zboží za p0 cenu (rovnovážná cena) t – daň (spotřební) na výrobek X sníží se nabídka z So na úroveň S1 za novou rovnovážnou cenu p1. Prodávající odvede státu daň t, realizuje čistou cenu p2= p1-t avšak: došlo k přesunu na kupujícího (cena , za kterou kupuje, vzrostla) jedná se o částečný přesun - z daně o velikosti t se přesunula jen částka p1-p0 část daně p0-p2 se nepřesunula, zaplatil ji prodávající

2. 1 Daňový přesun na konkurenčním trhu Velikost daňového přesunu (tj. podíl přesunuté daně) na konkurenčním trhu závisí na cenových elasticitách poptávky a nabídky, neboť jsou to právě ony, které určují sklon křivek v jednotlivých bodech a také rozdělení daňového břemene mezi subjekty na trhu. Absolutní velikost přesunuté daně závisí navíc na velikosti daně.

2. 1. 1 Elasticita poptávky a přesun daně Velikost daňového přesunu na konkurenčním trhu závisí na cenových elasticitách poptávky a nabídky (sklon křivek) a velikosti daně. Graf 3.2 Závislost daňového přesunu na elasticitě poptávky a) e. poptávky =0 Kupující trvá na stejném množství zboží při jakékoli ceně, prodávající může cenu zvýšit o celou daň => 100 % přesun daně (př. potraviny, alkohol, tabák)

2.1.1 Elasticita poptávky a přesun daně  

2.1.1 Elasticita poptávky a přesun daně Závěr: Čím je poptávka pružnější, tím menší je přesun daně z prodávajícího na kupujícího a naopak.

2.1.2 Elasticita nabídky a přesun daně Graf 3.3 Závislost daňového přesunu na elasticitě nabídky a) e. nabídky =0 Celou daň nese prodávající, daňový přesun = 0 Př. daň z pozemků, staveb aj. - nízká elasticita nabídky, dopadne v krátkém časovém období na jejich vlastníky, kteří mají malé možnosti přesunu na jiné subjekty.

2.1.2 Elasticita nabídky a přesun daně  

2.1.2Elasticita nabídky a přesun daně Závěr: Daňový přesun z prodávajícího na kupujícího na trhu je tím větší, čím vyšší je pružnost nabídky a naopak.

2.1.3 Daň placená na různých stranách trhu Graf 3.4 Daň placená na různých stranách trhu S - křivka nabídky (z S0 na S1) - rozdělení NBD na část placenou kupujícím a prodávajícím D - křivka poptávky (z D0 na D1) E - bod rovnováhy (původní E0, nový E1) Prodávající bude prodávat za cenu p2, kupující zaplatí navíc daň t a jeho kupní cena bude p1. Na konkurenčním trhu nezávisí na tom, kdo ze zákona platí daň - zda prodávající, či kupující. Skutečný dopad daně je totožný, daně jsou ekvivalentní.

2.1.3 Daň placená na různých stranách trhu Závěr: čím je poptávka elastičtější, tím větší část daně nese prodávající, čím je poptávka méně elastická, tím větší část daně nese kupující čím je nabídka elastičtější, tím větší část daně nese kupující, čím je nabídka méně elastická, tím větší část daně nese prodávající

2. 2 Daňový přesun v monopolním prostředí. V monopolním prostředí (např. výroba energie, těžba surovin) výrobce určuje množství a ceny na základě rovnosti svých mezních nákladů a mezních výnosů. Proto daňový přesun může být u monopolu od 10 % až do více než 100 %, a to podle průběhu křivek mezních nákladů a výnosů (tj. nulový, parciální, plný nebo převislý). Ve většině případů však zdaněním výroby monopolního zboží není postižena monopolní výroba, ale kupující (spotřebitelé).

2. 3 Daňový v oligopolním prostředí. Oligopolní trh leží mezi krajními polohami, tj. konkurenčním trhem a monopolním, výrobce nemůže stanovit cenu libovolně, pro výrobce není cena neměnným parametrem, př. autobusová doprava, letecká doprava, výroba železa poptávková křivka nepředvídatelná, vliv ostatních při tvorbě ceny, o chování oligopolní firmy neexistuje žádná teorie, týkající se predikce daňových dopadů.

A na závěr… „Na světě už je to tak zařízeno, že jeden žije ze škody druhého.“ P. BERTOLOY