Teorie soustružení - test

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Frézování drážek ve šroubovici - test
Advertisements

Elektrochemické obrábění, chemické obrábění - test.
Technické materiály - test. Technické materiály Akovy, přírodní materiály, syntetické materiály, provozní a pomocné látky B oceli, nekovy, vrstvené materiály,
Tváření kovů – test č.2. Tváření kovů Akování a válcování B tažení tyčí a drátů C protlačování D protahování a obrážení 1.Mezi způsoby tváření nepatří:
Název projektu:ZŠ Háj ve Slezsku – Modernizujeme školu Č íslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Oblast podpory: Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních.
Technologie Teorie obrábění I. Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT.
Průvodní list Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací materiál: Prezentace Určen pro: 3. ročník oboru Strojírenství a.
Elektroerozívní metody obrábění. jev založený na odebírání částic povrchových vrstev materiálů úběr materiálu je vyvolán periodicky se opakujícími elektrickými.
Frézování drážek, tvarových ploch, pomocí UDP - test.
Základy soustružení – 3.část. Základy soustružení A navineme-li úhel na válec, popřípadě kužel konkrétního profilu B navineme-li těleso závitového profilu.
Broušení rovinných ploch a úkosů 2. část. Při broušení rovinných ploch obvodem kotouče je strojní čas dán vztahem: Při broušení rovinných ploch obvodem.
 Anotace: Materiál je určen pro žáky 9. ročníku. Slouží k naučení nového učiva. Popis principu elektromotoru, princip činnosti elektromotoru s komutátorem,
Podsoustružování, ševingování. Podsoustružování provádí se u tvarových fréz, závitníků větších průměrů a delších nástrojů vyžaduje se stálá geometrie.
Inf Vizualizace dat a tvorba grafů. Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.
Broušení drážek a zápichů
Soustružení složitých vnějších válcových ploch s osazením
Vrtání, vyhrubování, vystružování děr na soustruhu
Šablona 32 VY_32_INOVACE_17_30_Pascalův zákon a hydraulika.
Lichoběžník VY_42_INOVACE_25_02.
Frézování ozubených kol, drážek ve šroubovici - test
Základy soustružení.
Teorie soustružení - základní pojmy
Tepelné zpracování - test
ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST
Název SŠ: VOŠ, SPŠ automobilní a technická Autor: Mácha Jaroslav
Název SŠ: VOŠ, SPŠ automobilní a technická Autor: Mácha Jaroslav
Název SŠ: VOŠ, SPŠ automobilní a technická Autor: Mácha Jaroslav
Obráběcí nástroj, řezné úhly
Elektrochemické obrábění, chemické obrábění
Bezhroté broušení.
6. Kinematika – druhy pohybů, skládání pohybů
Název: Pevné cykly Autor: Miloš Valík
Elektromotor a jeho využití
Průvodní list Jméno autora: Ing. Miroslava Jeřichová
CZ.1.07/1.5.00/ SOUSTRUŽENÍ.
Broušení stupňovitých povrchů
Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektu
VY_32_INOVACE_10_4_14.
DYNAMICKÉ mechanické zkoušky cyklické
Dokončovací práce - broušení na plocho
Základy soustružení – 2.část
ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST
Rovnání a ohýbání.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu
Frézování drážek ve šroubovici
Strojní obrábění – Praktická úloha 5
Statické mechanické zkoušky tvrdosti
ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST
Název projektu: ZŠ Háj ve Slezsku – Modernizujeme školu
Vlastnosti technických materiálů test
SŠ-COPT Uherský Brod Mgr. Anna Červinková 16. Jednoduché stroje
Chemicko-tepelné zpracování - test
Strojní obrábění – Praktická úloha 3.
Frézky rovinné a speciální
Tento materiál byl vytvořen rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu
Magnetické ztráty.
Broušení rotačních tvarových ploch
Fyzika 7.ročník ZŠ Tření, Třecí síla Creation IP&RK.
Broušení Schéma broušení Je dokončovací způsob obrábění.
Soustružení Definice soustružení Schéma soustružení
Určení řezných podmínek a strojního času vrtání a vyvrtávání
VY_52_INOVACE_I–04–21 Název a adresa školy:
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vocelova 1338
VY_52_INOVACE_I–03–03 Název a adresa školy:
Teorie obrábění Obrábění je způsob výroby, při kterém konečný tvar výrobku získáme oddělením přebytečného materiálu v podobě třísky. Obrábění spočívá v.
VY_52_INOVACE_I–04–05 Název a adresa školy:
Řezání vnějších závitů
Technologie Teorie obrábění.
Dvojosý stav napjatosti
Transkript prezentace:

Teorie soustružení - test

1. Nástrojové řezné úhly jsou ty: Teorie soustružení 1. Nástrojové řezné úhly jsou ty: A se kterými obrábíme B které nabrousíme B C které se nikdy neotupí D se kterými pouze vrtáme

2. Úhel špičky soustružnického nože εr při obrábění bývá: Teorie soustružení 2. Úhel špičky soustružnického nože εr při obrábění bývá: A bez sražení či zaoblení B zaoblen, především k vůli dobrému odchodu třísky D C zkosen, má fazetku, která dobře odvádí teplo D zaoblen i zkosen, především k vůli kvalitě obrobené plochy ( nevytváříme mikroskopický závit ) a především z hlediska trvanlivosti nástroje

3. Úhel nastavení hlavního ostří má vliv : Teorie soustružení 3. Úhel nastavení hlavního ostří má vliv : A na tvar třísky a její délku B na velikost tangenciální složky řezné síly D C na průhyb obrobku, nikoliv však na tloušťku třísky D tvar třísky, její tloušťku, na velikost radiální složky řezné síly a tím na průhyb obrobku

4. Ubírací nůž stranový má úhel nastavení hlavního ostří: Teorie soustružení 4. Ubírací nůž stranový má úhel nastavení hlavního ostří: A 0° B 45° C C 90° D 120°

5. Úhel čela γo může při obrábění nabývat: Teorie soustružení 5. Úhel čela γo může při obrábění nabývat: A pouze kladných hodnot B i záporných hodnot, obrábíme-li velmi měkké materiály C C i záporných hodnot, obrábíme-li velmi tvrdé materiály D pouze záporných hodnot

6. Typické pro čelní plochu nástroje je to že: Teorie soustružení 6. Typické pro čelní plochu nástroje je to že: A po čelní ploše odchází tříska B se při obrábění vůbec neopotřebovává A C nedochází ke styku s obráběným materiálem D se nikdy nebrousí

D Teorie soustružení 7. Podbrus αo je: A úhel břitu, pohybuje se v rozmezí od +3° do +12 ° B úhel řezu, pohybuje se v rozmezí od +30° do +82 ° D C úhel čela, pohybuje se v rozmezí od +23° do +52 ° D úhel hřbetu, pohybuje se v rozmezí od +3° do +12 °

8. Úhel řezu δo je dán součtem úhlů: Teorie soustružení 8. Úhel řezu δo je dán součtem úhlů: A αo + βo B αo + γo A C αo + γo + βo D γo + βo

9. Úhel sklonu hlavního ostří ovlivňuje: Teorie soustružení 9. Úhel sklonu hlavního ostří ovlivňuje: A velikost tření B odvíjení třísky směrem k obrobku nebo od obrobku B C velikost ovlivňuje tření D drsnost obrobené plochy

Teorie soustružení 10. Změnou nastavení nástroje nad osu obrábění se při soustružení vnějších válcových ploch: A úhel αo zvětšuje a úhel γo zmenšuje B úhel αo zmenšuje a úhel βo rovněž zmenšuje C C úhel αo zmenšuje a úhel γo zvětšuje D úhel αo i úhel γo se zvětšují

Teorie soustružení 11. Při vytočení nástroje kolem svislé osy se nejvýrazněji mění nástrojové úhly na pracovní a to: A alfa B gama D C lambda D kappa

12. Kinematické vlivy při obrábění je třeba brát v potaz při: Teorie soustružení 12. Kinematické vlivy při obrábění je třeba brát v potaz při: A soustružení vnějších válcových ploch B soustružení vnitřních válcových ploch C C soustružení vícechodých závitů D soustružení čelních ploch

D Teorie soustružení 13. V oblasti PPD: A vznikají pružné deformace částic oddělovaného materiálu. Oblast PPD ovlivňuje povrchové vrstvy obrobku B vznikají trvalé plastické deformace částic oddělovaného materiálu. Oblast PPD ovlivňuje velikost nárůstku D C vznikají v povrchových vrstvách napětí, která ovlivňují povrchové vrstvy obrobku a tření odcházející třísky s čelem nástroje. D vznikají nejdříve pružné, později trvalé plastické deformace částic oddělovaného materiálu. Oblast PPD přímo ovlivňuje velikost pěchování třísky.

A Teorie soustružení 14. Tříska plynulá: A se tvoří z pravidla při obrábění měkkého a houževnatého materiálu B vzniká při obrábění tvrdých a tvárných materiálů A C se tvoří při obrábění tvrdých a křehkých materiálů D se tvoří z pravidla při obrábění nekovových materiálů

B Teorie soustružení 15. Tříska článkovitá: A je nežádoucí, protože zaujímá velký prostor a jsou nebezpečné pro obsluhu B odchází po čele v kratších celcích ve tvaru různě tvarovaných pásků B C mívá tvar šupin, úlomků a zrneček D vzniká vylamováním jednotlivých elementů bez vzájemné souvislosti

Použité zdroje: KARAFIÁTOVÁ, Stanislava a Ivo LANGER Použité zdroje: KARAFIÁTOVÁ, Stanislava a Ivo LANGER. Technologie soustružení. 1.vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 1998. ISBN 80-7200-239-2. KOCMAN, K., PROKOP, K. Technologie obrábění. Brno: Akademické nakladatelství CERN Brno, s.r.o., 2001. 274 s. ISBN 80-214-196-2. LEINVEBER, Jan a Pavel VÁVRA. Strojnické tabulky: pomocná učebnice pro školy technického zaměření. 5., upr. vyd. Úvaly: Albra, 2011, xiv, 927 s. ISBN 978-80-7361-081-4. HLUCHÝ, Miroslav, Jan KOLOUCH a Rudolf PAŇÁK. Strojírenská technologie 2. 2., upr. vyd. Praha: Scientia, 2001, 316 s. ISBN 80-718-3244-8. HLUCHÝ, Miroslav, Rudolf PAŇÁK a Oldřich MODRÁČEK. Strojírenská technologie 1. 3., přeprac. vyd. Praha: Scientia, 2002, 173 s. ISBN 80-718-3265-0.220 s. ISBN 807183-024-0