Analýza agregovaná data Místní akční plán rozvoje vzdělávání v SO ORP Šternberk reg. č.: CZ.02.3.68/0.0/0.0/15_005/0000131 Leadership a řízení změn ve školách 

management x leadership řízení (management) = proces plánování, organizování, vedení a kontroly práce členů organizace a využívání všech zdrojů organizace pro dosažení stanovených cílů organizace leadership vedení (leadership) = proces řízení (directing) a inspirování zaměstnanců k výkonu činností vztažených k úkolu skupiny

Schopnosti pro leadership (podle S. Radcliffa) S. Radcliff se proslavil především díky svému modelu leadershipu „budoucnost – zaujetí – výkon“ Schopnost definovat budoucnost Schopnost zaujmout/získat pro věc Schopnost zajistit vykonání akce „…. je tu jeden základní předpoklad, který jako lídr musíte splňovat: musíte po něčem skutečně toužit, o něco usilovat. Musíte mít ambici nebo sen nebo cíl – pro sebe, pro vaše kolegy, pro váš tým nebo celou organizaci. A musí vám na něm opravdu záležet…“ (S. Radcliff )

řízení školy (school management) - péče o každodenní provoz, o to, aby se dělaly věci správně vedení školy (school leadership) = péče o dlouhodobé směřování – úsilí o to, aby škola dělala správné věci správa školy (school governance) = v užším smyslu je systémem místní správy škol se školskými radami či jejich analogiemi v jeho centru, v širším smyslu znamená „formální i méně formální kontrolu a vliv vztahující se ke školám“, „síť tlaků ovlivňujících školní praxi“

Výsledky výzkumu zpráva OECD: Reviews of School Resources: Czech Republic 2016 Zhodnocení zdrojů ve školství: Česká republika přináší podrobnou analýzu distribuce, využití a správy zdrojů v českém školském systému navržená doporučení podporují aktuální iniciativy MŠMT v oblasti financování regionálního školství a zatraktivnění učitelské profese

Zjištění ze zprávy OECD Reviews of School Resources: Czech Republic 2016 Zpráva upozorňuje na některé problematické faktory (dle ČŠI): legislativa nepodporuje ředitele jako pedagogické lídry zdá se, že ředitelé školy nepovažují pedagogické vedení za svůj hlavní úkol, jsou málo zapojeni do vytváření kultury spolupráce ve škole a péče o profesionální rozvoj pedagogů a obecně plánování rozvoje školy, tyto úkoly zpravidla delegují na své zástupce není zajištěna povinnost pro ředitele dále se vzdělávat i po absolvování funkčního studia

Zjištění ze zprávy OECD Reviews of School Resources: Czech Republic 2016 pedagogické vedení je často delegováno na zástupce ředitele a střední management (vedoucí předmětových komisí) školy, kteří však pro svou roli nemusí být dostatečně připraveni – na rozdíl od jiných pozic ve škole není pro tyto pozice předepsáno povinné vzdělávání v ČR se nesbírají data o potenciálních kandidátech na ředitele škol mezi řediteli škol existuje jen malá spolupráce, výměna zkušeností a vzájemné učení jen málo zřizovatelů spolupráci aktivně podporuje

Vedení školy vedení školy (school leadership) = péče o dlouhodobé směřování – úsilí o to, aby škola dělala správné věci

Směřování školy Péče o dlouhodobé směřování formulování poslání školy - zejména cílů v oblasti výsledků žáků a jeho jasné sdělování ostatním určování směru - utváření vize, stanovování konkrétnějších cílů a  priorit a kladení vysokých nároků na výkon řízení vyučování (pozorování a hodnocení výuky, koordinace kurikula a sledování prospěchu/výsledků žáků); budování klimatu příznivého pro učení (ochrana času určeného pro výuku, kultura vysokých požadavků kladených na žáky, vytváření pobídek vedoucích žáky k učení apod.) úsilí o to, aby škola dělala správné věci

Otázky k diskusi Jaké cíle si škola stanovuje? Specializace – profilace školy – současný stav – vývoj – perspektivy? Jak se škola prezentuje v komparaci s ostatními školami v regionu? Má škola ambice výrazněji se odlišovat? Je žádoucí usilovat o odlišení (specializaci, zaměření)? Jak probíhá hodnocení výuky – evaluace na úrovni kvality výuky, výsledků žáků – jak měřit úspěšnost vzdělávacího procesu? Je pro žáky dostatek možností pro zlepšení studijních výsledků mimo standardní vyučování?

Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků vytváření pobídek pro učitele rozvoj lidí (intelektuální podněcování, poskytování individualizované podpory, příkladné zosobňování žádoucích profesionálních postupů a hodnot); restrukturování (redesigning) organizace (kultura spolupráce, podpora široké účasti při rozhodování a  budování vztahů s obcí a místními komunitami

Otázky k diskusi Jak je podporován profesní rozvoj pedagogických pracovníků? Jaký je zájem ze strany pedagogů o další vzdělávání? Co je největší problém v oblasti dalšího vzdělávání ? Jak jsou pedagogičtí pracovníci informováni o možnostech dalšího vzdělávání? Ovlivňuje účast na dalším vzdělávání hodnocení pedagogů? Jak probíhá komunikace s městem (obcí)? S jakými komunitami škola spolupracuje?

Informace - komunikace Jakou formou jsou informováni (ředitelé) o tom, kam jdou jejich žáci po ZŠ? Využívají ředitelé tato data např. pro propagaci školy? V čem se nejvíce liší současná profese ředitele v porovnání se situací např. před 5 lety – posun k lepšímu x horšímu v jednotlivých oblastech? Digitalizace – nárůst x pokles administrativy? Zdroje informací dat – o počtech dětí, míře nezaměstnanosti, novinkách ve vzdělávacím procesu – jak jsou získávány? Spolupráce se zřizovatelem – formy komunikace – podíl na tvorbě strategickýh dokumentů. V čem spatřujete pozitiva x negativa budoucího Kariérního řádu?

Děkuji za pozornost Irena Smolová irena.smolova@upol.cz