Veřejná služba z hlediska ústavního pořádku

Praktický význam Rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 1851/2016-179 NS rozhodl, že užitek z protiústavní veřejné služby je bezdůvodné obohacení, které je třeba vrátit tomu, kdo službu vykonával

Úvodní poznámka o charakteru ústavního práva Ústavní pořádek není manuál na ovládání pračky (ani trestní zákoník), řada jeho ustanovení zcela záměrně umožňuje řadu různých interpretací. Některé ústavní normy jsou jednoznačné (trest smrti se nepřipouští, Sněmovna má 200 poslanců), řada jiných, hlavně z oblasti základních práv občanů, ovšem jednoznačná není, a zásadní roli hraje výklad Ústavního soudu Z toho plyne, že Ústavní soud je svým způsobem nevyhnutelně politický orgán, interpretace ústavy se všude na světě má tendenci poněkud měnit s ohledem na měnící se společenskou atmosféru a potřeby, které se promítají i do toho, jaké je složení soudu

Relevantní ustanovení Listiny základních práv a svobod Čl. 41 odst. 1: „Práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí.“ Čl. 9 (není omezen čl. 41) (1) Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na: a) práce ukládané podle zákona osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osobám vykonávajícím jiný trest nahrazující trest odnětí svobody, b) vojenskou službu nebo jinou službu stanovenou zákonem namísto povinné vojenské služby, c) službu vyžadovanou na základě zákona v případě živelních pohrom, nehod, nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty, d) jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdraví nebo práv druhých.

Relevantní ustanovení Listiny základních práv a svobod Čl. 26 odst. 3 (je omezen čl. 41) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon. Čl. 28 (je omezen čl. 41)  Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon.

Relevantní ustanovení Listiny základních práv a svobod Čl. 30 (je omezen čl. 41)   (1) Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. (2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. (3) Podrobnosti stanoví zákon.

Historie právní úpravy zásluhovosti dávek Zákon č. 482/1991 Sb. o sociální potřebnosti nahrazen zákonem o pomoci v hmotné nouzi   § 3 odst. 5 „Občan vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání se nepovažuje za sociálně potřebného, pokud neprojevuje snahu zabezpečit si zvýšení příjmu vlastní prací. Dále se za sociálně potřebného občana nepovažuje občan vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než jeden rok, pokud bez vážných důvodů odmítne vykonávat veřejně prospěšné práce, které odpovídají jeho zdravotnímu stavu a dopravní dosažitelnosti zaměstnání, nebo krátkodobé zaměstnání, které odpovídá dopravní dosažitelnosti zaměstnání; dojde-li k přerušení doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání kratšímu než tři měsíce, doby vedení v evidenci se sčítají.“ Celkem nepochybně v souladu s ústavním pořádkem

Historie právní úpravy zásluhovosti dávek 2 § 3 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi „Nestanoví-li tento zákon jinak, osobou v hmotné nouzi není osoba, která a) není v pracovním nebo obdobném vztahu, popřípadě nevykonává tyto vztahy alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě osoba, která je v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem, s výjimkou osoby, která je“ senior, dítě + zdravotní důvody ALE je z toho řada výjimek – ohrožení života, zdraví atd.

Původní zákon o pomoci v hmotné nouzi Zákon č. 111/2008 Sb. o pomoci v hmotné nouzi účinnost 1. ledna 2007   § 3 odst. 1 „Nestanoví-li tento zákon jinak, osobou v hmotné nouzi není osoba, která (...) c) prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním (§ 11)“ § 12 odst. 2 „Za projevenou snahu o zvýšení příjmu vlastní prací se považuje a) prokázaná vlastní snaha o zvýšení příjmu z výdělečné činnosti ve smyslu odstavce 1, zejména využitím služeb agentur práce, inzerce, nabídek výdělečné činnosti prostřednictvím internetu a korespondence se zaměstnavateli, b) plnění povinností uchazeče o zaměstnání, c) výkon veřejně prospěšných prací nebo krátkodobého zaměstnání zprostředkovaného úřadem práce, d) výkon dobrovolnické práce, je-li tato práce vykonávána alespoň v rozsahu 20 hodin týdně, a to pouze po dobu, kdy osoba nadále splňuje podmínku uvedenou v písmenu a)“

Reforma z roku 2008 Nový § 18a zákona o pomoci v hmotné nouzi „(1) Veřejnou službou se rozumí pomoc obcím nebo dalším subjektům zejména v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče. Veřejná služba je vykonávána osobami v hmotné nouzi a osobami vedenými v evidenci uchazečů o zaměstnání54) na základě písemné smlouvy, která obsahuje…..“ Toto je zhruba v zákoně dodnes; V § 12 byla dobrovolnická služba nahrazena odkazem na toto ustanovení § 18a

Reforma z roku 2011 Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti   § 30 odst. 2 písm. d) „Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže (…) d) odmítne nabídku vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně v případě, že je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 2 měsíce,“ Toto Ústavní soud zrušil v Pl. ÚS 1/12 § 12 zákona o pomoci v hmotné nouzi byl reformou zrušen a rozhodnutí ÚS ho neobnovilo

V současnosti platná a účinná úprava Novela zákona o zaměstnanosti č. 367/2016 Do zákona vrácen § 12 definující zvýšení příjmů vlastní prací „(2) Za projevenou snahu o zvýšení příjmu vlastní prací se považuje a) prokázaná vlastní snaha o zvýšení příjmu z výdělečné činnosti ve smyslu odstavce 1, zejména aktivní součinností s krajskou pobočkou Úřadu práce ve spojitosti s evidencí uchazečů o zaměstnání, využitím služeb agentur práce, inzerce, nabídek výdělečné činnosti prostřednictvím internetu a korespondence se zaměstnavateli, b) výkon veřejně prospěšných prací nebo krátkodobého zaměstnání zprostředkovaného krajskou pobočkou Úřadu práce, c) výkon veřejné služby (§ 18a), je-li tato služba vykonávána alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, a to pouze po dobu, kdy osoba nadále splňuje podmínku uvedenou v písmenu a)“

Co se stane? Těžko říct Úprava veřejné služby je zjevně bližší tomu, co bylo v zákoně před reformami, které ÚS shledal jako protiústavní ALE úprava před reformami se k Ústavnímu soudu nedostala + došlo ke změně atmosféry ve společnosti (?)

Děkuji za pozornost ziegler.ales@vlada.cz