Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami PhDr. Veronika Vitošková, Ph.D.

Význam studia této problematiky, základní orientace v legislativě, platné právní předpisy + změny od září 2016 Nejdůležitější termíny, pojmy, odborná terminologie Nástroje podporující integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, podpůrná opatření (IVP, asistent pedagoga, pětistupňový model péče, PLPP) Odlišnost ve formě zdravotního postižení, biopsychosociální aspekty postižení, dopady na osobnost žáka, doporučení pro školní práci

Rámec tvoří právní předpisy různé právní síly (od zákonů a vyhlášek po koncepce a metodiky MŠMT) Nejdůležitější: a) Obecný právní předpis – ŠZ (561/2004 Sb.) !!! POZOR – ZMĚNY V § 16 ŠZ od 1. 9. 2016 !!! b) Vyhláška č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných byla nahrazena vyhl. č. 27/2016 Sb.o vzdělávání žáků s SVP a žáků nadaných

Akční plán inkluzivního vzdělávání – 2016- 18 strategie vzdělávací politiky ČR do r. 2020 prioritní úkoly MŠMT na dané období snaha o vytvoření inkluzivního a kvalitního vzdělávacího systému snižování nerovností ve vzdělávání zavedení legislativních změn do fungující praxe

ZÁSADY A CÍLE VZDĚLÁVÁNÍ: rovný přístup ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace zohledňování vzdělávacích potřeb jedince vzájemná úcta, respekt, solidarita a důstojnost všeobecný rozvoj osobnosti s důrazem na poznávací, sociální, morální, mravní a duchovní hodnoty (srozumitelnost podpůrných opatření pro žáka a zákonné zástupce)

PRÁVA DĚTÍ, ŽÁKŮ A STUDENTŮ S SVP: právo na vzdělávání o obsahu, formách a metodách odpovídajících potřebám a možnostem těchto osob, včetně hodnocení, přijímání a ukončování vzdělávání právo na vytvoření podmínek pro vzdělávání právo na poradenskou pomoc školy právo na pomoc školského poradenského zařízení právo na bezplatné užívání speciálních učebnic, speciálních didaktických a kompenzačních pomůcek, poskytovaných školou právo na vzdělávání alternativními komunikačními prostředky (dorozumívání prostřednictvím znakové řeči, psaní Braillovým písmem a náhradních způsobů dorozumívání) možnost prodloužení vzdělávání středního a vyššího ředitelem školy (max. o 2 roky)

ŽÁCI SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI: zdravotní postižení je postižení mentální, tělesné, zrakové, sluchové, vady řeči, autismus, souběžné postižení více vadami, vývojové poruchy učení nebo chování zdravotní znevýhodnění je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc, nebo zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení nebo chování sociální znevýhodnění – rodinné prostředí s nízkým socioekonomickým statusem, nařízená ústavní či ochranná výchova, postavení azylanta nebo uprchlíka

Pojem ŽÁK SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI zůstává, definuje se jako: „osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření“ (x rozdíl oproti definici vázané na ZP, ZZ, SZ)

Podpůrná opatření = nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta. Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením. Nově ŠZ nepoužívá pojem ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ (ale konkrétní typy handicapu – seznam)

FORMY SPECIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (aktuality): individuální integrace (v běžné škole – je upřednostňována, ve speciální škole pro jiné postižení) = společné vzdělávání (inkluze) skupinová integrace (ve třídě či oddělení běžné školy, ve třídě či oddělení speciální školy), spec. třídy zachovány vzdělávání v samostatné škole pro žáky se zdravotním postižením – speciální škola (tato možnost též zachována) kombinace výše uvedeného

§ 16, ods. 9 ŠZ: Pro žáky s SVP lze zřizovat školy, ve školách třídy, oddělení, studijní skupiny. Zařadit lze žáka, u kterého shledá ŠPZ, že vzhledem k povaze SVP nebo k průběhu či výsledkům dosavadního poskytování PO by samotná PO nepostačovala k naplňování jeho vzdělávacích možností a k uplatnění jeho práva na vzdělání Podmínkou je písemná žádost zletilého žáka nebo zákonného zástupce, doporučení ŠPZ a soulad tohoto postupu se zájmem žáka

KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ PODPŮRNÁ OPATŘENÍ VE SPECIÁLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ: speciální metody, formy, postupy speciální učebnice didaktické materiály kompenzační pomůcky rehabilitační pomůcky zařazení předmětů speciálně pedagogické péče snížené počty žáků ve třídě, v oddělení, studijní skupině služby asistenta pedagoga další možné úpravy podle IVP KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ

vyhlášení ve Sb. zákonů pod č. 82/2015 Sb. 3 fáze účinnosti: dne 17. dubna 2015 = platnost zákona 3 fáze účinnosti: - 1. května 2015 - 1. září 2015 - 1. září 2016 § 16 a následující – vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Vyhláška k provedení § 19 – náhrada za vyhlášku č. 73/2005 Sb. – Vyhl Vyhláška k provedení § 19 – náhrada za vyhlášku č. 73/2005 Sb. – Vyhl. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků s SVP a žáků nadaných Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních – nahrazena Vyhl. 127/2016 Sb. Novela vyhlášky č. 364/2005 Sb., o dokumentaci škol a školských zařízení – 202/2016 Sb. Novela vyhlášky o krajských normativech (vazba na nezbytné změny ve financování) – financování uvedeno v příloze vyhl. 27/2016 Sb.

Odklon od kategorií „zdravotní postižení“, „zdravotní znevýhodnění“, „sociální znevýhodnění“ Důraz na potřebu „podpůrných opatření“ Nová úprava výstupů poradenských služeb Revize výstupů poradenských služeb Spojení se stávajícím systémem financování Nezbytná je prováděcí úprava Rámcový výčet druhů PO – uzavřený, avšak dost široký Vzdělávání ve speciální třídě/škole – není podpůrným opatřením, ale prostředím, kde se realizují podpůrná opatření – tato možnost ale zůstává

Možnost pracovat s podpůrnými opatřeními i bez souhlasu rodičů a bez doporučení ŠPZ (v prvním stupni PO) Není nutné čekat na „selhání“ žáka a až následně posílat žáka do ŠPZ a čekat na doporučení (neetické) – zavedení PO nebude vázáno jen na „papír z poradny“ či diagnostiku ŠPZ bude mít za povinnost poslat škole doporučení pro práci se žákem (nebude závislé na předání informací rodiči)

Tvorbě pedagogické diagnostiky – sám učitel, případně ve spolupráci s poradenským pracovníkem ze ŠPP či ŠPZ, rodiči) Tvorbě PLÁNŮ PEDAGOGICKÉ PODPORY – např. na základě analýzy vlastního pedagogického přístupu, sebereflexe, reflexe hodin apod. Práci s KATALOGEM PO – „návrhy, vodítka“ Úzké spolupráci pedagogů s poradenskými pracovníky Povinnosti ŘŠ vyzvat rodiče, aby s dítětem navštívili PPP/SPC, pokud se škola domnívá, že je to v zájmu dítěte (nemůže nařídit, ale lze se obrátit na OSPOD a ten to může nařídit)

Podpůrná opatření se dělí do 5ti stupňů podpory podle PEDAGOGICKÉ, ORGANIZAČNÍ A FINANČNÍ náročnosti PO různých druhů lze kombinovat (vyšší v sobě automaticky zahrnout ty nižší) Přestane se poskytovat, jestliže z doporučení od ŠPZ vyplývá, že již není nezbytné Podmínkou poskytování PO 2.-5. stupně je vždy informovaný souhlas žáka (zák. zástupce) v 1. stupni – souhlas zák. zástupce mít nemusí, má povinnost informovat o PLPP, ale rodiče podepsat nemusí… (školní spec. ped. a psych. musí však též mít individuální souhlas pro práci s konkrétním žákem – pozor, zůstává) Pro žáky s MR, TP, ZP, SP, závažnými poruchami řeči, závažnými p. učení a chování, souběžným postiženým více vadami a autismem lze zřizovat školy, třídy, oddělení a studijní skupiny… - NERUŠÍ SE! (§16, ods. 9) Činnost AP povolena v případě souhlasu se zřízením místa ze strany MŠMT nebo KÚ

Navrhuje je škola (učitel, podpora ŠPP) Lze samozřejmě konzultovat se ŠPZ! Navrhuje je škola (učitel, podpora ŠPP) Informuje o nich rodiče, ale není nutný souhlas zák. zástupce Pro žáky s „méně závažnými problémy“ – kompenzace mírných obtíží (např. úzkostnost, problémy v adaptaci, lehké SPU) Zpracovává se PLPP Odpovídá přibližně dříve tzv. „žákům se zprávou z PPP/SPC“, ale nikoli se statutem individuální integrace, žáci bez IVP Nelze např. redukovat učivo Nevzniká nárok na zvýšený normativ

Problémy žáka jsou závažnější, PO z 1. stupně nepostačují Péči obvykle koordinuje VP, ŠP, ŠSPPG (ŘS má za povinnost informovat rodiče o potřebě navštívit ŠPZ) Doporučení pro práci vystavuje ŠPZ – poskytuje škole informace: vystavuje: Podrobnou zprávu rodičům (anamn., dg. apod.) Stručnou zprávu škole – doporučení pro práci (též nové) Nutný souhlas zák. zástupců Žák má např. IVP, ale nepotřebuje asistenci Např. žáci s těžkými SPU, lehkým ZP apod. 1 disponibilní hodina týdně na spec. ped. či psychologickou péči Počítá se již s drobnými náklady (např. pomůcky) - normovaná finanční náročnost speciálních učebnic a pomůcek

Péči o žáka koordinuje PPP, SPC, příp. ŠP nebo ŠSPPG Žák by měl být individuálně integrován (v odůvodněných případech zařazen do systému spec. vzdělávání) a mít zpracován IVP Žákovi může být přiznán nárok na asistenta pedagoga (více dětí může mít sdíleného AP – až 4) Tlumočník/transliterátor Využívání specifických pomůcek, např. i jiná organizace vzdělávání, úpravy v rozvrhu apod. Lze redukovat i učivo (avšak operovat s tímto opatřením opatrně) Např. žáci s vysokofunkčním autismem, žáci s TP apod. Jednoznačný nárok na zvýšený normativ a na příspěvek na AP (po zřízení místa AP na škole)

Koordinátorem péče je ŠPZ, ŠPP – ŠP, ŠSPPG Žáci individuálně integrovaní, s IVP, případně AP (na plný úvazek), s úpravou režimu, speciálními pomůckami apod. Mnohdy potřeba upraveného pracovního prostředí Snížený počet žáků ve třídě (max. 10) Modifikované či redukované učivo Předměty speciálně pedagogické péče Tzv. pedagogická „konsilia“ – více odborníků Žáci se závažnou SPU, s PAS, s LMR, žáci s „dvojí výjimečností“ apod. Zvýšený normativ

Koordinátorem péče je obvykle SPC (+ škola, rodina) Nejtěžší zdravotní postižení, často kombinovaná Formy vzdělávání: individuální integrace za podpory IVP, AP (nutnost sníženého počtu žáků ve třídě; skupinová integrace, vzděl. ve speciální škole, ev. výuka v domácím prostřední zajištěná pedagogy) Např. druhý pedagog ve třídě, max. 3 osoby (např. i osobní asistent) Z rozpočtu by měly být hrazeny kompenzační, reedukační pomůcky, dále úprava prostředí, asistent, terapeutické služby atd.

Dle Mrázkové, 2015 postupovat od jednodušších typů intervence ke složitějším (co nejjednoduššího můžeme udělat, abychom prospěli žákovi; snadná a finančně nenáročná intervence) uplatňovat intervenci „tady a teď“ (intervence realizovaná na půdě školy, v co nejkratším termínu) postupně zapojovat rodiče žáka (samostatná realizace jednoduchých opatření, s přibývajícími opatřeními spolupráce a zpětná vazba rodičů) průběžně reflektovat míru opatření (přemíra opatření je stejně nežádoucí jako opatření nedostatečná), proces, čas, priority

vycházet z potřeb a limitů rodiny (čím méně funguje spolupráce s rodinou, tím více je nutné posilovat opatření na úrovni školy) pokud realizovaná opatření nevedou k požadované změně a uplynula lhůta stanovená pro jejich vyhodnocení a očekávaná efektivita se nenaplnila, škola prostřednictvím učitelů, rodičů iniciuje vyšší stupeň podpory, péče o žáka se tedy realizuje v plné součinnosti se ŠPZ týmová spolupráce v rámci školy a ŠPP, případně školy a ŠPZ

pozorování žáka v hodině, rozhovor (se žákem či zákonným zástupcem žáka),ústní prověřování znalostí a dovedností, písemné zkoušky, didaktické testy, analýza procesů, výkonů a výsledků činností (s důrazem na kvalitativní rozbor), portfolio žákovských prací, reflexe rozboru výsledků žákovy práce a hodnocení + analýza domácí přípravy žáka + identifikaci zjevných rizikových faktorů a možností na straně žáka i rodiny + analýza vlastního pedagogického přístupu.

(Plán pedagogické podpory) Vymezení / Návrh podoby přílohou vyhl. 27/2016 Sb. Vyhodnocování / revize Složky: Charakteristika žáka a jeho obtíží Stanovení cílů Podpůrná opatření ve škole (metody výuky, organizace výuky, hodnocení, pomůcky, práce učitelů) Podpůrná opatření v rámci domácí přípravy PO jiného druhu Vyhodnocení účinnosti Doporučení k odbornému vyšetření – ANO/NE + kde Podpisy: učitelé, TU, pracovník ŠPP, zák. zástupce (není povinné)

INTEGRACE Význam pojmu Stupně (fyzická, sociální, psychologická) Oboustrannost procesu Výsledek procesu učení, resp. adaptace na kognitivní i emocionální úrovni (M. Vágnerová) Otázka vyváženosti s MOTIVACÍ žáka !!! INKLUZE Vytvořit ve škole a třídě takové prostředí, které VÍTÁ a OCEŇUJE odlišnost Splynutí, prolnutí, apod. Společné vzdělávání ODLIŠNOST POJMŮ?

http://www.willik.tym.cz/blog/?p=116

Důraz na člověka a jeho jedinečnost, nikoli jeho nedostatky Většina pojmů z historie časem získává pejorativní význam (např. mrzáci, idiocie apod.) V současnosti se v ČR používají pojmy jako POSTIŽENÍ, HANDICAP, v případě školy SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ POTŘEBY Důraz na člověka a jeho jedinečnost, nikoli jeho nedostatky … člověk, žák, student SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM, např. žák s autismem,... ... důraz na podporu (PO) NE: „postižený člověk“, „retardovaný člověk“ apod. INSPIRACE ze zahraničí: Learning Disabilities, Educational Needs, atd. Souvislost jazyka a myšlení – reflektujeme naše myšlenky, ale také je vytváříme a spoluvytváříme

Doporučený postup při zpracovávání a doporuč Doporučený postup při zpracovávání a doporuč. obsah je uveden ve Směrnici MŠMT ze dne 6.6.2002 + ve vyhl. 27/2016 (je i přílohou): Závazný dokument pro zajištění spec. vzděl. potřeb Podklad pro uplatňování požadavku na navýšení finančních prostředků (nákup pomůcek, apod.) Vypracovává třídní uč. nebo uč. předmětu, pro který je IVP zpracováván ve spolupráci s porad. zařízením, se škol. porad. pracovištěm, zákonným zástupcem žáka a žákem (v příp. zletilosti), škola ho zpracovává na základě doporučení ŠPZ Kopie je zasílána příslušnému ŠPZ Je zprac. před nástupem žáka do školy nebo do 1 měsíce od začátku výuky, dochází k revizím plánu Vychází z učeb. dokumentů školy, závěrů spec. ped. vyšetření a doporučení odborného lékaře žáka, zohledňuje názor zákonného zástupce a v příp. zletilosti názor žáka Obsahuje údaje o stupních a druzích podpůrných opatření

DOPORUČENÍ: Spolupráce žáka a rodičů – vždy! Spolupráce se všemi pedagogy, kteří žáka vyučují Srozumitelnost jazyka IVP Zanést do něj i roli AP či jiných odborníků (např. náplň práce AP) Časté revize (třídní uč., VP, ŠP,…) Co největší konkretizace opatření, včetně podílu žáka na řešení „problému“ Podrobně vysvětlit žákovi smysl i obsah!

Upravuje text Základní informace k zajištění asistenta pedagoga do třídy, v níž je vzděláván žák nebo žáci se zdravotním postižením (z roku 2007) Ve třídě, kde je vzděláván žák s SVP mohou působit až 3 pedagogičtí pracovníci, z nichž 1 je asistent pedagoga Hlavními činnostmi asistenta pedagoga jsou: Indiv. pomoc žákům při začleňování se a přizpůsobení se školnímu prostředí Indiv. pomoc žákům při zprostředkování učební látky Pomoc pedagogickým pracovníkům školy při edukaci Pomoc při vzájemné komunikaci pedagogů se žáky a žáků mezi sebou Pomoc při spolupráci se zákonnými zástupci žáka

Resort MŠMT – pedagogický pracovník (školský zákon)X resortu MPSV – pracovník v sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách) 1 asistent pedagoga ve třídě se žákem s SVP (nově 1 AP ke 4 žákům s SVP) X počet osobních asistentů ve třídě není omezen Zaměstnanec školy X zaměstnanec nestátní neziskové organizace (se školou dohoda o spolupráci) O zřízení pozice as. pedagoga žáka ředitel školy krajský úřad X o osobního asistenta žádají rodiče NNO Náplň práce stanovuje ředitel školy X náplň práce je dána smlouvou se zaměstnavatelem – poskytovatelem sociálních služeb Metodické vedení a podporu poskytuje škola X metodické vedení a podporu poskytuje NNO, případně nikdo (není ideální) Kvalifikace dle školského zákona – pedagogické vzdělání nebo kurz akreditovaný MŠMT X kvalifikace dle zák. o sociálních službách

Nezkušenost s obsazováním týmu souběžně působících pracovníků ve třídě nebo studijní skupině Nedostatečně vymezené kompetence Absence metodické podpory Nesystémové obsazování míst Zařazení nevhodných nebo nedostatečně kvalifikovaných asistentů Nebezpečí zneužívání podpůrných asistenčních služeb tam, kde dětské schopnosti stačí – pozor na závislost dítěte na asistenci! – vyhodnocovat potřebu as. průběžně

Druhy zdravotního postižení, jak jsou členěny dnes: Pojem „zdravotní postižení“ novela ŠZ nezná. Je nahrazen výčtem konkrétních hendikepů v § 16 odst. 9. Specifika v celkovém vývoji dítěte s postižením – poznávací procesy, osobnost dítěte, socializační vývoj (nemusí být v rovnováze, nutné k tomu přihlížet, brát v potaz i sekundární projevy apod.) Druhy zdravotního postižení, jak jsou členěny dnes: P. mentální (pojmy) d) SPU g) kombin. P. tělesné e) PAS P. smyslové f) poruchy řeči, NKS

Projevy postižení ve škole: Senzor. a infor. deprivace Verbalismus (hromadění bezobsažných slov) Omezený přísun k sociálním zkušenostem Pomalejší orientace v sociální situaci Omezení v učení se nápodobou Doporučení: Pomůcky (lupy, PC programy na zvětšování) Úprava studijních materiálů (zvětšení, kontrasty) Organizace předmětů ve třídě Velikost pracovní plochy Správné místo k sezení Spolupráce s SPC Péče o zbytek zraku a jeho využívání

Projevy postižení ve škole: podnětová deprivace omezení v oblasti řeči omezení orientace v prostředí odlišnost komunikačních kompetencí konkrétní myšlení obtíže v sociální orientaci někdy obtíže v sebeovládání Integrace těžce SP je velmi náročná Doporučení: Tlumočník Vhodné pro děti dobře disponované z rodin a ze zkušeností s kompenzací Výuka základů znakové řeči pro spolužáky, vyučující

Projevy postižení ve škole: Snížená kritičnost myšlení Preference podnětových stereotypů Jazykové zvláštnosti Často dobrá paměť Mechanické učení Zvýšená emoční citlivost Velká fantazie Důvěřivost Doporučení: Často vhodná skupinová integrace + částečně individuální Nutná práce se skupinou Asistent může pomoci i v sociální oblasti Nutnost kvalitní diagnostiky Př. dg.: Downův syndrom; Autismus s přítomností MP, Dětská mozková obrna apod.

Projevy postižení ve škole: Potíže v sociální obl. Nerozeznatelnost emocí Narušený vývoj řeči Problémy v orientaci ve světě Problémy v organizaci informací Zaměření na detail Poruchy imaginace,… Doporučení: Znalost projevů chování a potřeb (např. stereotypů, rituálů) Pomoc s orientací ve školním dni a při školní práci Nepoužívat pouhé emoční odměňování – často nesrozumitelné,… https://www.youtube.com/watch?v=-LF5M9nlFQs

Čáp, J.; Mareš, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2000. OBECNÁ (inkluzivní vzdělávání, žáci s SVP) Bartoňová, M., Pitnerová, P., Vítková, M. Vzdělávání žáků s SVP ve středním školství, Brno: Paido, 2013. Čáp, J.; Mareš, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2000. Hájková, V.; Strnadová, I. Inkluzivní vzdělávání (teorie a praxe). Praha: Grada, 2010. Hanák, P. a kol. Diagnostika a edukace dětí a žáků s těžkým zdravotním postižením. Praha: IPPP, 2005. Leeber, J. (ed.) Programy pro rozvoj myšlení dětí s odchylkami vývoje. Praha: Portál, 2006. Matějček, Z. Psychologie nemocných a zdravotně postižených dětí. Jinočany: H+H, 2001. Müller, O. a kol. Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné škole. Olomouc: UP, 2004. Vágnerová, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2004. Valenta M. et al. Přehled speciální pedagogiky a školská integrace. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, PedF, 2003. Vitošková, V. Péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. In: Valentová a kol. Školní poradenství I, Praha: PedF UK, 2013, s. 144 – 161.

Kucharská, A. et al.: Školní speciální pedagog, Praha, Portál, 2013. K tématu poradenských služeb ve škole Kol. autorů: Výchovné poradenství, Wolters Kluwer, 2009. (kolektiv z FF UK Praha) Štech, S., Zapletalová, J.: Úvod do školní psychologie, Praha: Portál, 2013 Kucharská, A. et al.: Školní speciální pedagog, Praha, Portál, 2013. Valentová et al: Školní poradenství I a II, PedF UK Praha, 2013. (kolektiv z PedF UK Praha) Knotová et. al: Školní poradenství, Praha: Grada, 2014. Procházka, R. et al.:Teorie a praxe poradenské psychologie, Praha: Grada, 2014.