Veřejná služba (státní služba) Právní úprava veřejné služby je právní úpravou poměrů veřejných zaměstnanců, kteří jsou na základě svého vztahu ke státu, samosprávnému celku nebo jinému subjektu určeni k odbornému zajišťování veřejných úkolů. V užším pojetí jde o úpravu právních poměrů úředníků veřejné správy (v širším pojetí jsou ve veřejné službě i další zaměstnanci veřejných podniků, veřejných služeb, zaměstnanci vykonávající ve správních úřadech pomocné nebo obslužné činnosti) Pro vztah úředníků ve veřejné službě je charakteristické, že jde o vztah s relativní trvalostí zaměstnanci odborně zajišťují veřejné úkoly jsou placeni z veřejných zdrojů

Zvláštní úprava Právní úprava veřejné služby bývá konstruována jako odlišná od obecné úpravy zaměstnaneckých vztahů (v rámci občanského či pracovního práva). V systémech, které vycházejí z rozdělení soukromého a veřejného práva, že právní poměry veřejných zaměstnanců mohou být v režimu soukromoprávním nebo veřejnoprávním

Historický exkurs dvě skupiny zaměstnanců ve veřejné správě: se soukromoprávním služebním poměrem založeném podle modifikovaných předpisů všeobecného občanského zákoníku o služební smlouvě – viz § 1151 an., ve veřejnoprávním služebním poměru [jejichž poměr se řídil zejména zákonem ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z., o služebním poměru státních úředníků a státních zřízenců (služební pragmatika)], též zákon o služebních poměrech okresních úředníků (č. 63/1907 zem. zák. čes.), zákon o služebních poměrech obecních úředníků (č. 35/1908 zem. zák. čes.):. „Veřejný zaměstnanec ve veřejnoprávním služebním poměru není ovšem ve stejném postavení vůči zaměstnavateli – nositeli veřejné správy – jaké má zaměstnanec ve vztahu k zaměstnavateli soukromému. Služební poměr tohoto, jeho služební povinnosti, zpravidla omezené jen na obor služební činnosti, jakož i jeho práva, spočívají výhradně na služební smlouvě sjednané zásadně rovnocennými stranami. Veřejný zaměstnanec ve veřejnoprávním služebním poměru však počínaje svým ustanovením, kdy nositel veřejné správy vystupuje již jako silnější strana, ukládající autoritativní povinnosti, přijímá svým ustanovením zvláštní, jednostranně určené a zvláštnímu stíhání při porušení podrobené stavovské i služební povinnosti, zasahující i mimo obor jeho služební činnosti. (Slovník veřejného práva československého. Svazek V., autor KREJČÍ, V., s. 593) zákon č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových státních zaměstnanců – podřazení pod obecnou úpravu

Čl. 79/2 Ústavy: Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon. (myšleno „zvláštní zákon“) Čl. 21/4 LPS „Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.“

Obecné podmínky pro výkon veřejné služby: Není právo být zaměstnancem státu, není právní nárok na to stát se zaměstnancem státu, popř. ÚSC, i když osoba splňuje předpoklady pro takové místo. Je však třeba vyloučit všechny formy diskriminace a svévole při obsazování veřejných funkcí.   Obecné podmínky pro výkon veřejné služby: státní občanství, bývá modifikováno v rámci EU splnění odborným předpokladů plná svéprávnost, dosažení zákonem požadovaného věku splnění zdravotních předpokladů politická nestrannost bezúhonnost loajalita se státem a jeho demokratickým uspořádáním (toto není totožné s požadavkem na souhlas s konkrétní politikou státu či s orientací konkrétních politických stran, které jsou ve vládě)

Prameny úpravy veřejné služby v ČR Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě zákon v zásadě změnil postavení osob, které vykonávají státní správu ve správních úřadech, z režimu zákoníku práce, tedy z oblasti práva soukromého, do režimu veřejnoprávního. Vykonávání státní správy osobami v režimu státněslužebního vztahu (vztah veřejnoprávní), je v rámci správních úřadů, ale i některých dalších státních orgánů nebo právnických osob, o kterých tak stanoví zákon pravidelným způsobem vykonávání činností státní služby, zatímco zabezpečování takových činností osobami v pracovním poměru podle pracovněprávních předpisů bude výjimkou. S veřejnoprávní povahou služebního vztahu je spojeno, že orgán vystupující za zaměstnavatele, tedy za stát, označovaný jako služební orgán, disponuje veřejnou mocí a autoritativně určuje jednostrannými akty, v rámci mezí zákonné úpravy, postavení osob službu vykonávajících – státních zaměstnanců. Zákon č. 234/2014 Sb. zrušil zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)   zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků právní poměry těchto úředníků se řídí zákoníkem práce, s odchylkami stanoveným v zákoně č. 312/2002 Sb. Jsou v pracovněprávním vztahu k ÚSC.

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů týká se Příslušníků Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, Celní správy, Vězeňské služby, GIBS, BIS, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Jde o veřejnoprávní úpravu služebního poměru  Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání Zákon č. 45/2016 Sb., o vojácích v záloze (tzv. aktivní zálohy jsou ve služebním poměru k ČR) Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii - strážníci obecní policie jsou v pracovněprávním vztahu k obci, s odchylkami v tomto zákoně

Další prameny: Zákoník práce č. 262/2006 Sb. Zvýšené povinnosti § 303 se týká zaměstnanců ve správních úřadech, v obecních aj. úřadech, dalších úřadech (logicky ne těch, kteří jsou ve služebním poměru), nevztahuje se na úředníky ÚSC Zvýšené povinnosti povinnost jednat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které nelze v zájmu zaměstnavatele sdělovat jiným osobám v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu zájmu veřejného se zájmy osobními, nezneužívat informace ve vlastní prospěch zákaz být členem řídících a kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost (to neplatí, pokud do takového orgánu byli vysláni zaměstnavatelem a v souvislosti s členstvím nepobírají odměnu) možnost podnikat jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele možnost vykonávat jinou výdělečnou činnost jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele (nevztahuje se na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti)

zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů týká se tzv. veřejných funkcionářů, mj. pro vedoucí organizační složky státu, která je správním úřadem, některé další státní zaměstnance veřejný funkcionář nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že využije svého postavení nebo informací získaných při výkonu funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu se bude odvolávat na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho osobními zájmy svolí k uvedení svého jména nebo vyobrazení za úplatu ke komerčnímu využití ve spojení s vykonávanou funkcí Povinnost podávat jako čestné prohlášení oznámení o osobním zájmu, o podnikatelských a jiných činnostech, o nabytém majetku, darech a závazcích o oznámeních se vede registr např. v rámci správního úřadu zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem regresní nárok na náhradu vůči osobám, které se podílely na nezákonném rozhodnutí nebo nesprávném úředním postupu výše náhrady se řídí u osob, které vykonávaly činnost v pracovněprávním vztahu, zákoníkem práce, jinak do 5000 Kč (nejde-li o úmyslné jednání)

Správní řád Např. povinnost mlčenlivosti pro oprávněné úřední osoby Trestní odpovědnost úředních osob

Zákon o státní službě Nahradil služební zákon č. 218/2002 Sb. Vztahuje se na poměry osob vykonávajících státní správu ve správních úřadech i na další osoby působící v jiných tzv. služebních úřadech (např. státní fondy) Na koho se nevztahuje § 2 ZSS

Základní subjekty služebních vztahů Státní zaměstnanec § 6 Představený § 9 Služební orgán § 10 Vedoucí služebního úřadu § 9/5, § 14 Státní tajemník § 15 Náměstek pro státní službu § 13 Personální ředitel sekce pro státní službu Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra

Systematizace Stanoví např. počet služebních míst státních zaměstnanců, objem prostředků na jejich platy Schvaluje vláda na následující rok (návrh předkládá ministr vnitra)

Vznik služebního poměru Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru (na žádost uchazeče) + Rozhodnutí o zařazení na služební místo nebo rozhodnutí o jmenování na služební místo představeného Zásadně výběrové řízení Požadavky na přijetí (§ 25, služební předpis může stanovit další)

Skončení služebního poměru § 71 n. Služební slib (§ 32) Překážky přijetí do služebního poměru nebo výkonu služby (pozastavení výkonu x skončení služebního poměru) Úřednická zkouška (§ 35) Změnou služebního poměru je o zařazení na jiné služební místo nebo jmenování na služební místo představeného (není kariérní systém) Skončení služebního poměru § 71 n. Rozhodnutím služebního orgánu Na základě žádosti státního zaměstnance Ze zákona

Služební předpis § 11, 12 Stanoví organizační věci služby Vnitřní předpis správy sui generis Vydává náměstek pro státní službu, vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník (hierarchie dle „právní síly“) – nesmí být v rozporu s právním předpisem nebo služ. předpisem vydaným v nadřízeném služ. orgánu nebo náměstkem pro státní službu Náprava (má-li služební úřad nadřízený služební úřad x není-li náprava zjednána nebo služební úřad nemá nadřízený) § 101e a 10f s.ř.s.

Práva a povinnosti státních zaměstnanců Povinnosti § 77: např. dodržovat služební kázeň, nepřijímat dary, zachovávat mlčenlivost, pravidla slušnosti Některé povinnosti i když státní zaměstnanec nevykonává službu Práva § 79 Příkaz k výkonu služby (povinnost upozornit na to, že je v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem) - § 85

Kárná odpovědnost § 88 kárné provinění (zaviněné porušení služební kázně) § 89 kárné opatření (písemná důtka, snížení platu, odvolání ze služebního místa představeného, propuštění ze služebního poměru) Výtka drobných nedostatků § 88/3 Kárná komise I. stupně, II. stupně

Řízení ve věcech služby k rozhodování o právech a povinnostech ve věcech služby dochází ve formálním řízení „klasické“ správní řízení: správní orgán (§ 1/1 spr. řádu – správní úřad, orgán ÚSC) x účastník (v nepodřízeném vztahu), případně další osoby jako účastníci řízení ve služebních věcech: rozhoduje služební orgán (úřední osoba – zpravidla jedna fyzická osoba) x státní zaměstnanec (v podřízeném vztahu)

Procesní úprava rozhodování ve věcech státní služby 1) věci podle § 159/1 ZSS: věci služby, na rozhodování o nichž se vztahují „ustanovení o řízení ve věcech služby“ (zvláštní úprava podle ZSS) a podle § 160 ZSS subsidiárně spr. řád 2) věci podle § 159/2 ZSS: případy rozhodování ve věcech služby, na které se nevztahuje ani zvláštní úprava řízení ve věcech služby podle ZSS, ani úprava správního řízení podle spr. řádu ? základní zásady činnosti podle § 2 až 8 spr. řádu Jsou i další věci služby? Jestliže ano, 3) věci služby neuvedené v § 159/1 ani 2 ZSS: zvažovat subsidiaritu spr. řádu vyplývající přímo ze spr. řádu, úprava správního řízení ze spr. řádu se použije přímo, ze ZSS pravidla kompetenční (příslušnost)

Vybrané věci podle § 159/1 ZSS (vztahuje se zvláštní úprava ZSS a subsidiárně spr. řád) přijetí do služebního poměru § 30/1 zařazení na služební místo jmenování na služební místo představeného § 30/2 společné rozhodnutí, přijetí do služeb. poměru by nemělo být odděleno od zařazení na služební místo

Na obsazení volného služebního místa představeného se koná výběrové řízení, není-li v zákoně stanoveno jinak, pravidla o jmenování na služební místo představeného jsou v § 51 až 59, jakož i přechodná ustanovení ZSS (§ 185 až 188), náležitosti rozhodnutí stanoví § 30 odst. 2. Podle § 159 odst. 2 písm. a) se ustanovení o řízení ve věcech služby nevztahují na rozhodování o jmenování na služební místo představeného a odvolání z tohoto služebního místa, pokud spadá do působnosti vlády. odměňování viz zejm. § 144–152, § 198, příloha č. 1 a příloha č. 2 k ZSS.

změna služebního poměru kárná odpovědnost skončení služebního poměru viz zejm. § 44–50. kárná odpovědnost viz zejm. § 87-97. skončení služebního poměru viz § 72-73. odbytném viz § 72 odst. 2. odchodné viz § 115 jmenování a odvolání členem 1. zkušební komise, 2. kárné komise, 3. výběrové komise - viz § 28 odst. 1 (výběrová komise), § 37 (zkušební komise), § 91 (kárná komise): pozor: členem výběrové a zkušební komise nemusí být státní zaměstnanec (účastník řízení o jmenování?)

náhrada nákladů podle § 110 povolení 1. kratší služební doby (§ 68), 2. volna k individuálním studijním účelům (§ 108), 3. zvýšení vzdělání státního zaměstnance na náklady služebního úřadu včetně volna k němu a zastavení poskytování tohoto volna (§ 109-111), 4. výkonu jiné výdělečné činnosti než služby (§ 81/2) náhrada nákladů podle § 110 jde o rozhodování o úhradě nákladů spojených se studiem nebo vysláním na studijní pobyt. Pozor: účastník řízení (osoba již nebude státním zaměstnancem). zastavení poskytování úlev ve službě podle § 111

Věci služby podle § 159/2 ZSS, na které se nevztahuje úprava řízení ve věcech služby ani správního řízení jmenování na služební místo představeného a odvolání z tohoto služebního místa, pokud spadá do působnosti vlády vyslání na služební cestu viz § 45 a 46 zastupování státního zaměstnance nebo představeného viz § 66 zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost viz § 77 odst. 4 a 5 povolení pružného rozvržení služební doby viz § 100 nařízení služební pohotovosti (§ 101), služby přesčas nebo ve dnech pracovního klidu (§ 102) povolení neplaceného služebního volna viz § 105 čerpání dovolené a dodatkové dovolené viz § 103 prohlubování vzdělání viz § 107 služebním hodnocení státního zaměstnance viz § 155 a 156

Věci služby mimo § 159/1 a 2 ??? jsou takové věci ??? problém subsidiarity spr. řádu přímo ze spr. řádu ? odvolání ze služebního místa představeného (nebo lze dovodit z § 159/1 ?) ? rozhodování ve věcech náhrady škody mezi státním zaměstnancem a služebním úřadem - hmotněprávní úpravu obsahuje § 123 a 124 ZSS (pro srovnání: ve věcech náhrady škody týkající se příslušníků bezpečnostních sborů se rozhoduje jako ve věcech služby podle zákona č. 361/2003 Sb.)

Některá zvláštní ustanovení o řízení Účastníci řízení § 161 Žadatel o přijetí do služebního poměru, nebo Státní zaměstnanec Problém úzkého vymezení pro některé případy (§ 27/1 spr. řádu ?)

Rozhodující orgány § 161, 162 Služební orgán (viz § 10) Kárná komise ? Další komise ? (výběrová komise nerozhoduje)

Vydání rozhodnutí jako první úkon v řízení (§ 165) Zahájení řízení – kárné řízení (§ 94) – z moci úřední, ale nezbytný podnět uvedených orgánů