V MEZINÁRODNÍM OBCHODĚ VYBRANÉ PRÁVNÍ ASPEKTY KUPNÍ SMLOUVA V MEZINÁRODNÍM OBCHODĚ VYBRANÉ PRÁVNÍ ASPEKTY Doc. JUDr. Zbyněk Švarc, Ph.D.

PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY ÚMLUVA OSN O MEZINÁRODNÍ KOUPI ZBOŽÍ - SDĚLENÍ MZV Č. 160/1991 SB. Ⅰ - PŘEDMĚT ÚPRAVY – OBECNÁ USTANOVENÍ Ⅱ - UZAVÍRÁNÍ SMLOUVY Ⅲ - KOUPĚ ZBOŽÍ Ⅳ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ NEBUDE-LI APLIKOVÁNA ROZHODNÉ PRÁVO

Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží Mapa členských států Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží Zdroj: Pace Law. CISG Database [online]. 2006 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.cisg.law.pace.edu/cisg/ cisgintro.html

VOLBA PRÁVA ROZHODNÉ (APLIKOVATELNÉ) PRÁVO KOLIZNÍ NORMY ÚMLUVA O PRÁVU ROZHODNÉM PRO SMLUVNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY (ŘÍMSKÁ ÚMLUVA) - SDĚLENÍ Č. 64/2006 Sb.m.s. NAŘÍZENÍ EP A RADY Č. 593/2008 O PRÁVU ROZHODNÉM PRO SMLUVNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY (Nařízení Řím I.) NAŘÍZENÍ EP A RADY Č. 864/2007, O PRÁVU ROZHODNÉM PRO NESMLUVNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY (Nařízení Řím II) ZÁKON Č.91/2012 Sb., O MEZINÁRODNÍM PRÁVU SOUKROMÉM

ČESKÉ PRÁVO – PRÁVO ROZHODNÉ SMLOUVY UZAVŘENÉ PŘED 1.1.2014 – OBCHODNÍ ZÁKONÍK + OBČANSKÝ ZÁKONÍK SMLOUVY UZAVŘENÉ PO 1.1.2014 OBČANSKÝ ZÁKONÍK (NOZ) POMOCNÉ PRAMENY OBCHODNÍ PODMÍNKY (§ 1751 NOZ) „VŠEOBECNÉ“ – ODBORNÉ ORGANIZACE „INDIVIDUÁLNÍ“ – PODNIKATELE VYKLÁDACÍ PRAVIDLA (např. INCOTERMS) (§ 1754 NOZ) ZÁSADY (PRINCIPY) PRÁVA

KUPNÍ SMLOUVA POVINNOSTI PRODÁVAJÍCÍHO DODAT ZBOŽÍ - V MÍSTĚ DOHODNUTÉM - např. podle INCOTERMS PŘEDÁNÍ DOPRAVCI - VČAS V URČENÝ DEN BĚHEM LHŮTY V PŘÍMĚŘENÉ DOBĚ - ŘÁDNĚ V MNOŽSTVÍ V KVALITĚ V PROVEDENÍ ZABALENÉ PŘEDAT DOKUMENTY - NUTNÉ K PŘEVZETÍ - NUTNÉ K NAKLÁDÁNÍ - JINÉ UMOŽNIT KUPUJÍCÍMU NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA ZACHOVAT ZBOŽÍ POVINNOSTI KUPUJÍCÍHO PŘEVZÍT DODANÉ ZBOŽÍ + PROHLÉDNOUT ZBOŽÍ ZAPLATIT KUPNÍ CENU (SJEDNANOU NEBO OBVYKLOU) VČAS + STANOVENÝM ZPŮSOBEM + JINÉ POVINNOSTI SJEDNANÉ VE SMLOUVĚ

NEPLNĚNÍ TĚCHTO POVINNOSTI ODPOVĚDNOST ZA PRODLENÍ – např. NEDODRŽENÍ DODACÍ LHŮTY NEDODRŽENÍ LHŮTY SPLATNOSTI NEDODRŽENÍ LHŮTY K POSKYTNUTÍ SOUČINNOSTI ZA VADY – např. V MNOŽSTVÍ, DRUHU A JAKOSTI ZBOŽÍ V BALENÍ V DOKUMENTECH ZA ŠKODU

Na základě kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícím (akciová společnost se sídlem ve Španělsku) a kupujícím (tuzemská akciová společnost) se prodávající zavázal dodat 150 kartonů vína (v každém po 6ti kusech ), s tím že každá lahev bude označena jednak vinětou producenta, jednak vinětou, kterou dodá kupující. Dodací lhůta pro dodání vína byla dohodnuta na březen 2014. Kupující se zavázal, že viněty dodá nejpozději do 10.2.2014. Pro případ prodlení s dodávkou vína si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 10% z ceny nedodaného zboží. Protože prodávající dodal zboží až 12.4.2014, uplatnil kupující nárok na smluvní pokutu. Prodávající odmítl smluvní pokutu uhradit s poukazem na skutečnost, že k prodlení s dodávkou došlo v důsledku toho, že kupující viněty, kterými mělo být zboží označeno, dodal se zpožděním 15ti dní. Tím se lhůta k dodání zboží prodloužila o toto zpoždění a on svoji povinnost splnil v této prodloužené lhůtě.

ODPOVĚDNOST ZA PRODLENÍ OBJEKTIVNÍ + ZÁVAZKOVÁ PRODLENÍ DLUŽNÍKA PRODLENÍ VĚŘITELE příčinný vztah = vyloučení odpovědnosti dlužníka ŠKODA NA VĚCI ŠKODA NA VĚCI ÚROK Z PRODLENÍ ÚROK Z PRODLENÍ ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY ● SMLUVNÍ POKUTA - § 2048 A NÁSL. NOZ ZÁNIK SMLOUVY – U FIXNÍ SMLOUVY (ZÁVAZKU) NÁHRADA ŠKODY X ÚROK Z PRODLENÍ X SMLUVNÍ POKUTA

ODPOVĚDNOST ZA VADY nebo NEPODSTATNÉ PORUŠENÍ SMLOUVY OBJEKTIVNÍ + ZÁVAZKOVÁ VADY - FAKTICKÉ (množství, jakost, provedení, kompletnost, jiné zboží) X PRÁVNÍ (zboží je zatíženo právem třetí osoby a kupující tuto skutečnost neznal) - ZJEVNÉ (vady zjistitelné při převzetí) X SKRYTÉ (vady, které se projeví později) - ODSTRANITELNÉ X NEODSTRANITELNÉ ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Pro nároky z odpovědnosti za vady rozhodné, zda vady představují PODSTATNÉ PORUŠENÍ SMLOUVY nebo NEPODSTATNÉ PORUŠENÍ SMLOUVY Okamžik rozhodný pro posouzení vadnosti zboží OKAMŽIK PŘECHODU NEBEZPEČÍ ŠKODY PORUŠENÍ POVINNOSTÍ PRODÁVAJÍCÍM Liberační důvody VADY VĚCÍ KUPUJÍCÍHO VADY, O NICHŽ KUPUJÍCÍ VĚDĚL NEBO MOHL VĚDĚT

ODPOVĚDNOST ZA VADY NÁROKY KUPUJÍCÍHO PŘI PODSTATNÉM PORUŠENÍ SMLOUVY DODÁNÍ CHYBĚJÍCÍHO ZBOŽÍ VÝMĚNA OPRAVA SLEVA ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY PŘI NEPODSTATNÉ PORUŠENÍ SMLOUVY ODSTRANĚNÍ VADY vč. DODÁNÍ CHYBĚJÍCÍHO ZBOŽÍ /ZPŮSOB ODSTRANĚNÍ VADY VOLÍ PRODÁVAJÍCÍ/ ------------------------------------------------------------------ + NÁHRADA ŠKODY

OZNÁMENÍ VAD – „REKLAMACE“ REKLAMAČNÍ LHŮTA (LHŮTA K OZNÁMENÍ VAD) ODPOVĚDNOST ZA VADY OZNÁMENÍ VAD – „REKLAMACE“ REKLAMAČNÍ LHŮTA (LHŮTA K OZNÁMENÍ VAD) ➭ SUBJEKTIVNÍ - ZJIŠTĚNÍ VADY ➭ OBJEKTIVNÍ - 2 ROKY OD DODÁNÍ ZBOŽÍ (NENÍ-LI ZÁRUKA) - ZÁRUČNÍ LHŮTA (JE-LI POSKYTNUTA ZÁRUKA) ÚMLUVA OSN O MEZINÁRODNÍ KOUPI ZBOŽÍ – LHŮTA PREKLUZIVNÍ OBČANSKÝ ZÁKONÍK (NOZ) - PRO PRÁVO ODSTOUPIT OD SMLOUVY – LHŮTA PREKLUZIVNÍ - PRO OSTATNÍ PRÁVA Z ODPOVĚDNOSTI ZA VADY – LHŮTA PROMLČECÍ

Na základě smlouvy uzavřené v únoru 2014 měl prodávající (maďarský podnikatel) dodat v dubnu 2014 kupujícímu z SRN soubor plastik. Strany si ve smlouvě zvolily jako rozhodné právo České republiky a pro řešení sporu příslušnost Rozhodčího soudu Hospodářské komory ČR a Agrární komory ČR v Praze. Prodávající svůj závazek ve sjednané době nesplnil. S ohledem na nesplnění smlouvy uplatnil kupující nárok na náhradu škody ve výši 500 000,- EUR, kterou specifikoval takto: a) zaplacené pojištění plastik 210 000,- EUR b) ušlý zisk 250 000,- EUR c) tisk plakátů na prodejní výstavu uvedených plastik 40 000,- EUR Prodávající s poukazem na nemožnost plnění, vyplývající ze skutečnosti, že v říjnu roku 2014 rozhodlo příslušné maďarské ministerstvo o zákazu vývozu uměleckých předmětů bez jeho souhlasu uděleného před uzavřením smlouvy, a tudíž nemožnost plnění způsobenou okolnostmi vylučujícími odpovědnost, odmítl škodu uhradit. Kupující poté, co ani opakované uplatnění nároku na náhradu škody nebylo úspěšné, se rozhodl podat na prodávajícího žalobu.

ŠKODA = MAJETKOVÁ ÚJMA VYJÁDŘENÁ V PENĚZÍCH ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU ŠKODA = MAJETKOVÁ ÚJMA VYJÁDŘENÁ V PENĚZÍCH OBJEKTIVNÍ + ZÁKONNÁ I ZÁVAZKOVÁ LIBERAČNÍ DŮVODY -„VYŠŠÍ MOC“ (FORCE MAJEURE, ACT OF GOD, HÖHERE GEWALT) MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ KOMORA V PAŘÍŽI (ICC) – NÁVRH VZOROVÉ DOLOŽKY O VYŠŠÍ MOCI ICC FORCE MAJEURE CLAUSE 2003 (POSLEDNÍ VERZE) VYDÁNA SPOLU S DOLOŽKOU ICC HARDSHIPP CLAUSE VE SMLOUVĚ JE TŘEBA TUTO DOLOŽKU VÝSLOVNĚ UVÉST (NAPŘ. FORMULACÍ – THE FORCE MAJEURE CLAUSE 2003 OF THE ICC IS HEREBY INCORPORATED IN THIS CONTRACT)

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU ROZSAH NÁHRADY SKUTEČNÁ ŠKODA UŠLÝ ZISK OMEZENÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU SMLUVNÍ POKUTA DOHODA STRAN – LIMIT NÁHRADY - VYLOUČENÍ NÁHRADY SPOLUODPOVĚDNOST POŠKOZENÉHO ZPŮSOB NÁHRADY UVEDENÍ DO PŮVODNÍHO STAVU PENĚŽNÍ

OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 387 až § 408 – 4 ROKY PROMLČENÍ ÚMLUVA O PROMLČENÍ PŘI MEZINÁRODNÍ KOUPI ZBOŽÍ - (Vyhl. Č. 123/1988 Sb., v platném znění) – 4 ROKY OBCHODNÍ ZÁKONÍK - § 387 až § 408 – 4 ROKY OBČANSKÝ ZÁKONÍK (NOZ) - § 609 a násl. NOZ - 3 ROKY UJEDNÁNÍ STRAN - 1 ROK – 15 LET * * * * * * * * * * STAVENÍ X PŘETRŽENÍ

↳ ŠIRŠÍ POJETÍ – SOUDNÍ ŘÍZENÍ - ROZHODČÍ ŘÍZENÍ OBCHODNÍ SPORY A JEJICH ŘEŠENÍ SOUDNÍ ŘEŠENÍ SPORŮ ↳ UŽŠÍ POJETÍ - SOUDNÍ ŘÍZENÍ ↳ ŠIRŠÍ POJETÍ – SOUDNÍ ŘÍZENÍ - ROZHODČÍ ŘÍZENÍ MIMOSOUDNÍ ŘEŠENÍ SPORŮ ↗ → ZPROSTŘEDKOVÁNÍ → SMÍRČÍ ŘÍZENÍ - MEDIACE /ZÁKON Č. 202/2012 SB., O MEDIACI A ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ/

Úmluva o civilním řízení soudním - 72/1966 Sb. MEZINÁRODNÍ SMLOUVY Úmluva o civilním řízení soudním - 72/1966 Sb. Úmluva o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních – 85/1982 Sb. Úmluva o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních – 129/1976 Sb. Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích výroků – 192/1931 Sb. Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů – 74/1959 Sb. EVROPSKÉ PŘEDPISY Evropská úmluva o mezinárodní obchodní arbitráži – 176/1964 Sb. Nařízení Rady č. 44/2001 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních (tzv. BRUSEL I.) Nařízení EP a Rady č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. BRUSEL I BIS) Nařízení Rady č. 1346/2000 o úpadkovém řízení VNITROSTÁTNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY - LEX FORI ZÁKON Č.91/2012 Sb., O MEZINÁRODNÍM PRÁVU SOUKROMÉM

ZÁKON Č. 216/1994 SB., O ROZHODČÍM ŘÍZENÍ A VÝKONU ROZHODČÍCH NÁLEZŮ ŘÍZENÍ SOUDNÍ x ŘÍZENÍ ROZHODČÍ ROZHODČÍ SMLOUVA DOHODA O ROZHODCI ROZHODČÍ DOLOŽKA SOUD ROZHODCI – AD HOC PŘÍSLUŠNOST – VĚCNÁ MÍSTNÍ ROZHODČÍ SOUD ✸ ✸ ✸ ✸ OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD – zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů ZÁKON Č. 216/1994 SB., O ROZHODČÍM ŘÍZENÍ A VÝKONU ROZHODČÍCH NÁLEZŮ JEDNACÍ ŘÁDY ROZHODČÍCH SOUDŮ

ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ - ŽALOBA PRŮBĚH ŘÍZENÍ – PROJEDNÁVÁNÍ + DOKAZOVÁNÍ OSŘ ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ - ŽALOBA PRŮBĚH ŘÍZENÍ – PROJEDNÁVÁNÍ + DOKAZOVÁNÍ ROZHODNUTÍ ROZSUDEK - VE VĚCI SAMÉ - PRO ZMEŠKÁNÍ - PRO UZNÁNÍ PLATEBNÍ ROZKAZ USNESENÍ ZRŘ ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ - ŽALOBA PRŮBĚH ŘÍZENÍ – PROJEDNÁVÁNÍ + DOKAZOVÁNÍ ROZHODNUTÍ ROZHODČÍ NÁLEZ USNESENÍ

OSŘ ZRŘ SOUD OPRAVNÉ PROSTŘEDKY ŘÁDNÉ ODVOLÁNÍ MIMOŘÁDNÉ ŽALOBA NA OBNOVU ŘÍZENÍ ŽALOBA PRO ZMATEČNOST DOVOLÁNÍ VÝKON ROZHODNUTÍ SRÁŽKY ZE MZDY PŘIKÁZÁNÍ POHLEDÁVKY PRODEJ MOVITÝCH VĚCÍ A NEMOVITOSTÍ ZŘÍZENÍ SOUDCOVSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA NA NEMOVITOSTECH PRODEJ PODNIKU VYKLIZENÍ ODEBRÁNÍ VĚCI ROZDĚLENÍ SPOLEČNÉ VĚCI PROVEDENÍ PRACÍ A VÝKONŮ ZRŘ PŘEZKOUMÁNÍ ROZHODČÍHO NÁLEZU ROZHODCI ZRUŠENÍ ROZHODČÍHO NÁLEZU SOUDEM VÝKON ROZHODNUTÍ SOUD

DĚKUJI ZA POZORNOST

Úrok z prodlení Úrok z prodlení (§517 ObčZ, §369 ObchZ), podobně jako smluvní pokuta, má pouze donucovací funkci, nutí dlužníka k včasné úhradě, nezajistí však už nedobrovolné uhrazení pohledávky dlužníkem. Úrok z prodlení je důsledkem prodlení dlužníka s plněním peněžitého závazku (nevzniká při prodlení s plněním nepeněžitého závazku). Úrok z prodlení lze uplatnit i bez smluvního sjednání. V tomto případě úrok z prodlení odpovídá výši repo sazby zvýšené o 7%. Při smluvním sjednání úroku z prodlení, by měl mít dodavatel na paměti, že úrok není sankce, nýbrž cenou peněz, hrazenou odběratelem. V případě, že úrok přesáhne přiměřenou míru, je zpravidla soudně nevymahatelný. Úrok z prodlení nemůže soud snížit (na rozdíl od smluvní pokuty), lze jej jen zrušit. Nelze aplikovat úroky z úroků, úrok z smluvní pokuty použít lze. Smluvní pokuta je samostatným nárokem, úrok z prodlení je součástí závazku. Dodavatel často uplatňuje úrok z prodlení či smluvní pokutu až při ukončení spolupráce s odběratelem, např. z důvodu jeho špatné platební morálky. Tento dodatečný finanční zdroj pak bývá považován za kompenzaci nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Zajištění je doporučováno kombinovat s kontrolou platební morálky odběratelů.

Smluvní pokuta Smluvní pokuta resp. penále (§ 544-545 ObčZ, § 300-302 ObchZ) se sjednává pro případy, kdy dojde k porušení nějaké smluvní povinnosti, např. k pozdní úhradě pohledávky. Smluvní pokuta musí být sjednaná písemně, nestačí jen zmínka na faktuře nebo dodacím listě. Výše pokuty musí být stanovena konkrétně (např. 1000 Kč) nebo alespoň stanoven způsob jejího určení (např. 0, 1 procenta nominální výše pohledávky). Nesjednají-li si strany smluvně jinak platí následující ustanovení zákona: Smluvní strana, která porušila smluvní povinnost, je povinna platit pokutu, i když oprávněné straně nevznikla škoda. Jestliže však škoda skutečně vznikla, není věřitel oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Smluvní strana se zaplacením pokuty nezbavuje povinnosti plnit své smluvní závazky. Např. odběratel se zaplacením smluvní pokuty za pozdní úhradu pohledávky nezbavuje tuto pohledávku uhradit. Zajišťuje-li smluvní pokuta obchodní závazek (podnikatel - podnikatel), je dlužník povinen zaplatit pokutu i když porušení smluvní povinnosti nezavinil, avšak soud může nepřiměřeně vysokou pokutu snížit až do výše škody. Zajišťuje-li smluvní pokuta občanskoprávní závazek (podnikatel - zákazník), je dlužník povinen zaplatit pokutu, jen když porušení povinnosti zavinil.

PORUŠENÍ TÉŽE POVINNOSTI LZE SANKCIONOVAT DVAKRÁT Sjednají-li strany pro případ prodlení s plněním peněžitého závazku smluvní pokutu, vzniká otázka, zda věřitel může při dlužníkově prodlení požadovat smluvní pokutu a vedle toho též úrok z prodlení, na který mu vzniká nárok ze zákona (popř. stanovený paralelně dohodou stran, je-li taková dohoda přípustná). Judikatura se ustálila na názoru, že oba instituty plní odlišnou funkci, jejich souběh je tudíž možný. Viz k tomu např. odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. ledna 1999,: "Na rozdíl od smluvní pokuty, která je samostatným nárokem a strany si ji musejí sjednat, je úrok z prodlení jako příslušenství pohledávky (§ 121 odst. 3 o. z.) majetkovou sankcí stanovenou zákonem (§ 517 odst. 2 o. z.), kdy věřiteli přímo ze zákona vzniká nárok v případě prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem - nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ... Z uvedených rozdílů právní úpravy smluvní pokuty a úroku z prodlení, dále z toho, že občanský zákoník neobsahuje žádnou právní úpravu o souběhu těchto majetkových sankcí, a konečně i z toho, že jde o dva různé právní instituty (smluvní pokuta je zajišťovacím prostředkem a úrok z prodlení zákonným důsledkem prodlení), vyplývá, že sjednají-li si účastníci závazkového vztahu pro případ prodlení se splněním peněžitého závazku ... smluvní pokutu, je dlužník povinen v případě prodlení se splněním uvedeného závazku zaplatit věřiteli sjednanou smluvní pokutu a vedle toho i úrok z prodlení ve smyslu ust. § 517 odst. 2 o. z. Porušení téže povinnosti je tak sankcionováno dvakrát..." Stejný závěr prolíná řadou dalších rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR,