1. Systém vzdělávání v České republice

1.1 Vize a cíle vzdělávací politiky ČR   Strategie vzdělávací politiky 2020 Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 Usnesením vlády č. 538 byla 9. července 2014 schválena současná Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Strategii 2020 předcházel Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, označovaný též jako Bílá kniha, schválený vládou ČR dne 7. února 2001. Zpracování Strategie 2020 předcházelo zpracování analytických podkladů, které se zabývaly vzdělávacím systémem České republiky, vývojem výkonů vzdělávací soustavy a klíčovými prioritami. Klíčové priority Strategie 2020 jsou:  Snižovat nerovnosti ve vzdělávání  Podporovat kvalitní výuku a učitele jako její klíčový předpoklad  Odpovědně a efektivně řídit vzdělávací systém.

Strategie 2020 tvoří rámec vzdělávací politiky ČR, další dokumenty rozpracovávají cíle a opatření strategie a tvoří tak strategickou základu české vzdělávací politiky. Jedná se o:  Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období let 2015-2020  Rámec rozvoje vysokého školství do roku 2020  Strategie digitálního vzdělávání  Datová informační politika resortu školství  Akční plán inkluzivního vzdělávání 2016 - 2018  Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na léta 2016 – 2020  Operační program výzkum, vývoj, vzdělávání (OP VVV).

Mezinárodní šetření   Pro strategii vzdělávání v České republice jsou důležité i informace z mezinárodních šetření. Jedná se o: OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci OECD - Organisation for Economic Co-operation and Development) zpracovala dokument Výhlad vzdělávací politiky: Česká republika (2013). PISA Mezinárodní šetření PISA (Programme for International Student Assesment) je zaměřeno na zjišťování úrovně gramotností patnáctiletých žáků, kteří se ve většině zúčastněných zemí nacházejí v posledních ročnících povinné školní docházky. Je koncipován tak, aby poskytoval tvůrcům školské politiky v jednotlivých zemích všechny důležité informace o fungování jejich školských systémů. Výsledky šetření jsou zveřejňovány v podobě národních zpráv pro příslušný rok a oblast, například PISA 2015, přírodovědná gramotnost. PIRLS Mezinárodní šetření PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study) je zaměřeno na testování čtenářské gramotnosti žáků 4. ročníku základních škol. Cyklus tohoto šetření je pětiletý. Je vydávána jako národní zpráva pro příslušné období (2011). TIMSS Mezinárodní šetření TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study) zjišťuje úroveň znalostí a dovedností žáků 4. a/nebo 8. ročníku základní školy v matematice a v přírodovědných předmětech. Cyklus tohoto šetření je čtyřletý. Výsledky šetření jsou vydávány jako národní zpráva z mezinárodního šetření (TIMSS 2015). ICILS Mezinárodní šetření ICILS (International Computer and Information Literacy Study) si klade za cíl získat poznatky o dovednostech žáků v oblasti počítačové a informační gramotnosti (CIL). Výsledky šetření jsou zveřejňovány za příslušné období (ICILS 2013). TALIS Mezinárodní šetření o vyučování a učení (Teaching and Learning International Survey) je projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Cyklus tohoto šetření je pětiletý. Šetření TALIS je prvním mezinárodním výzkumem, ve kterém jsou učitelé a ředitelé přímo dotazováni na školní prostředí, kde probíhá vyučování, a podmínky, ve kterých učitelé a ředitelé pracují. Výsledky šetření jsou zveřejňovány za příslušné období (TALIS 2013). Všechny materiály k mezinárodním šetřením jsou přehledně uspořádány na stránkách České školní inspekce (www.csicr.cz) 

1.2 Analytické a hodnotící materiály ČŠI   Kritéria hodnocení škol Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, je materiál České školní inspekce schválený MŠMT, podle nichž postupuje ČŠI při kontrolní činnosti ve školách a školských zařízeních.  Tento materiál, přestože je psán pro potřeby ČŠI, může sloužit i školám a dalším organizacím při pochopení struktury plnění záměrů a cílů v jednotlivých typech škol. Schválená kritéria jsou formulována pro potřeby vnějšího hodnocení instituce a vytvářejí logický rámec, který umožňuje hodnotit podmínky, průběh a výsledky vzdělávání a školských služeb na úrovni školy, vzdělávacího programu a vedení pedagogického procesu. Tento rámec umožňuje sledovat dosahování cílů vzdělávání podle školních vzdělávacích programů a vyhodnotit pokrok škol v čase. Agregované údaje jsou podkladem pro hodnocení efektivity vzdělávací soustavy a jejich částí. Schválená kritéria vycházejí z vytvořeného modelu tzv. kvalitní školy, který byl výsledkem činnosti expertní skupiny složené ze zástupců České školní inspekce i externích odborníků.

Příklad obsahu kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání pro předškolní vzdělávání:   1 Koncepce a rámec školy 2 Pedagogické vedení školy 3 Kvalita pedagogického sboru 4 Vzdělávání 5 Vzdělávací výsledky 6 Podpora dětí při vzdělávání (rovné příležitosti)

Výroční a tematické zprávy ČŠI   Výroční zpráva ČŠI V souladu s § 174 odstavec 12 školského zákona zveřejňuje Česká školní inspekce výroční zprávu za příslušný školní rok. Výroční zpráva obsahuje souhrnné poznatky o stavu vzdělávání a vzdělávací soustavy. Výroční zprávy jsou velmi dobře uspořádány a mohou sloužit jako důležitý zdroj objektivních informací. Tematické zprávy ČŠI Vedle toho existují tematické zprávy, které řeší vždy některou konkrétní oblast, například podpora inkluzivního vzdělávání v základních a středních školách, kontrola bezpečnosti a ochrany zdraví ve školách a školských zařízeních, podpora rozvoje matematické, finanční a čtenářské gramotnosti, vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem.

1.3 Druhy škol a školských zařízení   Školy a školská zařízení Vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení (§ 7 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon).  Školy uskutečňují vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon.  Školská zařízení poskytují služby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí. Druhy škol:  mateřské školy (mateřská škola s celodenním, polodenním a internátním provozem, mateřská škola při zdravotnickém zařízení, lesní mateřská škola),  základní školy (základní škola při zdravotnickém zařízení),  střední školy (gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště, střední průmyslová škola, střední zemědělská škola, střední zahradnická škola, střední vinařská škola, střední lesnická škola, střední rybářská škola, střední zdravotnická škola, hotelová škola, střední pedagogická škola, střední umělecká škola, střední uměleckoprůmyslová škola, obchodní akademie, odborná škola, odborné učiliště a praktická škola),  konzervatoře,  vyšší odborné školy,  základní umělecké školy,  jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky.

Druhy školských zařízení:  zařízení pro zájmové vzdělávání (středisko volného času, školní klub, školní družina),  zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků,  školská účelová zařízení (středisko služeb školám, školní hospodářství, středisko praktického vyučování, školní knihovna, plavecká škola),  školská poradenská zařízení (pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum),  školská výchovná a ubytovací zařízení (domov mládeže, internát, škola v přírodě),  zařízení školního stravování (školní jídelna, školní jídelna – vývařovna, školní jídelna - výdejna),  školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy (diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou, výchovný ústav).   Podmínkou výkonu činnosti školy nebo školského zařízení je zápis do školského rejstříku. Ve školách a školských zařízeních zajišťují vzdělávání pedagogičtí pracovníci. Právní postavení škol a školských zařízení (§ 8 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon)   Právní postavení škol a školských zařízení Školy nebo školská zařízení jsou nejčastěji zřizovány jako: příspěvkové organizace školské právnické právnická osoba

1.4 Základní přehled právních předpisů   Právní vztahy ve školách a školských zařízeních Právní vztahy škol a školských zařízení Školy a školská zařízení jako samostatné právní subjekty (viz kapitola 1.3) vstupují do řady právních vztahů s různými právnickými a fyzickými osobami:  vztahy k dětem, žákům a jejich zákonným zástupcům,  pracovněprávní vztahy (zaměstnavatel a zaměstnanec),  ekonomické vztahy (zřizovatel, kraj, …),  vztahy k dalším organizacím (krajský úřad, ČŠI, hygiena, inspektorát bezpečnosti práce, …),  obchodní vztahy (nákup a prodej služeb a zboží). Pro ředitele škol a další zaměstnance je nezbytné mít alespoň základní povědomí o právních předpisech, které se týkají jeho práce. Rozdělení právních předpisů Právní předpisy můžeme rozdělit podle několika kritérií:  Právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů (zákony, nařízení vlády, vyhlášky)a týkají se výhradně problematiky školství.  Další právní předpisy (zákony, nařízení vlády, vyhlášky).

Nejdůležitější právní normy a metodické materiály   I. Školské právní předpisy a materiály MŠMT Zákony  Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.  Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády  Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické, přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.  Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., kterým se stanoví katalog prací ve veřejných službách a správě. Vyhlášky MŠMT  Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání  Vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění pozdějších předpisů.  Vyhláška č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti  Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů.  Vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích  Vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění pozdějších předpisů.  Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.  Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.  Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů.  Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.  Vyhláška č. 364/2005 Sb., o dokumentaci škol a školských zařízení, ve znění pozdějších předpisů.  Vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí.  Vyhláška č. 3/2015 Sb., o některých dokladech o vzdělání.  Vyhláška č. 27/2016 sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.  Vyhláška č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání.

II. Další právní předpisy (jedná se pouze o příklad nejdůležitějších právních předpisů, škola musí pracovat s řadou dalších z oblasti pracovněprávní, bezpečnostní, sociální, daňové apod.)   Zákony  Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.  Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.  Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, ve znění pozdějších předpisů.  Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.  Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.  Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.  Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.  Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.  Zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv.  Zákon č. 134/2016 Sb., o veřejných zakázkách.

1.5 Kurikulární dokumenty státu, školy, školského zařízení   Systém kurikulárních dokumentů Národním programu rozvoje vzdělávání V souladu s principy kurikulární politiky, zformulovanými v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR a zakotvenými v zákoně č. 561/2004 Sb., školském zákoně, se do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních – státní a školní (viz schéma). Státní úroveň v systému kurikulárních dokumentů představují Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP). Národní program vzdělávání vymezuje počáteční vzdělávání jako celek. RVP vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy – předškolní, základní a střední vzdělávání. Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách. Národní program vzdělávání, rámcové vzdělávací programy i školní vzdělávací programy jsou veřejné dokumenty přístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost.

Příklad struktury ŠVP pro základní vzdělávání   Podle této struktury se vytváří ŠVP ve všech školách, které realizují základní vzdělávání, kromě nižšího stupně víceletých gymnázií. Struktura ŠVP pro nižší stupně víceletých gymnázií je uvedena na dalších stránkách RVP ZV. Identifikační údaje Charakteristika školy Charakteristika ŠVP Učební plán Učební osnovy Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

              Děkuji za pozornost