Behaviorální terapie

Behaviorální terapie (plurál): 1. APLIKOVANÁ BEHAVIORÁLNÍ ANALÝZA 2. NEOBEHAVIORÁLNÍ MEDIAČNÍ MODEL 3. KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE 4. MINDFULNESS based KB TERAPIE

Aplikovaná behaviorální analýza

Aplikovaná behaviorální analýza: B. F. Skinner (1904-1990) laboratorní výzkum chování - operantní učení chování je určováno událostmi v prostředí - je selektováno svými následky (+, -, 0) stimul – reakce - následky určující jsou pozitivní následky – získává danou reakcí něco pozitivního anebo se vyhýbá něčemu negativnímu

Klinické aplikace: A.E. Kazdin, O.I. Lovaas lidé s autismem, mentální retardací, poruchami chování, ADHD, chronickou psychózou cíl: učit adaptivní dovednosti/vyhasínat maladaptivní chování metody: systematická změna následků chování , změny v kontextu prostředí , modelování

Učení adaptivním dovednostem - zpevněné chování se opakuje: 1. analýza potřeb konkrétního klienta 2. definování cíle (chování, které má být naučeno definováno objektivně, konkrétně, pozorovatelně) 3. rozčleněno na jednodušší složky – postupné kroky 4. volba individuálních pozitivních/negativních zpevňovačů 5. volba schémat zpevňování 6. procvičují se jednotlivé kroky, systematicky se zpevňují, mění se kontext, připravují se příležitosti k nácviku, pobízí se, modeluje

Problematické chování: agresivní chování, sebepoškozování, rušivé chování, rozmazávání výkalů, trhání oděvů často důvod pro vyloučení z komunitních služeb, zvýšení omezujících postupů, zanedbávání základních potřeb, zhoršování kvality života

Hypotéza o problematickém chování: problematické chování je naučeno, je udržováno svými následky něco žádoucího takto získává anebo se něčemu nežádoucímu tím vyhýbá je smysluplné, má adaptivní funkci

Terapie: proaktivní postupy – předcházet, aby nedošlo k problematické reakci - odstranit spouštěč, obohatit prostředí, aktivity věku přiměřené, individualizovat program, zvýšit předvídatelnost prostředí, uspokojit základní lidské potřeby, léčit nemoc, zmírnit fyzickou nepohodu, učit adaptivní chování stejné funkce - zpevňováním

Terapie: reaktivní postupy – zaměřují se na to, co dělat, když už se problematické chování objeví, aby se snížilo riziko, že ublíží sobě, druhým, zničí věci nemají navodit změnu do budoucna ale vyřešit moment odvedení pozornosti, metody vyhasínání, restrikce (mechanické, chemické, fyzické)

Neobehaviorální mediační model

Neobehaviorální mediační model: britská forma behaviorální terapie (60. – 70. léta) - nezávisle na Alikované beh. analýze teorie učení, I. P. Pavlov, J. Watson - klasické podmiňování neurotické poruchy - fobie, OCD, PTSD systematická desenzibilizace a expozice J. Wolpe, I. Marks, V. Meyer, E. Foa

Fobie: nepřiměřený iracionální získaný strach z podnětů, které nejsou nebezpečné a tento strach vede k vyhýbavému či únikovému chování, které omezuje - specifické fobie - agorafobie - sociální fobie

Etiopatogeneza fobií (dle BT): (2-FT, Mowrer, 1947) 1. původně neutrální podnět získá schopnost signalizovat ohrožení a vyvolávat reakci strachu na základě negativní zkušenosti (UČÍ SE) klasickým podmiňováním imitací (zástupně) přes verbální informace (vliv genetických faktorů – úzkostnost, introverze, vliv připravenosti strachů, vliv výchovy…)

Etiopatogeneza fobií (dle BT): 2. strach motivuje únikovou/vyhýbavou reakci, která vede ke zmírnění strachu – k prožitku úlevy – působí jako odměna, zpevnění úspěšné vyhýbavé reakce (operantní podmiňování) zvýší se pravděpodobnost, že při dalším setkání s obávaným podnětem se opět vyhnete

Hypotéza o udržujících faktorech: naučená reakce strachu by vyhasla při dalších neaverzivních zkušenostech s obávanou situací únikové a vyhýbavé reakce brání prožití korektivní zkušenosti, a proto strach nemůže vyhasnout (utečete dřív, než si ověříte, že se nic zlého nestane) podobná je role zabezpečovacího chování (přítomnost druhé osoby, léky v kapse, talisman…)

Cíl terapie BT: pomoci klientovi prožít korektivní zkušenost s obávaným podnětem naučit klienta novou strategii – místo utíkání, vyhýbání se, zabezpečování – čelit tomu čeho se bojí přehodnotit katastrofickou interpretaci podnětu

Expozice: Konfrontace s obávaným podnětem externím či interním bez relaxace Vpředstavě či in vivo, virtuální realita, hraní rolí Odstupňovaná většinou, ale i flooding a implozivní terapie Opakovaná Dostatečně dlouhá – do poklesu úzkosti Modelování terapeutem Bez zabezpečovacího chování a ujišťování

Systematická desenzibilizace: J. Wolpe, 1958 princip protipodmiňování navozuje se neslučitelná aktivita s reakcí strachu-relaxace, asertivní chování... v přítomnosti oslabeného stimulu strachu opakováním dojde ke spojení stavu relaxace a obávaného podnětu

Kognitivně behaviorální terapie

Kognitivně behaviorální terapie: Albert Ellis ( 1913-2007) Racionálně emoční behaviorální terapie Aaron T. Beck (1921) Kognitivní terapie

Hlavní předpoklad KBT: Dopad událostí v prostředí na naše prožívání a chování je zprostředkován kognitivními faktory (vnímání, koncentrace pozornosti, myšlení, paměť).

kog. zpracování ― percepce, interpretace, hodnocení... událost – fakta kog. zpracování ― percepce, interpretace, hodnocení... emoce chování

Etiopatogeneza psychických poruch podle KBT: Emoční poruchy a problematické chování jsou následkem dysfunkčních/chybných kognitivních procesů či obsahů.

Indikace KBT: deprese, panická porucha, sociální fobie, ocd, PTSD, GAD, poruchy příjmu potravy, poruchy osobnosti, psychotické poruchy, závislosti, ADHD, poruchy chování

Albert Ellis - Racionálně emoční behaviorální terapie Emoční poruchy či problematické chování - následek našich nelogických či iracionálních přesvědčení ( předpokladů, podmiňujících filozofií). Základní typy: musturbace, tyranie bychů, katastrofizování, nárokování, nízká frustrační tolerance. Terapie: formou sokratovské disputace a procvičování ― pomoci klientovi uvědomit si svá iracionální přesvědčení a nahradit je racionálnějšími.

Typické iracionální předpoklady dle Ellise (1): 1. Musím být uznáván a milován všemi lidmi, které považuji za důležité. 2. Musím se za každou cenu vyhnout nesouhlasu či odmítnutí u lidí, které považuji za důležité. 3. Musím být úspěšný ve všem, co považuji za důležité. 4. Nesmím dělat chyby/selhat. 5. Můj život/události se musí dít tak, jak si přeji a chci. 6. Věci, které nechci aby byly, se v mém životě nesmí vyskytovat.

Typické iracionální předpoklady dle Ellise (2): 7. Musím se vyhnout v životě nepříjemnostem a potížím. 8. Mám nárok chtít od života štěstí a spokojenost. 9. Neměl bych v životě prožívat frustrace, emoční/fyzickou nepohodu a bolest. 10. Když nedostanu to co chci a život nejde tak jak chci, je to hrozné a nemohu to snést.

Aaron T. Beck - Kognitivní terapie Emoční poruchy a abnormální chování jsou následkem chybného, narušeného myšlení, které vychází z podmiňujících dysfunkčních schémat ― návodů, podle kterých událostem přiřazujeme chybné významy (zkresleně je vnímáme, interpretujeme a hodnotíme).

Typické chyby v myšlení – (negativní automatické myšlenky) Černobílé myšlení Filtrování skutečnosti Bagatelizace pozitivního Katastrofizace, zveličování negativního Nepodložené, unáhlené závěry Vyvozování závěrů na základě emocí Čtení myšlenek Bychy a musy Značkování Vztahovačnost

Negativní automatické myšlenky Vyjadřují subjektivní vnímání, hodnocení, význam, konstrukci konkrétní situace, události ― kognitivní zpracování. Nezáměrný, automatický, často neuvědomovaný návyk jak vnímat danou situaci či o ní přemýšlet . Přijímáme je nekriticky jako pravdivý/objektivní odraz skutečnosti.

Dysfunkční schémata Stabilní kognitivní paměťové struktury v naší mysli, reprezentují minulé zkušenosti. Návody, vzorce, šablony, podle kterých zpracujeme přicházející syrové informace – selektujeme, kódujeme, interpretujeme dáváme událostem smysl, hodnotíme, řešíme problémy, chováme se. Máme systém schémat funkčních i dysfunkčních, formují se na základě zkušeností . Latentní – aktivní podle situace.

KBT model psychických poruch dle A.T. Becka: zkušenosti v dětství formování dysf. schémat kritická událost aktivace dysfunkčních schémat negativní automatické myšlenky emoční, behaviorální, somatické, kognitivní sympt.

Behaviorální terapie založené na mindfulness a akceptaci

BT založená na mindfulness a akceptaci (3.vlna BT): Odlišnost od KBT, která se zaměřuje na prozkoumání a změnu obsahu myšlení x MBBT se zaměřují na změnu vztahu ke svým nepříjemným, nechtěným myšlenkám, prožitkům, zkušenosti .

Mindfulness – všímavost: Dovednost vědomě zaměřovat pozornost “na zde a nyní”, nehodnotícím a nesoudícím způsobem. Žít v přítomném momentu, plně si uvědomovat neustálý proud vnitřních i vnějších podnětů - jak přicházejí a odcházejí. Přijímat je takové jaké jsou, bez snahy o jejich změnu. Udělat jim prostor, nepokoušet se je kontrolovat, měnit je, vyhýbat se jim, ani se jich zbavovat, dokonce ani těch nejbolestnějších myšlenek a emocí.

Experiential avoidance – hlavní faktor etiopatogeneze: Neochota setrvat v kontaktu s určitými vnitřními jevy (emocemi, myšlenkami, vzpomínkami, fyzickými pocity) a podnikání kroků ke změně frekvence či formy těchto jevů… Občas užitečná strategie, může se však stát maladaptivní - paradoxně vést k jejich přetrvávání, zhoršování, k problematickému chování.

ACT-Existenciálně Humanistická CBT Cílem není redukce symptomů - ale vytvoření bohatého a smysluplného života (behaviorální změna) - za současné akceptace bolesti, která to přirozeně doprovází. Efektivně jednat v souladu s našimi nejhlubšími hodnotami, v tomto jednání být plně přítomen a zapojen. Efektivně zacházet s překážkami, na které při tom narazíme (ve formě nechtěných, nepříjemných vnitřních jevů) – přes Mindfulness.

Terapie: Rozvíjení dovednosti akceptovat nepříjemné emoce, myšlenky, pocity tak, aby menší dopad na náš život a dovednosti být plně přítomen zde a nyní. Ujasnění toho, co je pro nás opravdu důležité, vlastních hodnot, volba směru pro život. A jednat v souladu se svými hodnotami Mění vztah k obtížným myšlenkám a pocitům (nepříjemné, neškodné, přechodné jevy).

Strategie akceptace: Akceptace – aktivní, vědomé odmítnutí experienciálního vyhýbání, ochota prožívat vlastní emoce, myšlenky tak, jak přicházejí a odcházejí. Mindfulness je užitečný nástroj akceptace – pomáhá změnit náš vztah k bolestným myšlenkám a emocím, redukuje tak jejich dopad na náš život

Terapie: Klient přichází s jasným očekáváním – zbavit se úzkosti, deprese, bažení po alkoholu, traumatických vzpomínek, strachu z odmítnutí, naučit se jak kontrolovat své prožívání. ACT se nesnaží redukovat/změnit , ale učí, jak zmírnit dopad a vliv těchto vnitřních jevů, učí přestat s nimi bojovat, otevřít se jim, udělat jim místo, nechat je přicházet a odcházet bez boje a snahy o změnu.