Prognostické faktory u fluktuující idiopatické senzorineurální nedoslýchavosti Lejska, M., Bártková, E., Weberová, P., Havlík, R.,

Náhlá idiopatická senzorineurální nedoslýchavost Nedoslýchavost senzorineurálního typu, kdy ke ztrátě sluchu dochází z neznámé příčiny v průběhu časově omezeného úseku Je charakteristické vzestupem sluchového prahu, pocitem zalehlosti ucha a často i tinnitem

Trocha historie * První popis na světě: De Kleyn 1944 * Do roku 1955 jen asi 100 případů na světě

Učebnice Sedláček: Audiologie (1956) Přecechtěl: Otolaryngologie (1959, 1970) Tichý: Otolaryngologie (1982) „Náhlá cévní příhoda labyrintu“ Hybášek: Otolaryngologie (1985) „ Náhlé zhoršení sluchu“

Učebnice Berendes (1985) definuje „Náhlé oslabení sluchové funkce“ Yanagita, Suzuki (1983) – kriteria: –1. nedoslýchavost se musí rozvíjet náhle (?) –2. musí být senzorineurálního typu –3. musí být neznámé etiologie –4. nesmí být postiženy jiné hlavové nervy než VIII.n.

Název česky „Náhlá idiopatická senzorineurální nedoslýchavost“ německy „ Hörsturz“ (= zhroucení, pád) anglicky „ Idiopatic sudden deafness (hearing disorders)“ francouzsky „ Surdité brusque“ (= náhlý, prudký, nenadálý) italsky „ Blocco cochleare“ ( = blokáda, zablokování)

Z etiologie Cévní a oběhové příčiny Toxické a virové příčiny Ruptura membrány okrouhlého okénka Kochleární hydrops Alergie, stress, metabolické a psychické poruchy

Prognostické faktory Časnost léčby Charakter a tvar audiometrických křivek

Prognostické faktory Časnost léčby Charakter a tvar audiometrických křivek

Časnost léčby Je považována za nejvýznamnější faktor Weinaug 1985

Léčba Velká nejednost názorů Schwaber (2005) –„Nelze vyloučit, že řada léčebných metod koresponduje se spontánními remisemi a mohou mít malý nebo žádný vliv na efekt onemocnění.“

Léčba Schwaber (2005) –„Množství všeobecně užívaných vědomostí o této chorobě vlastně jen reprodukuje klinickou zkušenost ale málokdy i vědecká fakta.“

Léčba Schwaber (2005) –„Ani „zdánlivá“ odpověď na léčbu, ba ani postmortální nálezy nedokazují exaktní patofyziologii onemocnění.“

Prognostické faktory Časnost léčby Charakter a tvar audiometrických křivek

apikokochleární typ křivky je příznivější než jakýkoliv jiný typ audiometrické křivky *všechny typy audiometrických křivek jsou příznivější než basokochleární typ

Prognostická příznivost audio křivek apikokochleární křivka mediokochleární křivka pankochelární křivka basokochleární křivka

Porovnání kombinace dvou nezávislých parametrů (u-test) Kombinace časné léčby a apikokochleárního typu křivky vede v 87, 5 % k vyléčení (0,01%) Při kombinace pozdního počátku léčby a basokochleárního typu křivky je v 91,0% léčebný neúspěch (0,01%)

Doporučené léčebné postupy Arenberg (2001), Kotimäki (2003) Akutní : kortikoidy (Prednison cca 1 mg/ kg váhy) diuretika (HCHT mg/d; AAA 500 mg/d) betahistin Chronická: diuretika betahistin

Doporučené léčebné postupy V současné době se literárně diskutuje: Intratympanální aplikace kortikosteroidů, lidocainu nebo gentamycinu Efekt hyperbarické oxygenoterapie

Léky užívané v léčbě vnitřního ucha Seidman,MD.,Jacobson,PG (Detroid,USA) :Update Otology and Neurology, Vol. 29, No 3,1996. Lokální anestetika – Lidocain, Procain Antidepresiva – Trimipramin, Nortriptilin, Fluoxetin Antikonvulsanty – Carbamazepin, Phenytoin, Primidone Tranquilizery – Alprazolam, Clonazepam, Diazepam Antihistaminika – Terfenadin Diuretika – Furosemid, Hydrochlorothiazid Ca blokátory – Flunarizin, Nifedipine, Nimodipine Vasoaktivní – Betahistin, Vinpocetin, Pentoxyfyllin Jiné – dalších 14 skupin