Organizační prostředí Magdaléna Šťovíčková SOS FHS UK, 2013/2014

Organizace jako otevřený systém  systematické studium vztahů mezi organizacemi a jejich prostředím, od 70.let. 20.stol.  organizace: organismy, které mezi sebou soupeří o zdroje, adaptují se na změny v prostředí, zvyšují míru své komplexity jako odpověď na růst komplexity vnějšího prostředí  dění v organizaci je do určité míry určováno tím, co se děje mimo ni  vnější sociální prostředí se stává součástí výkladového schématu

Organizační prostředí: definice  prvky mimo hranice organizací /obklopující organizaci Tři hlavní prvky: Tři hlavní prvky: organizační sítě: síť vztahů, do kterých je organizace začleněnaorganizační sítě: síť vztahů, do kterých je organizace začleněna zákazníci, partneři, soupeři,... zákazníci, partneři, soupeři,... obecné prostředí: sociální, kulturní, politické, ekonomické, právní, technologické, fyzickéobecné prostředí: sociální, kulturní, politické, ekonomické, právní, technologické, fyzické globální prostředí: prostředí přes hranice národních státůglobální prostředí: prostředí přes hranice národních států

Jak se proměňovalo uvažování o vztahu organizace a prostředí?  Modernistické teorie: Struktury a akce organizací jsou vysvětlitelné na základě prostředí, ve které jsou Struktury a akce organizací jsou vysvětlitelné na základě prostředí, ve které jsou Prostředí je nejisté a organizace jsou na něm závislé Prostředí je nejisté a organizace jsou na něm závislé  Symbolický interpretativismus: Prostředí je sociální konstrukt, který je formován vírou v jeho existenci a očekáváními Prostředí je sociální konstrukt, který je formován vírou v jeho existenci a očekáváními Prostředí má materiální konsekvence, které jsou primárně symbolické Prostředí má materiální konsekvence, které jsou primárně symbolické  Postmoderní teorie Problematizují vztahy mezi hranicemi mezi organizací a prostředím: ubývání hranic mezi prostředím a organizací →síťový model, virtuální organizace Problematizují vztahy mezi hranicemi mezi organizací a prostředím: ubývání hranic mezi prostředím a organizací →síťový model, virtuální organizace

Vývoj bádání o vztahu prostředí a organizace: modernistické teorie  Organizace jako otevřený systém systémová teorie systémová teorie Idea: organizace je otevřená ke svému prostředíIdea: organizace je otevřená ke svému prostředí 50.a 60. léta 20.stol. : 50.a 60. léta 20.stol. : Téma: konceptualizace prostředí jako nepředvídatelného rámceTéma: konceptualizace prostředí jako nepředvídatelného rámce Kontingenční teorieKontingenční teorie 70. léta 20.stol. 70. léta 20.stol. Téma: způsoby ovlivňování prostředíTéma: způsoby ovlivňování prostředí Teorie závislosti na zdrojích, populační teorie, institucionální teorieTeorie závislosti na zdrojích, populační teorie, institucionální teorie

Kontingenční teorie  Kontingenční přístup převládá v 70.letech 20. stol Zdůrazňuje, že organizace se navzájem liší, jsou vystaveny různým situacím, a to vyžaduje různý přístup řízení Zdůrazňuje, že organizace se navzájem liší, jsou vystaveny různým situacím, a to vyžaduje různý přístup řízení Organizační struktura by měla vyhovovat podmínkám svého prostředí Organizační struktura by měla vyhovovat podmínkám svého prostředí  Snaha propojit teorie otevřených systémů s podměty empirických výzkumů

Kontingenční teorie  Téma: jakou formu má organizace použít v určitém typu prostředí? Předpoklad: Úspěch organizace je závislý přizpůsobení se prostředí/situačnímu kontextu, který je silně proměnlivý a obtížně uchopitelný Předpoklad: Úspěch organizace je závislý přizpůsobení se prostředí/situačnímu kontextu, který je silně proměnlivý a obtížně uchopitelný

Kontingenční teorie  Otázka stability prostředí: stabilní vs. rychle se měnící prostředí  Burns, Stalker 1961  2 ideální typy organizací dle typu prostředí: Mechanický typ organizace Mechanický typ organizace Organický typ organizace Organický typ organizace → Cílem je vysvětlit, kdy použít mechanickou a kdy organickou formu organizace → Ani jeden s typů není ideální, nutné jednotlivé prvky kombinovat podle charakteru prostředí (komplexita, změna)

Kontingenční teorie  Mechanický typ organizace: široká specializace úkolů, sledovaných izolovaně, přesná definice práv a povinností každé role, hierarchickou strukturou, dělbou funkcí, vertikální komunikace  Organický typ organizace: síťová struktura, horizontální komunikace, zodpovědnost za svěření úkol  Když je prostředí nestabilní, vysoce proměnlivé organizace bude efektivní, když bude používat organické uspořádání, protože je nucena řešit stále nové problémy a úkoly

Teorie závislosti na zdrojích  Autoři: J. Pfeffer, G.Salancik, druhá polovina 70. let 20.stol  Téma: vztahy moci a závislosti mezi organizacemi a dalšími aktéry Důraz na organizaci, její zdroje a řízení závislostí Důraz na organizaci, její zdroje a řízení závislostí Organizace jsou závislé na prostředím, ve kterém jednají díky potřebě zdrojů, které jsou kontrolovány prostředím Organizace jsou závislé na prostředím, ve kterém jednají díky potřebě zdrojů, které jsou kontrolovány prostředím Organizace mohou omezit vliv moci/vazby závislosti → strategie řízení závislosti organizace, přizpůsobování se měnícím se podmínkám s cílem přežít Organizace mohou omezit vliv moci/vazby závislosti → strategie řízení závislosti organizace, přizpůsobování se měnícím se podmínkám s cílem přežít

Teorie závislosti na zdrojích  Organizace nejsou nezávislé na zdrojích z okolního prostředí  Organizace jsou závislí na těch, kdo jim poskytují zdroje  Úkolem vedení organizace je reagovat na požadavky těch, kteří mají potřebné zdroje a pokusit se snižovat vliv prostředí

Teorie závislosti na zdrojích  Analýza interorganizačních vztahů: definování a monitorování prostředí: Potřeba zdrojů: materiál, kapitál, práce, vědění,…→ tvorba závislosti na specifických částech prostředí, které zdroje má Potřeba zdrojů: materiál, kapitál, práce, vědění,…→ tvorba závislosti na specifických částech prostředí, které zdroje má Identifikace potřeb organizace → určení dostupnosti zdrojů v rámci organizační sítě Identifikace potřeb organizace → určení dostupnosti zdrojů v rámci organizační sítě Identifikace zdrojů, bez kterých by organizace nefungovalaIdentifikace zdrojů, bez kterých by organizace nefungovala Dostupnost zdrojů v prostředíDostupnost zdrojů v prostředí Hledání cesty, jak minimalizovat závislost Hledání cesty, jak minimalizovat závislost

Teorie závislosti na zdrojích  Závislost na zdrojích je komplexní sada závislostí, které existují mezi organizací a jednotlivými prvky prostředí  Zdroje musíme rozdělovat dle jejich důležitosti pro organizaci a dostupnosti v prostředí

Teorie závislosti na zdrojích  Organizace se dokáží na tlaky prostředí reagovat/přizpůsobit se jim  W.R.Scott (1992): přehled způsobů jak organizace zvládá tlaky prostředí Strategie nárazníků: organizace buduje zónu, které ochraňuje organizaci, redukce nejistoty, odhad budoucích změn a přizpůsobení se jim Strategie nárazníků: organizace buduje zónu, které ochraňuje organizaci, redukce nejistoty, odhad budoucích změn a přizpůsobení se jim Strategie mostů: zajištění kooperace mezi organizací a partnery, kteří tvoří okolí organizace a tím vylepšit šanci na přežití Strategie mostů: zajištění kooperace mezi organizací a partnery, kteří tvoří okolí organizace a tím vylepšit šanci na přežití

Institucionální teorie  P.Selznick  Organizace jsou ovlivněny vnější prostředím/vnějšími tlaky: Technická a ekonomické vlivy Technická a ekonomické vlivy Sociální a kulturní vlivy /hodnoty a normy, očekávání, touha být jako ostatní/ Sociální a kulturní vlivy /hodnoty a normy, očekávání, touha být jako ostatní/  Při vysvětlování toho, co se děje v organizaci je třeba vyjít z širšího sociálního a politického klimatu, v němž organizace fungují  jak se organizace adaptují na institucionální kontext

Institucionální teorie  Institucionalizace: R. Scott: proces, kdy akce jsou opakovány a získávají pevné kulturní formy, jež jsou následně vnímány jako společensky žádoucí R. Scott: proces, kdy akce jsou opakovány a získávají pevné kulturní formy, jež jsou následně vnímány jako společensky žádoucí  Institucionalizované jednání: jednání ovlivněné zvyky, pravidly, tradicemi, jejichž nedodržování je spojeno se sankcí  Institucionální prostředí můžeme vnímat jako více či méně sdílené přesvědčení o tom, jak organizace mají jednat a jak mají vypadat

Institucionální teorie  Prostředí organizací se liší mírou institucionalizace Institucionální prostředí můžeme vnímat jako více či méně sdílené přesvědčení o tom, jak organizace mají jednat a jak mají vypadat Institucionální prostředí můžeme vnímat jako více či méně sdílené přesvědčení o tom, jak organizace mají jednat a jak mají vypadat  Prostředí se liší množství pravidel a očekávání, kterým se organizace musí přizpůsobit, pokud chce dosáhnout sociální legitimity Míra institucionalizace prostředím ovlivňuje racionálnost rozhodnutí organizací Míra institucionalizace prostředím ovlivňuje racionálnost rozhodnutí organizací Racionalizované mýty: racionalizované argumenty Racionalizované mýty: racionalizované argumenty

Neo-institucionalismus  obsahuje prvky klasického institucionalismu, ale navíc k nim přidává určitou nástavbu v nazírání na instituce Instituce jsou pravidla nebo soubory pravidel, které omezují jednání aktérů Instituce jsou pravidla nebo soubory pravidel, které omezují jednání aktérů  Důraz na kulturní a sociální procesy, které ovlivňují strukturu a praktiky organizace Legální a politický vliv Legální a politický vliv Kulturní: normy, hodnoty, očekávání Kulturní: normy, hodnoty, očekávání Sociální: touha vypadat jako ostatní instituce Sociální: touha vypadat jako ostatní instituce

Neo-institucionalismus  W. Powell, P.Dinaggio 1983  Při typy institucionálních tlaků: Donucovací tlak: politický vliv /vláda, zákony, donoři.../ Donucovací tlak: politický vliv /vláda, zákony, donoři.../ Normativní institucionální tlak: kulturní očekávání, vhodné jednání /př. profesionalizace/ Normativní institucionální tlak: kulturní očekávání, vhodné jednání /př. profesionalizace/ Tlak napodobovat jednání: odpověď na nejistotu /např. vede ke kopírování organizační struktur, praktik,../ Tlak napodobovat jednání: odpověď na nejistotu /např. vede ke kopírování organizační struktur, praktik,../

Neo-institucionalismus  Sociální legitimita jako organizační zdroj  jak organizace získávají legitimitu ve svém organizačním kontextu? Legitimita: přesvědčení, že akce jsou v souladu se společenským systémem hodnot, norem, definic Legitimita: přesvědčení, že akce jsou v souladu se společenským systémem hodnot, norem, definic Organizace jsou závislé také na přijetí společnosti, ve které jednají Organizace jsou závislé také na přijetí společnosti, ve které jednají

Koncept isomorfismu  Isomorfismus: „iso“ – stejný, „morph“ – forma  Organizace volí podobné organizační formy jako má prostředí Organizace volí takové organizační uspořádání a jednání, které je v prostředí, ve kterém jednají, legitimní Organizace volí takové organizační uspořádání a jednání, které je v prostředí, ve kterém jednají, legitimní Organizace se přizpůsobují komplexitě prostředí, aby redukovali nejistotu Organizace se přizpůsobují komplexitě prostředí, aby redukovali nejistotu  Tlaky způsobující isomorfismus DiMaggio, Powell 1983): Nápodoba úspěšných modelů Nápodoba úspěšných modelů Politické donucení: závislost na zdrojích Politické donucení: závislost na zdrojích Normativní tlak: profesionalizace Normativní tlak: profesionalizace

Témata pro analýzu  Jak se organizace adaptují na institucionální kontext?  Jak rozhodovací proces je ovlivněn racionální volbou a institucionálními tlaky?  Jak organizace může větší legitimitu ve institucionální kontextu, ve kterém jedná?

Srovnání teorie závislosti na zdrojích a institucionální teorie  Jiná úroveň analýzy PE: Proč existují různé typy organizací? PE: Proč existují různé typy organizací? I: Proč některé organizace vypadají stejně? I: Proč některé organizace vypadají stejně?  Vliv prostředí na organizaci: jaké faktory organizaci ovlivňují?  Aktivní role organizace ve vztahu k prostředí

Nejistota prostředí  Nejistota prostředí Míra komplexity: množství a různorodost prvků v prostředí Míra komplexity: množství a různorodost prvků v prostředí Míra změny: jak rychle se prvky v prostředí mění Míra změny: jak rychle se prvky v prostředí mění Míra bohatství Míra bohatství → Nejistota roste pokud se prostředí stává více komplexním, dynamickým a chudším. Vs.  Nejistota těch, kteří dělají rozhodnutí Informační perspektiva Informační perspektiva