Frustrace Vypracovala: Monika Arsenjevová Datum: 1. října 2012

FRUSTRACE - psychický stav, kdy dochází k zablokování chtěného cíle /nepřekonatelná překážka/ - objeví se zklamání kdy dochází k zablokování chtěného cíle /nepřekonatelná překážka/ - objeví se zklamání - překonáváním osobnost vyspívá, vyzrává vyspívá, vyzrává - nemusí vyvolat nepřiměřené reakce, do určité míry je zkušeností Příčinou frustrace bývá zklamání v lásce, problémy ve škole

Reakce na frustraci

1. Agrese – je-li zaměřena účelně má pozitivní smysl – je-li zaměřena účelně má pozitivní smysl - prakticky každá agrese má v pozadí prožitek frustrace - prakticky každá agrese má v pozadí prožitek frustrace a) vnější okolí – osoby, předměty a) vnější okolí – osoby, předměty b) proti vlastní osobě – „já jsem vinen, za nic jsem vinen, za nic nestojím“ nestojím“ Agrese na vnější okolí

2. Projekce 2. Projekce – svalování vlastní viny za neúspěch na jiného – svalování vlastní viny za neúspěch na jiného (učitel – žák – zkoušení )

3. Racionalizace – ospravedlňování neúspěchu, dodatečně vymyšlené důvody – ospravedlňování neúspěchu, dodatečně vymyšlené důvody ( nakonec je vlastně dobře, že se cíle nedosáhlo) - může jít o rezignaci - může jít o rezignaci (neschopnost mobilizovat své síly k boji s překážkami) síly k boji s překážkami) - bezmocnost, beznaděj - „ A já to vlastně ani nechtěl.“ Základ je v Ezopově bajce „Liška a hrozny“. Liška dostane chuť na hrozny. Pokouší se hrozny sundat, ale jsou příliš vysoko. Řekne si proto: „Vždyť by byly stejně kyselé“.

4. Překonávání překážky - mobilizuje své síly - mobilizuje své síly - je-li překážka - je-li překážka nepřekonatelná, nepřekonatelná, nemůže se tento nemůže se tento způsob uplatnit způsob uplatnit

5. Obejití překážky – cíl snažení zůstává, – cíl snažení zůstává, hledáme nové cesty oklikou (př. podvádění, podplácení) Obejití překážky u dyslektika je využití pomocného okénka ke čtení. Zde také obcházíme překážku a učíme číst dítě pomocí této pomůcky.

6. Náhradní cíle – méně žádoucí – méně žádoucí tj. spokojit se s málem, nemohu-li dosáhnout více tj. spokojit se s málem, nemohu-li dosáhnout více - u dětí nedostatek lásky může být nahrazován např. přejídáním může být nahrazován např. přejídáním

7. Únik, ústup – vzdaluje se od frustrační překážky a získává uspokojení – únikem – vzdaluje se od frustrační překážky a získává uspokojení – únikem (tj.fantazírování, bdělé snění, do nemoci, snění, do nemoci, alkoholismus, únik k jiné alkoholismus, únik k jiné práci) práci) Únik do nemoci bývá často u dětí Nezaměstnanost, problémy v rodině, řeší někdo i alkoholismem.

8. Somatizace - přenesení (transformace) psychického napětí do tělesné oblasti. - přenesení (transformace) psychického napětí do tělesné oblasti. - mohou vznikat civilizační choroby z psychického napětí – infarkt myokardu, žaludeční vředy, bolesti břicha, kloubů, nespavost, kožní nemoci Bolesti hlavy, kardiovaskulární problémy bývají i důsledkem psychického napětí

9. Regrese – únik z napjatých situací při nedosahování cíle k vývojově nepřiměřenému, primitivnímu chování či únik do minulosti (př.šaškování) – únik z napjatých situací při nedosahování cíle k vývojově nepřiměřenému, primitivnímu chování či únik do minulosti (př.šaškování) Dumlání palce, i tak děti řeší napjaté situace

10. Spiritualizace – kartářky, věštkyně – kartářky, věštkyně Někteří lidé hledají řešení u kartářek

Zdroje a použitá literatura: rocne-dovola-na-linku-bezpeci.html nejcastejsi-duvody-agrese vol/galerie3.asp?id_org=17085&id_fotopary=4674&n=zdolavani-prekazek&prehravac= cteni alkoholiky-jejich-pocet-tak-roste

MATĚjČEK, Zdeněk. Sociální psychologie pro 4. ročník středních pedagogických škol. 1. vyd. Praha: SPN, s. ŠTEFANOVIČ, Jozef; GREISINGER, Jaroslav. Psychologie. 1. vyd. Praha: Avicenum, s. zbytecny.html