 NOZ sleduje důsledné rozlišení právních domněnek (vyvratitelných i nevyvratitelných) a fikcí:  Výrazem „má se za to, že“ se označuje vyvratitelná právní domněnka, připouštějící důkaz opaku.  Výrazem „platí, že“ se označuje nevyvratitelná právní domněnka.  Výrazem „považuje se za“ nebo „hledí se na“ se označuje právní fikce.

 Obecná část  Rodinné právo  Absolutní majetková práva  Relativní majetková práva  Ustanovení společná, přechodná a závěrečná  Přechodná - § 3028 a násl.  Smlouvy se řídí zákonem podle data uzavření

 Ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.  Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

 Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá NOZ, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.  Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.  Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

 Nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího.  Není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností.

 Ochrana důstojnosti a svobody člověka  Ochrana života, cti, zdraví, důstojnosti atd.  Ochrana rodiny a rodičovství  Ochrana vlastnického práva  Pacta sunt servanda  Zásada spravedlnosti a práva (§ 3 odst. 3)  Dobré mravy  Ochrana dobré víry  Právní jistota v jednání

 Právní osobnost  Svéprávnost a její omezení  Opatření při narušení schopnosti zletilého jednat  Nezvěstnost/domněnka smrti  Jméno a bydliště  Osobnost člověka  Podoba a soukromí  Právo na duševní a tělesnou integritu

 § 118 a násl. NOZ + celý zákon o obchodních korporacích (90/2012 Sb.)  Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku.  Do veřejného rejstříku se o právnické osobě zapíše alespoň den jejího vzniku, den jejího zrušení s uvedením právního důvodu a den jejího zániku, jakož i její název, adresa sídla a předmět činnosti, jméno a adresa bydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje, a údajů o dni vzniku nebo zániku jejich funkce.

 Korporace › Korporaci vytváří jako právnickou osobu společenství osob (§ 210/1) › Spolek  Fundace › Fundace je právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Její činnost se váže na účel, k němuž byla zřízena. › Nadace › Nadační fond  Ústav › Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených.

 Veřejná obchodní společnost  Komanditní společnost  Společnost s ručením omezeným  Akciová společnost  Družstvo

 § 419: Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.  § 420/1: Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

Právní jednání  Výklad a forma + neplatnost Právní události  Počítání času + promlčení

 Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.  Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.  Právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.  K zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.  Posuzuje se podle obsahu a úmyslu jednajícího.

 Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.  Písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.  Možné i elektronicky, s el. podpisem atd.

 § 574: Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné!!!  Má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního jednání, které je platné, platí toto jiné právní jednání, pokud je z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby.  Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

 Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.  Neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.  Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.  Není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.  Není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno.

 Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.  Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.  Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

 § 609: Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.  Promlčecí lhůta trvá tři roky.  Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.  Strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let.  Je-li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k ujednání. Nepřihlíží se ani k ujednání kratší promlčecí lhůty, jde-li o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti.

 Manželství (§ 655 a násl.)  Obstarávání záležitostí rodiny  Vzájemné zastupování manželů  Obvyklé vybavení rodinné domácnosti  Rodinný závod  Společné jmění manželů (§708 a násl.)  Zákonný režim  Smluvený režim  Soudem stanovený režim  Vypořádání společného jmění

 Rozvod manželství (-i nadále lze smluvený (§ 757)- nově tzv. nesporné řízení)  Příbuzenství a švagrovství  Určování rodičovství  Osvojení  Rodičovská zodpovědnost  Vyživovací povinnosti  Poručenství  Opatrovnictví  Pěstounství  Ústavní výchova

 Zákonem stanovená práva k majetku – působí vůči každému  Zde se lze odchýlit jen pokud to výslovně připouští zákon  Věcná práva  Dědické právo  Právo na pozůstalost  Zřeknutí x odmítnutí x vzdání se dědictví  Nově velká volnost v pořizování pro případ smrti (závěť)  Dědická smlouva  Odkaz  6 tříd zákonných dědiců (§ 1635 – 1640)  Neopominutelný dědic  Výhrada soupisu

 Závazky z právních jednání  Závazky z deliktů  Závazky z jiných právních důvodů (§2991 a násl.)  Bezdůvodné obohacení  Nepřikázané jednatelství  Odvracení škody  Záchrana cizí věci  Jednání k užitku jiné osoby

 Ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit.  Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.  Odkaz na podmínky mimo smlouvu, špatně čitelné či zvláště nevýhodné pro slabší stranu.

 § 2193 – 2200  K zaplacení pokuty musí být čtenář vyzván do 3 měsíců od vrácení knihy  (§ 2200 Práva půjčitele a vypůjčitele musí být uplatněna do 3 měsíců od vrácení věci, jinak je soud nepřizná, namítne-li druhá strana opožděné uplatnění práva.)

 Čtenář by měl při registraci podepsat souhlas s aktuálním zněním knihovního řádu  Součástí knihovního řádu by mělo být oprávnění knihovny měnit jeho jednotlivá ustanovení, např. podmínky výpůjček, výši pokut atd. + způsob, jakým je se změnami čtenář seznámen a jak je může odmítnout.  Aktuální knihovní řád by měl být kdykoli dostupný, nejlépe na internetu.

 § 2358 a násl.  Licence výhradní nebo nevýhradní  Ve vztahu k předmětům chráněným autorským zákonem zvláštní úprava v § 2371 – 2383  Nakladatelská licenční smlouva § 2384 – 2386  Obdobná aplikace pro umělecké výkony, zvukové a obrazové záznamy, databáze

 § 2945  Odpovědnost za škodu na věci odložené na místě k tomu určeném  Čtenář musí uplatnit právo na náhradu škody bez zbytečného odkladu  Nejpozději do 15 dnů, kdy se poškozený o škodě dozvěděl  Pokud později, pak knihovna u soudu namítne pozdní uplatnění a náhrada škody nebude přiznána

 § 1810 a násl.  Předsmluvní informace  Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.  Demonstrativní (příkladmý) výčet v § 1814  Smlouvy mimo obchodní prostory – 14 dní na odstoupení od smlouvy.

 Nová úprava právního jednání  Neplatnost právního jednání  Příslib zaměstnání (tj. smlouva o smlouvě budoucí) – předsmluvní odpovědnost  Srážky ze mzdy (§ 2045)  Nájem služebního bytu (§ 2297 a násl.)  § 2401:Pracovní poměr, jakož i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon. Totéž platí v rozsahu stanoveném jiným zákonem o smlouvách o výkonu závislé práce zakládajících mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek.  Na práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele se nepoužijí ustanovení tohoto zákona o ochraně spotřebitele.

 Děkuji za pozornost