© IHAS 2011 Tento projekt je financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR PROJEKT:Hodnocení průmyslových rizik PRODUKT:1 - Výroba bioplynu, dopady na životní prostředí DÍLČÍ MODUL:1 - Výroba bioplynu, dopady na životní prostředí

© IHAS Výroba bioplynu Bioplynová stanice je technologické zařízení s pomocí kterého z materiálů organického původu vyrábíme elektrickou energii, tepelnou energii a hnojiva.

© IHAS 2011  Princip tvorby bioplynu  Vytváření bioplynu je konečnou fází biochemické konverze organických látek v anaerobních podmínkách na bioplyn a zbytkový fermentovaný materiál.  Proces probíhá při teplotách od 0 °C do 70 °C a na rozdíl od jiných procesů nevzniká při anaerobní fermentaci teplo, ale vyvíjí se hořlavý plyn - metan. Současně s ním se vytváří oxid uhličitý a voda. 1.1 Výroba bioplynu

© IHAS 2011 Metan CH % Oxid uhličitý CO % Vodní pára % Dusík N % Kyslík % Vodík H % Čpavek NH % Sulfan H 2 S0 - 3 % 1.1 Výroba bioplynu Složení bioplynu

© IHAS 2011  Využití bioplynu Bioplyn z bioplynových stanic je používán:  Výroba tepla v teplovodních (horkovodních) resp. parních kotlích,  kombinovaná výroba elektřiny a tepla v kogeneračních jednotkách (různé principy),  čištění bioplynu a jeho prodej do plynárenské sítě resp. provozovatelům jiných energetických systémů,  čištění a jeho využití pro pohon dopravní techniky a automobilů, apod. 1.1 Výroba bioplynu

© IHAS Dopady na životní prostředí Zápach  Nejčastějším problémem je zápach, který může mít různé příčiny.  Zřídka je zdrojem zápachu vlastní unikající bioplyn.  Častěji jde o zápach z nedostatečně rozložené biomasy.  Pokud je biomasa ve fermentoru kratší dobu, výsledný digestát silně zapáchá.

© IHAS Dopady na životní prostředí Toxické látky  Rizika spojená s toxickými látkami  Toxicita látek  Zákonné limity pro práci s toxickými látkami  Opatření pro snížení nežádoucích účinků toxických látek

© IHAS 2011  Povinnosti zaměstnavatele  Pro prostory bioplynových stanic musí zaměstnavatel mít:  Protokol o určení vnějších vlivů  Dokumentaci o ochraně před výbuchem dle Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. 1.2 Dopady na životní prostředí

© IHAS 2011  Protokol o určení vnějších vlivů  O určení vnějších vlivů musí být písemný doklad - protokol o určení vnějších vlivů.  Protokol je součástí dokladové části dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či objektu archivována.  Vzor protokolu o určení vnějších vlivů je v příloze NB normy ČSN ed Dopady na životní prostředí

© IHAS 2011  Protokol o určení vnějších vlivů Vnější vlivy se stanovují podle základních norem:  ČSN ed.2 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 1: Základní hlediska, Stanovení základních charakteristik, definice  ČSN ed.2 + změna Z1 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti - Ochrana před úrazem elektrickým proudem  ČSN ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení - Všeobecné předpisy 1.2 Dopady na životní prostředí

© IHAS 2011  Druh plynu  Nejdůležitější parametr - Měrná hmotnost plynu Lehčí než vzduch (CH 4, NH 3, bioplyn,…) Těžší než vzduch (CO 2, rozpouštědla) Podobná hmotnost jako vzduchu (CO, H 2 S) Pozor : silný vliv teploty na hmotnost plynu Molekulová hmotnost vzduchu = 28 g/mol 1.2 Dopady na životní prostředí

© IHAS 2011  Samovznícení Vlivem chemických reakcí je možný vznik sulfidů: SO CH 3 COOH + 2 H + → HS HCO H + Tento sulfid může reagovat s rozptýlenými kovovými prvky za vzniku sulfidů kovů: HS - + Me 2+ → MeS + H + Většina sulfidů kovů má pyroforické vlastnosti! 1.2 Dopady na životní prostředí

© IHAS 2011  Zamezení iniciace  Veškerá elektrická i neelektrická zařízení, umístěná v prostředí s nebezpečím výbuchu musí být vybavena ES prohlášením o shodě s uvedením příslušné kategorie zařízení dle 94/9/ES (NV č. 23/2003 Sb.) 1.2 Dopady na životní prostředí