ROK PO ROCE Poválečnými dějinami Československa rok za rokem 1955_1959

1955

Barákova komise tzv. Barákova komise působila od ledna 1955 z podnětu tehdejšího prvního tajemníka KSČ Antonína Novotného měla se vyrovnat se zločiny padesátých let, především s případy odsouzených komunistů účelem komise nebylo ony události vyšetřit, ale jaksi je politicky uzavřít...

v komisi pracovali i lidé, kteří se na nezákonnostech padesátých let sami podíleli… předseda komise Rudolf Barák byl ministrem vnitra od roku 1953, podepsal se například na procesech proti příslušníkům bezpečnostních složek nebo s tzv. buržoazními nacionalisty v čele s Gustávem Husákem! zástupce generálního prokurátora dr. Švach několik let předtím navrhoval trest smrti pro Marii Švermovou!

byli zatčeni někteří vyšetřovatelé StB, například Bohumil Doubek a Vladimír Kohoutek – nejvyhlášenější ze všech vyšetřovatelů, ale roky, k nimž byli odsouzeni, nikdy neodseděli a již v roce 1958 byli propuštěni… propuštěni byli i někteří političtí vězni, samozřejmě komunističtí – Eduard Goldstücker nebo Artur London a Vavro Hajdů, odsouzení se Slánským Výsledky práce komise celková bilance Barákovy komise: v 52 případech byly rozsudky nespravedlivé ve 213 byly příliš tvrdé 97,4 % rozsudků bylo v pořádku – takže žádná skutečná revize…

Stalinův pomník nad Prahou 1. května 1955 byl v Praze odhalen největší Stalinův pomník mimo SSSR „Pro věky je určen tento památník československo-sovětského přátelství, který se zdvihá nad Prahou.“ místopředseda vlády Václav Kopecký

První celostátní spartakiáda zahájena 23. června 1955 nahradila někdejší sokolské slety a téměř dokonale se jimi inspirovala… jiný ideový (nyní ideologický) obsah – oslava komunistického režimu a jeho úspěchů

1956

XX. sjezd Komunistické strany SSSR Stalin skutečně byl uctíván jako Bůh a odhalení, že nejen nebyl Bůh, ale dokonce se dopustil strašlivých zločinů, se sovětské společnosti nepřijímalo snadno… přečtěte si projev…

Ozvuky odsouzení „kultu osobnosti“ v Maďarsku, v Polsku i v Československu vedly veřejné i poloveřejné diskuse (nekritizoval se otevřeně Stalin), tiše k nápravě některých zločinů ve střední Evropě se změny nejdřív promítly v Polsku komunistický režim se svými represemi ve střední Evropě trval i nadále, prodělal však liberalizaci – krutá stalinistická padesátá léta rokem 1956 fakticky skončila… v Maďarsku vyústily nakonec postupné změny a liberalizace v povstání a sovětskou intervenci

1957

Reforma národního pojištění byla vyhlášena 1. ledna 1957 stanovena hranice důchodového věku u mužů na 60 let a u žen na 55 let rok 1957 nebyl z ekonomického hlediska pro Československo příznivý, vedoucí muži komunistického hospodářství museli konstatovat, že dochází k ekonomické krizi

Tažení proti rock´n´rollu za chuligány a výtržníky byli označeni i tanečníci rock´n´rollu došlo k zatýkání mladých lidí, kteří provozovali tuto hudbu celkem bylo v rámci tohoto tažení odsouzeno 303 lidí…

Novotný v čele strany a státu zemřel prezident Antonín Zápotocký nástupce „soudruh prezident“ Antonín Novotný

1958

Československý úspěch československá expozice na světové výstavě v Bruselu získala v celkovém hodnocení v mezinárodní soutěži mimořádně a nečekaně hlavní cenu, zlatou hvězdu a dalších třináct významných ocenění!

První text-appeal v Redutě 15. ledna představily se tam již kulturní ikony pozdějších šedesátých let – Ljuba Hermanová, Jiří Šlitr, Jiří Suchý, Ivan Vyskočil na konci roku 1958 zahájilo v Praze provoz Divadlo Na zábradlí premiérou hry Jiřího Suchého a Ivana Vyskočila „Kdyby tisíc klarinetů“ - později úspěšný film (i v zahraničí)

Jazz se hraje veřejně? 31. května proběhlo finále soutěže Hledáme písničku pro všední den většina písní, které zazněly, vycházela z jazzu z hudby, která byla ještě pár let před tím v Československu potlačována a zakázána nyní tedy tento hudební styl bylo možno hrát veřejně – došlo k velkému posunu v kultuře, zejména v hudbě

„Zbabělci“ Josefa Škvoreckého velevýznamná událost na poli literárním vyšel naprosto výjimečný generační román neobešlo se to bez skandálu autor obviněn z „dekadentního naturalismu a reakčního individualismu“ režim proti němu rozpoutal štvavou kampaň zákaz publikování děl Josefa Škvoreckého spousta lidí autorovi naopak vyjadřovala sympatie a podporu

1959

Nobelova cena pro Heyrovského 10. prosince 1959 udělování v Oslu cenu za chemii získal český vědec, profesor Jaroslav Heyrovský za objev a rozpracování analytické polarografické metody