Krize komunistického režimu

Prezentace na téma: "Krize komunistického režimu"— Transkript prezentace:

1 Krize komunistického režimu
ČSR v letech Krize komunistického režimu

2 1953 smrt Stalina a Gottwalda
umírá Stalin Boj o nástupnictví – vítězí Nikita Chruščov po návratu ze Stalinova pohřbu umírá Gottwald Uctívání zesnulých vůdců – Mauzoleum Klementa Gottwalda na Vítkově; Stalinův pomník na Letné

3 Stalinův pomník na Letné
„Fronta na maso“ Největší skupinové sousoší v Evropě Největší Stalinův pomník mimo SSSR Výška 15 m, délka 22 m 1949 základní kámen, 1955 odhalení Sochař Otakar Švec – sebevražda 1962 po kritice stalinismu odstřelen

4 Nové vedení ČSR a KSČ Prezident Antonín Zápotocký První tajemník KSČ
Antonín Novotný Prezident Antonín Zápotocký

5 1953 měnová reforma Příčiny:
ČSR jedinou zemí Evropy, kde dosud funguje válečný přídělový systém; paralelně s ním i volný trh bez lístků a černý trh – snaha KSČ o sjednocení trhu Velké zadlužení státu Nahromaděné peníze, které nebylo možné utratit – nedostatek spotřebního zboží, orientace na těžký průmysl Čs. měna vázána na dolar, snaha převést ji na rubl Příprava reformy – tajné tištění bankovek v SSSR rozhlasový projev Zápotockého: „Naše měna je pevná a měnová reforma nebude, všechno jsou fámy, které šíří třídní nepřátelé.“ přesto vláda reformu vyhlásila!

6 1953 měnová reforma Povinnost výměny peněz za nové bankovky
Hotovost do výše 300 Kč se měnila v poměru 5:1 Vyšší hotovost se měnila v poměru 50:1 Znehodnoceny též bankovní vklady, cenné papíry, životní pojistky Zrušení přídělového systému Snížení cen zboží

7 Důsledky měnové reformy
Pokles reálných mezd a životní úrovně Lidé přišli o úspory a životní pojistky První velké protesty proti režimu: v Plzni – protesty 20 tis. dělníků Škodovky a studentů („Chceme svobodné volby, chceme novou vládu! Chceme své peníze!“) zásah Lidových milicí a StB – cca 200 zraněných a 330 zatčených šlo o první protikomunistické povstání v celém východním bloku (vzápětí následovalo povstání ve východním Berlíně)

8 Hlášení o plzeňských protestech
V pondělí došlo v Plzni ke stávce části osazenstva Leninových závodů, která se postupně rozrostla v demonstraci a pokus o puč. Reakční sebranka, podporovaná plzeňskou buržoazií, kolísavými živly z Leninových závodů a jednotlivci z ostatních plzeňských závodů i bývalými kočovníky ze čtvrti „Cikánka“, ovládala několik hodin město, obsadila a zdemolovala budovu MNV, krajský soud a některé další veřejné budovy, páchala násilnosti na členech a funkcionářích KSČ, příslušnících Lidovým milic, pionýrech a poctivých bezpartijních, kteří odmítali opustit pracoviště nebo se pokoušeli rozmluvit demonstrantům jejich počínání. Demonstranti mluvili asi 10 minut do městského rozhlasu, vyházeli z oken obrazy a busty soudruha Gottwalda, Zápotockého, Lenina, Stalina, roztrhali a pošlapali sovětský státní prapor, vyvěsili na radnici velký obraz Beneše, spálili trestní spisy u soudu, odebrali auto bezpečnostním orgánům a páchali další násilnosti, přičemž zranili mnoho lidí a způsobili věcné škody. Demonstrace byla likvidována teprve v pozdních odpoledních hodinách ostrým zásahem ze strany Lidovým milicí, které byly poslány z pražských závodů, a přisunutým vojskem ministerstva vnitra.

9 1956 – kritika stalinismu Tajný projev N. Chruščova na XX. sjezdu KSSS v únoru 1956: Kritika kultu osobnosti, stalinských čistek a despotické vlády Nešlo o zpochybnění systému ani strany Projev určen jen vedoucím komunistům, ale 1 kopie se dostala na Západ – v ČSR ji mnozí slyšeli v zahraničním rozhlase

10 Reakce v ČSR na kritiku stalinismu
Neúspěšná snaha KSČ zatajit obsah projevu Počátek diskuse ve straně i mezi intelektuály Sjezd čs. spisovatelů – projevy Seiferta a Hrubína, požadavek tvůrčí svobody a kritika pronásledování intelektuálů KSČ prohlásila diskusi za ukončenou – žádné uvolnění zatím nenastalo Jediný úspěch – úvahy o přehodnocení politických procesů (zatím jen pro členy KSČ)

11 Povstání v Polsku a Maďarsku

12 Povstání v Polsku a Maďarsku
Červen 1956 – dělnické povstání v Poznani proti nízkým mzdám – přerostlo v obrovskou demonstraci – komunistické vedení muselo slíbit reformy, ale brzy od nich upustilo Říjen 1956 – studentská manifestace solidarity s poznaňskými dělníky v Budapešti – ozbrojené střety se sovětskou posádkou, úsilí o vystoupení z Varšavské smlouvy Chruščov dal v listopadu rozkaz k intervenci – vpád sovětských tanků, dobytí Budapešti, 200 tis. Maďarů odešlo do exilu, nástup Jánose Kádára („gulášový socialismus“ – „Kdo není proti nám, je s námi.“)

13 Další vývoj v ČSR 1957 smrt Zápotockého – prezidentem i vůdcem strany Antonín Novotný 1960 nová (socialistická) ústava: Přejmenování státu - ČSSR Nový státní znak Vedoucí úloha KSČ Státní ideologie – marxismus-leninismus Podřízení slovenských orgánů amnestie politických vězňů