Název školy ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM: VY_32_INOVACE_VI_3_19 Školy a vzdělání, počátky moderních přírodních věd - prezentace Šablona číslo: VI Sada číslo: 3 Pořadové číslo DUM: 19 Autor: Mgr. Radmila Smolíková
Anotace: školy a vzdělávání, počátky moderních věd v století Očekávaný výstup: žáci vnímají období století jako dobu velkých pokroků v astronomii, matematice, fyzice, seznamují se s významnými vědci té doby Druh učebního materiálu: prezentace Typická věková skupina: 12– 13let Klíčová slova: heliocentrická soustava, Mikuláš Koperník, Tycho Brahe, Galileo Galilei, Jan Kepler Pomůcky a materiál: interaktivní tabule, sešit, psací potřeby, učebnice (Mandelová, H., Kunstová, E., Pařízková, I. Dějiny středověku a počátků novověku. 2. vydání. Liberec: Dialog, 2010) Potřebný čas pro výuku DUM: 35 minut Metodické zhodnocení a popis práce s digitálním učebním materiálem: Učitel žákům prezentuje látku na interaktivní tabuli a žáci poté ústně rekapitulují získané vědomosti. Žáci si učiní krátký zápis do sešitu.
zdroje Mandelová, H., Kunstová, E., Pařízková, I. Dějiny středověku a počátků novověku. 2. vydání. Liberec: Dialog, 2010.
I v 16. století navštěvovali žáci městské školy. Základní vzdělání potřebovali pro řemeslo, obchod, správu města, ….. Pak mohli navštěvovat i gymnázium a univerzitu. Nejenom děti šlechticů, ale i potomci zámožnějších měšťanů mívali soukromé učitele (bývali jimi absolventi univerzity). Školy a vzdělanost v 16. – 17. století
gymnázium univerzita preceptor cenzura heliocentrická soustava jezuité Co je to? Kdo je to? (vyhledej v učebnici)
Gymnázium – v 16. století vyšší škola pro chlapce. (Je dnešní gymnázium pouze pro chlapce?) Univerzita – vysoká škola, v čele stojí rektor. Preceptor – domácí učitel. Cenzura – dohled, dozor nad zveřejňovanými tiskovinami. Bývá svěřen do rukou úředníků. Heliocentrická soustava – učení o pohybu planet kolem země. Jezuité – náboženský řád (vznikl r. 1534). Zpočátku se věnoval činnosti na školách, později misionářské činnosti. V češtině se užívalo i označení Tovaryšstvo Ježíšovo. Věděl/věděla jsi?
Zásadní význam pro šíření poznatků a rozvoj poznání měl knihtisk : spisy o objevech v přírodních vědách, první tištěné mapy (v Čechách v roce 1518 – Klaudyánova), učebnice, překlady vědeckých děl, cestopisy, popisy zemí, zakládání knihoven (knihy byly dostupné širší veřejnosti. Rozvoj poznání a věd v 16. století
V 16. století se značně rozšířila možnost cestování. Cílem putování mladých šlechticů byla Itálie, Německo, Anglie, Turecko, Španělsko. Mnozí z nich potom o svém putování psali knihy. K nejznámějším patří několik cest Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, putování Bedřichy Donína do Itálie nebo cesta do Cařihradu Václava Vratislava z Mitrovic. Cesty za poznáním
Na univerzitě v Padově byly položena základy vědecké anatomie. Španělský učenec M. Servet objevil malý krevní oběh. V Norimberku byl v roce 1492 navržen první globus. V matematice byla např. zavedena desetinná tečka, symbol pro druhou odmocninu a desetinné zlomky. První česká příručka aritmetiky vznikla v roce Velké objevy přírodních věd
Znáš je? Mikuláš Koperník ( ). Polský vědec, patřil mezi největší vědce renesanční Evropy. Své dílo „O bězích nebeských sfér“ vydal až po dlouhém váhání (obával se reakce katolické církve. Tycho Brahe ( ). Dánský astronom, který působil na dvoře Rudolfa II. v Praze. Spolupracoval s Janem Keplerem. Jeho náhrobek je v Týnském chrámu v Praze. Galileo Galilei ( ). Italský fyzik a astronom. Navázal na Koperníkovo učení. Jako první pozoroval dalekohledem měsíční krátery. Jan Kepler ( ). Německý astronom, který v letech 1600 až 1612 působil v Praze. V roce 1630 sestrojil dalekohled.