Řecko-perské války Nejslavnější hodina Řecka
Perská říše Peršané v 5. stol. př.n.l. vytvořili obrovskou veleříši. Šáh-in-šáh Dareios I. Chtěl dobýt i malé Řecko. Záminkou se mu stala athénská pomoc tzv. Ionskému povstání, které stejně Peršané potlačili. Dareios I. vyslal proto posly, kteří žádali „zemi a vodu“.
Marathón První slavná bitva se odehrála v r. 490 př.n.l. kousek od Athén, kde Athéňané porazili mnohem početnější Peršany. Pomohla jim v tom zejména taktika vojevůdce Miltiada a jejich falanga. Na památku tohoto vítězství se běhá běh Maratón – dlouhý přesně 42 km a 195 m.
Thermopyly Dareiův nástupce Xerxes zahájil druhý útok na Řecko v r. 480 př.n.l. Jeho možná až třistatisícová armáda vtrhla do Řecka ze severu a postavilo se jim až 300 Sparťanů (298) v Thermopylské soutěsce, kde mohli postavit svou malou falangu napříč. Navzdory přesile tisíc na jednoho dokázali bojovat celý den a nakonec je Peršané porazili až tím, že se jim dostali do zad.
Bitva u Salamíny Peršané pokračovali dál a zaútočili na Athény. Athéňané nevěděli, jak si vyložit proroctví, takže jich část zkoušela bránit město, všichni zemřeli a Athény byly vypálení. Většina z nich se však pod vedením Themistokla stáhla na blízký ostrov Salamínu a loďstvo Peršanů se je pokusilo zničit. Obratné řecké triéry však dosáhly velkého vítězství…
Plataje Poslední velkou bitvou bylo v r. 379 př.n.l. střetnutí u Platají, kde se Sparťané a jejich spojenci (tentokrát už v plné síle) utkali s Peršany. Bitva skončila remízou, kdy obě strany se prohlašovaly za vítěze a zároveň žádná nebyla schopna soupeře dorazit. Předznamenala tak konec celých řecko- perských válek.
Konec války Válka se táhla dlouhé roky, byla ve znamení posilování Athén, ale v zásadě nepřinesla výsledek. V roce 449 př.n.l. začala mírová jednání, po kterých Peršané uznali porážku, stáhli se z Řecka a dokonce vplatili odškodné. Tyto peníze se následně staly záminkou pro další spory vedené mezi samotnými Řeky…