III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_ INOVACE _ 17 Jméno autora: Mgr. Marcela Chalúpková Datum: listopad 2012 Ročník: 9. Vzdělávací oblast: Finanční gramotnost Vzdělávací obor: Inflace Tematický okruh: Finanční gramotnost VII. – IX. třída Číslo projektu: CZ.1.07./1.4.00/ Základní škola a mateřská škola Šaratice, okres Vyškov
Metodika: Na prvním listě se žáci dozví jaké pojmy se budou následující hodinu probírat. Od druhého listu jsou jednotlivé pojmy vysvětleny, tak aby žáci pochopili princip probíraného tématu. Jakmile jsou jednotlivé pojmy probrány následuje kontrolní test, ve kterém jsou jednoduché otázky na probírané téma. Na předposledním listu prezentace jsou uvedeny odpovědi na zadané otázky
Co je to inflace Měření inflace Příčiny inflace Dopady inflace Metody inflace Projevy inflace
Inflace: Inflace je především přerozdělováním bohatství. Je to nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období. Ekvivalentně lze inflaci definovat jako snížení kupní síly peněz. Změnu cenové hladiny za určité období udává míra inflace, která se vypočítává jako poměr vybraného cenového indexu na začátku a na konci období. Nejpoužívanějšími cenovými indexy jsou index spotřebitelských cen, index cen výrobců a deflátor HDP.
Deflátor DPH: zahrnuje v sobě změnu cen všech statků v ekonomice. Je počítán na základě množství zboží v běžném období, jedná se tedy o tzv. Paascheho index. Pro určení dopadu inflace na spotřebitele resp. výrobce je vhodnější použít odpovídající cenové indexy – index spotřebitelských cen (CPI – Consumer Price Index), resp. index cen výrobců (PPI – Producer Price Index).
Měření inflace: Změnu cenové hladiny za určité období udává míra inflace. Míra inflace: je měřena pomocí tzv. cenových indexů. Nejznámější z nich jsou: - Deflátor HDP - Index spotřebitelských cen (CPI – Consumer price index) - Index cen výrobců (PPI – Producer price index) Opačným jevem k inflaci je deflace – pokles cenové hladiny. Příbuzný pojem dezinflace označuje pokles míry inflace.
Příčiny inflace: Cenová hladina vyjadřuje vztah mezi celkovým množstvím peněz a celkovým objemem statků a služeb, za které jsou směňovány. Růst nebo pokles cenové hladiny ovlivňuje řada faktorů. Na množství peněz má velkou měrou vliv rozhodování centrální banky, množství zboží a služeb je ovlivňováno v zásadě jen tržními silami a produkčními schopnostmi hospodářství. Dá se říci, že tyto dva vlivy působí protichůdně. Faktory působící na rovnováhu cenové hladiny mají svůj původ na straně poptávky nebo nabídky.
Dopady inflace: Nejtvrději inflace dopadá na lidi, kteří z nějakého důvodu nemohou změnit podmínky smluv, které uzavřeli. Mohou to být například penzisté, kterým nejsou důchody zvyšovány spolu s inflací. Též různé dlouhodobé smlouvy, ve kterých při podpisu nebyla zabudována inflační doložka, mohou přinést jedné straně ztrátu. Ochraně proti takovým změnám se říká indexace cen. Z toho také plyne, že negativní dopad má zejména neočekávaná inflace. Čím méně ji jednotlivé subjekty na trhu předpokládají a čím méně tedy přizpůsobují své počínání inflaci, tím horší jsou pro ně její následky.
Metody inflace: - Způsob, kterým je zvyšováno množství peněz, záleží na tom, co penězi je. Pokud je to nějaký drahý kov, nelze jeho množství zvyšovat snadno, protože musí být nejprve vytěžen, což je nákladný proces. Tomu je možné se vyhnout tak, že drahý kov nahradíme nějakým levnějším. Tak obvykle v historii probíhalo znehodnocování měny. Jednotlivé mince byly stahovány z oběhu a nahrazovány jinými, ve kterých byl zvýšen obsah například mědi na úkor zlata nebo stříbra.
- Jsou-li penězi papírové bankovky, lze je natisknout mnohem snáze, je to také nepoměrně levnější. Cena nové ražby mincí je vysoká, zatímco papír, barva a tiskárna se dají opatřit mnohem laciněji. Proto inflace papírových peněz dosahovala skutečně ohromných rozměrů, které svět metalického měnového standardu neznal. - Nejmodernější techniky provádění inflace jsou ještě snazší a levnější. Díky bankovnímu systému částečných rezerv a díky existenci centrální banky už není třeba nové peníze ve většině případů ani natisknout. Formu bankovek na sebe bere jen malá část celkového množství peněz, zatímco zbytek existuje pouze jako záznamy na bankovních účtech.
Projevy inflace: Projevy inflace jsou např. vynucený růst úspor, existence nedostatkového zboží. Příznaky inflace nejsou omezeny jen na oblast růstu cen. Podněty k růstu cen mohou vycházet jak ze strany nabídky, tak ze strany poptávky. Rozlišujeme pak poptávkovou a nabídkovou inflaci.
Při plánování dlouhodobých investic je třeba s inflací počítat. O tom, jakou míru inflace předpokládat do budoucna, se lze řídit jednak odhady inflace, které jsou zpracovány odbornými institucemi, a dále jako maják slouží chování centrální emisní banky. Pokud je známo, o kolik procent hodlá centrální banka zvýšit objem peněz za rok, je to významné vodítko. Zvýšení objemu peněz, které neodpovídá zvýšení objemu produkce v celé ekonomice, je opět signálem možné inflace. V tržních ekonomikách se tyto údaje běžně zveřejňují a majiteli peněz jsou bedlivě sledovány. Dalším průvodcem inflace je dále i vzestup úrokové míry. Zvýšení úrokové míry je obvykle reakcí centrální banky na vzrůst inflace, vedou k nižšímu objemu produkce nových peněz.
Kontrolní otázky: 1)Co je to inflace 2)Jak se vypočítá deflátor DPH 3)Uveď tři nejznámější cenové indexy 4)Jakým způsobem se v minulosti znehodnocovaly mince Řešení
Odpovědi na otázky: 1)Inflace je především přerozdělováním bohatství. 2)Deflátor: 3)Deflátor HDP, Index spotřebitelských cen, Indech cen výrobců 4) Jednotlivé mince byly stahovány z oběhu a nahrazovány jinými, ve kterých byl zvýšen obsah například mědi na úkor zlata nebo stříbra.
Zdroje: 1) 2) %A1tor_HDPhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Defl%C3 %A1tor_HDP