Výpisky a výtah Zpracovala: Mgr. Martina Kadlčková Duben 2013 Výukový materiál je určen pro žáky 6. ročníku. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk – Sloh Výukový materiál slouží jako výklad učiva výpisky a výtah a je doplněn o slohové úkoly. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Martina Kadlčková. Tvorba materiálu je financována z ESF a státního rozpočtu ČR.

Výpisky a výtah

Výpisky chceme-li uchovat některé údaje z knih nebo časopisů zaznamenáváme v heslech, bodech, větách stručnost, přehlednost nemusí být souvislý text

Výtah někdy chceme zaznamenat víc než jednotlivosti – zaznamenáváme hlavní myšlenky celé knihy zachycuje přehledně i stavbu textu ve větách citace = doslovně opíšeme + použijeme uvozovky, uvedeme autora a knihu může sloužit jako příprava k mluveným projevům

Úkol: Pozorně si přečti text, který lze vyhledat na stránkách wikipedia.cz. Vyznač v textu, které části bys použil(a), kdybys zpracovával(a) výpisky do sešitu.

Žížaly jsou největší máloštětinatci a jsou, společně s pijavicemi, nejznámějšími kroužkovci. Klasické systémy je umístily do řádu Opisthopora, podle kladistického přístupu jsou řazeny do podřádu Lumbricina (řád Haplotaxida)máloštětinatcipijavicemi kroužkovciHaplotaxida Je známo přes druhů žížal. Jsou rozšířené na celém světě s výjimkou polárních a pouštních oblastí. Nejmenší druhy jsou velké jen dva centimetry, největší dosahuje délky i přes tři metry. Zajímavostí je, že žížala karpatská jako jediná vylučuje sliz, který na vzduchu světélkuje. [1]polárních pouštních [1] V mírných zeměpisných šířkách jsou nejhojnější druhy z čeledi žížalovití (Lumbricinae); v Česku je hojná žížala obecná a žížala hnojní. Nejdelším druhem je hlubinná žížala Allolobophora hrabei dorůstající až půl metru. Tento středoevropský druh žije v sprašových půdách teplých oblastí, např. na Pálavě. [2]žížalovitížížala obecnážížala hnojní [2] Žížaly mají značný význam pro ekosystém. Svojí činností vytvářejí v půdě malé kanálky, které provzdušňují půdu. Žížaly vstřebají za 24 hodin tolik potravy, kolik samy váží. Ve střevu žížal žije obrovské množství mikroorganismů, takže jejich výměšky mají daleko větší mikrobiální aktivitu než polykaná zemina. Tak vzniká humus vázaný na jíl – tedy právě to, co tvoří strukturní úrodnou půdu. Výzkumu významu žížal při tvorbě humus se dlouhodobě věnoval Charles Darwin. Dospěl k překvapivě vysokému číslu 2,5 kg metamorfovaného humusu na m² ročně. Žížaly často vylézají během deště na povrch, kde se pak pohybují. Dělají tak proto, aby se neudusily ve vodě (dýchají celým povrchem těla), která se dostane do jejich chodbiček a tunýlků. [3]Charles Darwindeště [3] Často se také využívají v rybářství jako návnada při rybolovu.rybářstvírybolovu

V textu se objevují malá čísla v závorkách. Na co tato čísla odkazují? ↑ KINDERSLEY, Dorling otázka a odpověď. 1. vyd. Bratislava : TIMY spol. s.r.o., ISBN s. 15 a 57.↑KINDERSLEY, DorlingISBN ↑ PIŽL, Václav. Žížaly České republiky = Earthworms of the Czech Republ. 1. vyd. Uherské Hradiště : Přírodovědný klub v Uherském Hradišti, ISBN s. 10, 41.↑ISBN ↑ Žížala obecná – nejznámější hermafrodit [online]. [cit ]. Dostupné online.↑ Dostupné online.

Úkol: Samostatně vypracuj z textu výpisky do sešitu. Svůj zápis porovnej s kamarádem. Tužkou označ (podtrhni, zakroužkuj…) v jeho zápisu části, které bys vynechal(a).

Zdroje KRAUSOVÁ, Z. – TERŠOVÁ, R.: Český jazyk 6. 1 vyd. Plzeň: Nakladatelství Fraus ISBN %AD%C5%BEalahttp://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BD%C3 %AD%C5%BEala [cit ]