Kroužkovci. stejnoměrně článkované tělo (kroužky) na povrchu pokožka se štětinkami svaly (pohyb) výskyt: v zemi, sladká i slaná voda dělení: MNOHOŠTĚTINATCE.

Prezentace na téma: "Kroužkovci. stejnoměrně článkované tělo (kroužky) na povrchu pokožka se štětinkami svaly (pohyb) výskyt: v zemi, sladká i slaná voda dělení: MNOHOŠTĚTINATCE."— Transkript prezentace:

1 Kroužkovci

2 stejnoměrně článkované tělo (kroužky) na povrchu pokožka se štětinkami svaly (pohyb) výskyt: v zemi, sladká i slaná voda dělení: MNOHOŠTĚTINATCE MALOŠTĚTINATCI

3 MNOHOŠTĚTINATCI mořští na každém článku mnoho štětinek ve svazečcích dýchají žábrami většinou oddělené pohlaví zástupci: NEREIDKA HNĚDÁ PALOLO ZELENÝ AFRODITKA PLSTNATÁ

4 MALOŠTĚTINATCI Opaskovci – opasek v přední části těla, vylučuje sliz (přenos pohlavních buněk a vývin vajíček) půdní a sladkovodní na každém článku nepatrné štětiny ŽÍŽALA OBECNÁ Je známo přes 5 500 druhů žížal. Jsou rozšířené na celém světě s výjimkou polárních a pouštních oblastí.polárníchpouštních v Česku je hojná žížala obecná a žížala hnojní.žížala obecnážížala hnojní Žížaly mají značný přísun do ekosystému. Svojí činností vytvářejí v půdě malé kanálky, které provzdušňují půdu. Žížaly vstřebají za 24 hodin tolik potravy, kolik samy váží. Ve střevu žížal žije obrovské množství mikroorganismů, takže jejich výměšky mají daleko větší mikrobiální aktivitu než polykaná zemina. Tak vzniká humus vázaný na jíl – tedy právě to, co tvoří strukturní úrodnou půdu. -Často se také využívají v rybářství jako návnada při rybolovu. Žížaly často vylézají během deště na povrch, kde se pak pohybují. Dělají tak proto, aby se neutopily ve vodě, která se dostane do jejich chodbiček a tunýlků.rybářstvírybolovudeštěneutopilyvodě

5 ZDROJ:www.cs.wikipedia.org/wiki/Kroužkovci