I. Vyučovací lekce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.

Základy herního jednání v házené Cíl VJ: Osvojení základních principů rozestavení a pohybu po hřišti v rámci systému osobní obrany a útoku proti ní, házení a chytání míče

Systém osobní obrany Základní taktické zásady : - každý hráč se okamžitě poté, co jeho družstvo ztratí v útoku míč, snaží obsadit určeného hráče soupeře - bránící hráč se pohybuje tak, aby byl vždy pokud možno mezi určeným soupeřem a vlastní brankou - ideální je, když se obránce dokáže pohybovat tak, že je nejen mezi vlastní brankou a útočníkem, ale navíc to má blíže i k míči

Útok proti osobní obraně Základní taktické zásady : - po získání míče se snaží každý hráč družstva dostat co nejrychleji k brankovišti soupeře - pokud má míč sám a nemůže jej dopravit přímo k brance soupeře, snaží se nalézt nejbližšího neobsazeného spoluhráče a přihrát mu - s míčem se pak pokouší dostat do postavení, ve kterém mu už obránce nedokáže zabránit ve střelbě na branku - útočníkům se podaří uvedené úkoly lépe splnit když budou k uvolňování využívat celou hrací plochu, to znamená, že se nebudou shlukovat kolem míče

Příklady MOF: HC 1: Hráči jsou rozděleni do trojic až šestic, každá skupina má navíc určenu funkci obránců nebo útočníků. Skupiny se pohybují po hřišti tak, že hráči kopírují pohyb prvního ve skupině. Na signál zaujímají útočníci útočné postavení (čelem k určené brance), úkolem obránců je vyhledat „svého“ útočníka a zaujmout odpovídající obranné postavení.

HC 2: Viz předchozí cvičení, na další signál se útočníci pokoušejí uvolnit směrem k brankovišti PH: Pokládaná – hrají dvě družstva na házenkářském hřišti, úkolem je položit míč kamkoliv za brankovou autovou čáru soupeře (vstup do brankoviště je povolen). Družstva využívají systému osobní obrany po celém hřišti. V alternativách lze např. vyloučit driblink nebo zpětnou přihrávku mezi dvěma hráči.

Házení a chytání míče Házení - výchozí požadavky: držení míče ve vějířovitě roztažených prstech, míč nesedí v dlani uvolněné zápěstí, umožňující dostatečně přesné usměrnění míče opouštějícího ruku nácvik provádět s míči odpovídající velikosti ( musí být taková, aby hráč míč bez problémů udržel v prstech)

Popis činnosti: Nápřah - pravák stojí ve stoji výkročném levou, přičemž špička vykročené nohy by měla směřovat do předpokládaného směru hodu. Paži s míčem vede spodním obloukem nebo po nejkratší dráze do zapažení. Zdůrazňujeme polohu lokte a ruky s míčem nad úrovní ramene. Odhod - začíná pohybem pravého boku ve směru hodu. Na něj navazuje bezprostředně švihový pohyb ramene, lokte, předloktí a zápěstí. Zejména pohyb zápěstí je velmi důležitý, neboť dává míči poslední zrychlení a určuje směr jeho letu. Ani při odhodu by se loket neměl přiblížit k tělu (viz obr.)

Chytání – popis činnosti: Natočení trupu do směru, odkud letí míč, umožňuje hráči natáhnout paže vstříc míči tak, že dlaně směřují vpřed, prsty jsou vějířovitě rozevřeny, přičemž palce a ukazováky směřují k sobě tak, že vytvářejí „srdíčko“ (viz obr.). Jakmile se míč dotkne bříšek prstů, paže se pokrčují v loktech. Dochází tak k tlumení míče. Především z taktických důvodů je často výhodné tlumit míč rovnou za rameno ruky, kterou hráč hází. I v situacích, kdy nám ani rychlý start proti míči neumožní vrchní chycení (míč letí nebo padá níž než je úroveň pasu) se snažíme chytit míč obouruč. Musíme použít spodní chycení. I při něm jdou ruce proti míči s rozevřenými prsty, ale tentokrát jsou u sebe malíky.

Příklady MOF: PC 1: Trojice hráčů, oba stojící si střídavě přihrávají se sedícím. Sed znamená pro hráče nutnost zvýraznit práci ramen a odhodové paže při přihrávání