1939 odchází do Polska a velí Legionu českému a slovenskému po pádu Polska přechází do SSSR a je internován Podílí se na vytváření československé vojenské jednotky v SSSR 1943 velitelem praporu – Bitva u Sokolova velitelem brigády – osvobození Kyjeva 1944 vytvořen 1. československý armádní sbor v SSSR - velitel 1. brigády 1944 – od velitelem armádního sboru v Karpatsko-dukelské operaci ministr obrany v Košické vládě Hrdina ČSSR a hrdina SSSR armádní generál, prezident ČSSR
1939 – uprchl přes Francii do Londýna 1941 – vojenským atašé v Moskvě velké neshody s Kl. Gottwaldem 1942 organizuje v Buzuluku jednotku Čs. armády 1944 – žádá SSSR o pomoc Slovenskému národnímu povstání 1945 protestuje proti nezákonnému chování Rudé armády na Podkarpatské Rusi Po válce vyznamenán i sovětskými vyznamenáními 1949 nezákonně popraven 1991 Řád M.R. Štefánika in memoriam amádní generál
1939 odchází přes Polsko do exilu v Paříži budoval Československou vojenskou kancelář podílel se na vytvoření československé divize ve Francii v londýnské vládě byl ministrem národní obrany na nátlak exilového vedení KSČ byl z této funkce v roce 1944 odvolán stál v čele Hlavního velitelství čs. Branné moci – odvolán červen 1945 – povýšen do hodnosti armádního generála velvyslancem v Haagu po r zůstal v emigraci Řád M.R. Štefánika
1940 odešel do emigrace ve Francii jmenován velitel 1. dělostřeleckého pluku po kapitulaci Francie odchází do Anglie v rámci 1. čs. smíšené brigády velel dělostřelectvu 1944 – podílel se na obléhání Dankerque 1946 – povýšen do hodnosti armádního generála 1948 – odešel do Londýna do emigrace
1939 – bojoval v Polsku 1942 – přihlásil se do jednotky, budované v Buzuluku 1943 zúčastnil se bitvy u Sokolova po bitvě u Kyjeva vyznamenán titulem Hrdina SSSR Na Dukle velitel tankového praporu těžce zraněn po válce povýšen na generálmajora soustavné neshody v čs. politiky
1939 – napojen na organizaci Obrana národa Odešel do emigrace a zapsal se do Čs. legionu 1942 – velitel 3. pěší roty 1943 – účastnil se bitvy u Sokolova 1944 – jmenován velitelem 1. čs. samostatné tankové brigády zúčastnil se Karpatskodukelské operace 1945 – ostravská operace generálporučík
1939 – vedl pobočku Obrany národa odchází do emigrace Velitelem 11. východního čs. praporu – bojuje u Tobruku 1944 – nechává se převelet do SSSR k armádnímu sboru Zúčastnil se Karpatskodukelské operace jako velitel 3. brigády duben 1945 – velitel Sboru Po válce nezákonně vězně Armádní generál Hrdina ČSSR
o 1939 – uprchl do Polska a odtud do SSSR o 1941 – nastupuje do výcvikového tábora v Buzuluku o Velitelem 1. pěší roty o 8. března padl v bitvě u Sokolova o In memoriam – povýšen na kapitána a jako první cizinec Hrdina SSSR
1939 – člen Čs. legionu v Polsku, internován v SSSR 1942 – v Buzuluku jmenován velitelem výcvikové čety pak velitelem průzkumníků 1943 bojoval u Sokolova jmenován velitelem motorizované roty po bitvě u Kyjeva jmenován Hrdinou SSSR v Karpatskodukelské operaci doby krvavou kótu 534 těžce zraněn po válce - plukovník, generálmajor
člen Obrany národa 1940 – dělostřelcem i 1. čs. divize ve Francii Působil na Ministerstvu národní obrany v Londýně 1943 – převelen do SSSR Náčelníkem štábu 2. paradesantní brigády zúčastnil se Karpatskodukelské operace V lednu 1945 jako dělostřelec bojoval U Jasla Válku ukončil na Moravě po válce generálporučík 1977 odňaty řády a hodnosti 1990 zrušen rozkaz z roku 1977
1939 – přes Polsko se dostal do SSSR – gulag 1943 u Sokolova velí četě roty Otakara Jaroše absolvuje tankové učiliště a zúčastní se dobytí Kyjeva je vyznamenán hvězdou Hrdiny SSSR po r je nezákonně odsouzen, prchá z CSSR do Německa, pak do Anglie 1968 vrací vyznamenání Hrdina SSSR 1990 – rehabilitace a povýšení na generálmajora Řád M.R. Štefánika
1939 – členem Obrany národa ve Francii velel 1. pěšímu pluku V Británii prošel řadou funkcí velitel Čs. samostatné brigády převelen do SSSR, velitelem záložního pluku velel 1. čs. Armádnímu sboru během Karpatskodukelské operace odvolán maršálem Koněvem a nahrazen Ludvíkem Svobodou 1945 – povýšen na divizního generála
1939 – významný funkcionář Obrany národa Ve Francii organizuje exilové vojsko 1940 v Británii působí na Ministerstvu národní obrany 1944 – odchází na vlastní žádost do SSSR, kde působí jako velitel 1. československé brigády 6. října 1944 jeho automobil najel na minu brigádní generál
1939 – odešel do Polska a bojoval ve Francii 1940 – účasnil se bitvy o Británii 1942 – sestřelen ve Francii Vrátil se přes Španělsko do Británie 1943 velel 313 stíhací peruti Od r působil v SSSR Účastnil se Slovenského národního povstání Po roce 1948 nezákonně vězněn 1990 plně rehabilitován Generálporučík Řád M.R. Štefánika Řád bílého lva Řád čestné legie
jpg vobr-02bucho.jpg e_obcanstvi/01_krat2_v.jpg velitelhttp://forum.valka.cz/attachments/11345/brig_dn__gener_l_Jaroslav_Vedral.jpg