Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Dobrá Jana Název DUM: VY_32_Inovace_1.2.6 Báseň Název sady: Český jazyk 4. ročník Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Anotace: Materiál je určen žákům 4. tříd k opakování vědomostí o básni. Po výkladu žáci plní zadané úkoly. Materiál se dá využít při práci s interaktivní tabulí, multimice, v počítačové učebně nebo jako pracovní list.
literární dílo psané ve verších verš je jeden řádek básně několik veršů spolu dohromady tvoří sloku neboli strofu jednotlivé sloky jsou od sebe odděleny vynechaným řádkem na konci veršů bývají slova, která mají stejně nebo podobně znějící koncové slabiky, takovéto zvukové shodě na konci veršů říkáme rým (pohádka – hromádka) básně mívají pravidelný rytmus (zjistíme vytleskáním)
ZimaSněhulák Hospodář si z dýmky dýmá, Nejradši mám závěje. venku sněží, psu je zima.Jaro? – To mi nepřeje. U pařezu práce je.Jen ať mrzne do svítání. Třikrát lidi zahřeje.Klouzačka je. Děti na ní. VrányKlouzačka Už se v koutech doma smráká.Co říkáte klouzačce mé? Krá! Krá! Z polí vrána kráká.Sklouzneme se na ní hned. Sněží na svět celičký.Navečer ji polijeme, Neslyšíte rolničky?ráno bude samý led. (Ladislav Stehlík) Básně mají 2 sloky po dvou verších, celkem tedy čtyři.
sníh – __________________________________________ mráz – _________________________________________ zimní čas – _____________________________________ saně - _________________________________________ SNÍH, MRÁZ, ZIMNÍ ČAS, SANĚ ________________________________________________ ________________________________________________ Venku padá bílý sníh, pojedeme na saních. Dávno nastal zimní čas, sužuje nás velký mráz. hřích, při nich, na dveřích, na saních naráz, hráz, snáz, u vás, krás mezi nás, nepropás, silný mráz za ně, ve vaně, snídaně, Haně, laně ZIMA
Sněhulák Obří tělo, mračný zrak, venku stojí sněhulák; mráz-li pálí, vichr duje, sněhulák se pošklebuje: „Dobře tak!“ Sněhuláčku, jak se máš? Tak zlý nejsi, jak se zdáš – hrozíš, dokud sníh nejihne, ale jaro to ti střihne na rubáš! Sněhuláčku ubohý, nebudeš moc na nohy, ať jen slunko teple svitne, to tě, sněhuláčku, chytne za rohy! Budeš pryč jak na koni, skřivánek ti zazvoní, mušky budou hráti tobě a fialky na tvém hrobě zavoní. ( J. V. Sládek) Báseň má 4 sloky po pěti verších.
Černá vrána Krákorala černá vrána, krákorala na havrana: „Milý strýčku havrane, kdy už jaro nastane? Ťukám, ťukám zobákem, Abych probudila zem, Ťukám, ťukám do sněhu bez jídla a noclehu.“ Ťukej, ťukej milá vráno, Jaro přijde – možná ráno. ( Jan Čarek) Černá vrána Krákorala černá vrána, krákorala na havrana: „Milý strýčku havrane, kdy už jaro nastane? Ťukám, ťukám zobákem, Abych probudila zem, Ťukám, ťukám do sněhu bez jídla a noclehu.“ Ťukej, ťukej milá vráno, Jaro přijde – možná ráno. ( Jan Čarek) vrána krákorala havrane ťukám zem ráno
JANÁČKOVÁ, Zita. Čítanka pro 4. ročník základní školy. Brno: Nová škola, 2010, ISBN STEHLÍK, Ladislav. Od jara do zimy. Praha: SNDK, 1953 SLÁDEK, Josef Václav. Dětem. Praha: SPN, 1958 ČAREK, Jan. Ráj domova. Praha: SNDK, 1956 Kolekce obrázků z galerie klipart