KONRÁD WALDHAUSER KONRÁD WALDHAUSER 1326 až v Praze začal kázat 29. září 1363 v kostele u svatého Havla kam přišel na pozvání Karla IV.; - jeho kázání byla velmi populární; - na jeho adventní kázání si stěžoval generál dominikánského řádu a Waldhauserovi bylo zakázáno opustit Prahu. To vedlo ke zostření jeho kázání, to rozdělilo Prahu na dva tábory. Spor se dostal až k papeži a byl vyřešen ve prospěch Waldhausera. Pravděpodobně tento spor donutil jeho velkého obdivovatele a žáka Jana Milíče rezignovat na své funkce a stát se také potulným kazatelem Do této části řadíme období, kdy se naše země připravovala na husitství, předchůdce Jana Husa, tvorbu Jana Husa, období husitské revoluce až do doby vlády Jiřího z Poděbrad. Toto období není sice časově mimořádně dlouhé, ale česká společnost v něm prošla skutečně velmi radikální změnou. Je samozřejmé, že tyto změny se odrazily i v literatuře.

JAN MILÍČ Z KROMĚŘÍŽE JAN MILÍČ Z KROMĚŘÍŽE 1320 až pracoval v královské kanceláři - v letech 1358 – 1360 působil jako registrátor, 1360 jako korektor a nakonec 1360 – 1362 jako notář, v této funkci doprovázel Karla IV. do Německa - tvorba pod vlivem Konráda Waldhausera se stal asketou prosince 1363 se vzdal svých funkcí, začal kázat česky, žít životem lůzy Česky psaná díla Modlitby po kázání - nedochovaly se, bývalo z nich předčítáno po kázání MATĚJ Z JANOVA MATĚJ Z JANOVA asi 1350 až byl žákem Jana Milíče, na rozdíl od něho však neprosazoval ideál života v chudobě. Studoval teologii v Paříži; promoval snažil se získat nějakou obživu, to se mu povedlo až 1388, kdy získal faru ve Velké Vsi. Do té doby působil jako kanovník v Praze a žil velmi nuzně, což ovlivnilo jeho názory - kázal latinsky - pro učence, propagoval studium Bible

TOMÁŠ ŠTÍTNÝ ZE ŠTÍTNÉHO TOMÁŠ ŠTÍTNÝ ZE ŠTÍTNÉHO asi 1333 až pocházel z jihočeské zemanské rodiny, které patřila tvrz Štítné u Žirovnice - pod vlivem reformních kazatelů, zvláště mravně přísného Milíče z Kroměříže, začal svou vlastní literární a překladatelskou činnost - obracel se k malému kroužku svých nejbližších (dětem a sousedům), aby posílil jejich mravnost i víru a prohloubil náboženský život přesídlil natrvalo do Prahy, aby se mohl literární tvorbě plně věnovat DÍLO: Knížky šestery o obecných věcech křesťanských - sborník o některých nezbytných křesťanských věcech - obrací se ke šlechtě a chce napravit její, ať již skutečné či domnělé, chyby

DÍLO: Řeči besední Řeči besední ( po roce 1376) - formou rozmluvy otce s dětmi vysvětluje laickou metodou křesťanskou věrouku i nejsložitější problémy scholastické filozofie; - tím pomohl odstranit rozdíly mezi věděním duchovních a věděním obyčejných lidí Řeči nedělní a sváteční Řeči nedělní a sváteční (asi 1392) - soubor pojednání na evangelické téma, slouží jako česká postila pro širší veřejnost a svojí čtivostí a přitažlivostí témat vzbuzuje živou odezvu POSTILA sbírka kázání na jednotlivě neděle a svátky

JAN HUS JAN HUS asi 1371 až vzdělání získává Hus nejprve na městské škole v Prachaticích - od roku 1390 studuje v Praze - v roce 1393 se stává bakalářem a v roce 1396 mistrem svobodných umění - v roce 1400 dosahuje kněžského svěcení - v letech pak Jan Hus stojí v čele artistické fakulty pražské univerzity jako její děkan - letech působí jako rektor celé univerzity - kariéra kazatelská začíná ještě na konci 14. století, kdy káže v kostele sv. Martina v Praze začíná kázat v Betlémské kapli na Starém Městě pražském (ta patří ve své době k největším církevním prostorám v Evropě, dokáže pojmout i tři tisíce posluchačů) - svým učením (a to především jeho částí, požadující, aby světská moc byla oprávněna zbavit církev jejího majetku) si Jan Hus získává podporu těch nejvyšších míst - Jan Hus je podporován samotným králem Václavem IV.

- nad Prahou vyhlášen interdikt - Jan Hus je sám v nejvyšší klatbě, Betlémská kaple má být zbořena - na venkově pak vznikají ty nejvýznamnější Husovy (česky psané) spisy teologické - 6. července roku 1415 je upálen na hranici před městskými hradbami Kostnice - po Husově smrti pak vliv jeho učení v českých zemí vzrůstá, o několik let později pak propuká husitská revoluce, která na dlouhou dobu zcela změní poměry v celé Evropě - úspěch je ale pouze dočasný - již v roce 1410 se proti němu obrací česká církevní hierarchie, která si na papeži vymůže bulu, kterou je zakázáno šířit Viklefovo učení - odmítne se podřídit, odmítne se dostavit k římské kurii, kam je předvolán - papežská kurie pak Husa uvrhne do klatby - jaře roku 1412 ale královská ochrana končí: když se Hus otevřeně postaví proti novému prodeji odpustků, z nichž kyne pro krále zisk

DÍLO (latinsky pro učence) : O CÍRKVI (De ecclesia) - pojímá církev jako společenství předurčených ke spáse, předzvědění k zavržení k církvi patří jen vnějškově. Za příslušníka církve považuje toho, kdo žije podle Kristových přikázání, a tím dokazuje opravdovou lásku k Bohu. Kdo svými skutky jedná proti Písmu, není pravým křesťanem, a Boha nemiluje. Hlavou církve není papež, ale Kristus, který ji svrchovaně řídí. Pokud papež jedná v rozporu s Božím slovem, pak nemá oprávnění nazývat se zástupcem Kristovým. Věřící pak nejsou povinni ho uznávat. Křesťan nemá poslouchat příkazy, které jsou v rozporu s biblí, každý křesťan má právo kontroly náboženského učení. Měřítkem pravosti učení je bible. Opírá se o Viklefovo učení, často jej opakuje i v jiných česky psaných spisech.

DÍLO (latinsky pro učence) : O ŠESTI BLUDECH (O šesti bludiech – De sex erroibus) - zamýšlí se nad vztahem mezi církví a světským světem. Je psána ve dvou verzích - latinská byla objevena v r na zdech Betlémské kaple O PRAVOPISE ČESKÉM (De ortographia Bohemica) - odstranil spřežky a zavedl diakritická znaménka, píše o snahách změnit (zjednodušit) jazyk - měkkost se naznačovala tečkami (nabodeníčka), délku určovaly čárky místo zdvojených hlásek

DÍLO (česky psané pro lid) : VÝKLAD VIERY, DESATERA A PÁTEŘE - páteř znamená modlitbu Otče náš (z lat. Pater noster) - jedná se o výklad víry, desatera Božích přikázání a Otčenáše - odlišuje „věřit v Boha“ a „věřit Bohu“ = věřit v existenci Boha ještě neznamená, že člověk je křesťanem. Být pravým křesťanem znamená věřit Bohu, tzn. Božímu slovu a jednat podle něho. Věřit Bohu znamená také důvěřovat mu a milovat jej Protož, věrný křesťane, hledaj pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti …

DÍLO (česky psané pro lid) : KNÍŽKY O SVATOKUPECTVÍ - kritika soudobé církve, napsáno po zákazu působení v Betlémské kapli - za svatokupectví považoval, pokud někdo vymáhal poplatky za církevní obřady (křty, pohřby, mše, modlitby apod.), nehledě na chudobu věřících. - je pro odebrání majetku církevním hodnostářům, neříká však, komu by měl patřitPOSTILA - soubor kázání - vznikl po jeho nuceném odchodu z PrahyDCERKA - navazuje na Štítného, vysvětluje dívkám jak žít v souladu s božím slovem (jedná se o náboženskou výchovu) Husův pomník v Táboře

V období vrcholného husitství zaujímala ústřední postavení píseň. Hlavním pramenem pro poznání husitské duchovní písně je JISTEBNICKÝ KANCIONÁL -zpěvník husitských chorálových písní - Ktož jsú boží bojovníci - Povstaň, povstaň, veliké město pražské

Kdož jsú boží bojovníci a zákona jeho, prostež od boha pomoci a doufejtež v něho. Že konečně vždycky s ním zvítězíte! Kristus vám za škody stojí, stokrát víc slibuje. Pak-li kdo proň život složí, věčný míti bude. Blaze každému, kdož na pravdě sejde. Ten pán velíť se nebáti záhubcí tělesných, velíť i život složiti pro lásku svých bližních. Protož střelci, kopiníci, řádu rytířského, sudličníci a cepníci lidu rozličného, pomnětež všichni na pána štědrého. Dávno Čechové říkaly a přísloví měli, že podle dobrého pána dobrá jízda bývá. Nepřátel se neklejte, na množství nehleďte. Pána svého v srdci mějte, proň a s ním bojujte a před nepřáteli neutíkejte. A s tím vesele křikněte, řkůc: " Na ně! Hr na ně!" Zbraň svou, rukama chutnejte! Bůh náš pán, křikněte! Heslo všichni pamatujte, kteréž vám vydáno. Svých hejtmanů pozorujte, retuj druh druhého. Hlediš a drž se každý šiku svého. Vy pakosti a drabanti, na duše pomněte, pro lakomství a loupeže životů netraťte a na kořistech se nezastavujte.

Budyšínský rukopis - sborník husitských básnických invektiv a satir, veršovaných i prozaických (Žaloba Koruny české, Porok Koruny české a Hádání Prahy s Kutnou Horou) - pochází z roku 1448 a jsou patrně dílem jediného autora

Vavřinec z Březové Vavřinec z Březové (1370 asi 1437) - byl český spisovatel doby husitské - psal česky a latinsky - byl historik husitského hnutí - jeho spisy se dají považovat za víceméně věrohodné - bývá mu neprávem připisováno autorství Budyšínského rukopisu Text Písně vznešené koruny české o vítězství u Domažlic Píseň o vítězství u Domažlic - pojednání o bitvě u Domažlic Husitská kronika - latinsky psaný historický spis - nedokončený - zachycuje období

Literární tvorba doby pohusitské -charakterizuje zmenšená původní tvořivost - navazování na tvorbu předhusitskou - významné postavení si udržují žánry rozvinuté během husitství - TRAKTÁT, POLEMIKA, KÁZÁNÍ Traktát (z lat. trahere táhnout nebo tractare pojednávat) - označuje pojednání jakožto literární žánr. - užívá především k šíření náboženských nebo politických idejí - obecně si neklade nároky na velkou originalitu - ve středověku učené pojednání o náboženských otázkách Polemika - obrana učení církevního proti jiným vyznáním křesťanským Kázání může znamenat: - přednesení projevu s náboženským obsahem během bohoslužby - samotný obsah přednesu, rovněž částečně upravený liturgickými předpisy

Petr Chelčický Petr Chelčický (1390 asi 1460) - pocházel z nižší venkovské šlechty (byl sedlák) - zastával názor, že správný křesťanský život může člověk vést pouze prací v zemědělství - v teologických a sociálních názorech byl značně radikální a v mnoha směrech předběhl svou dobu - kritizoval například feudální systém nebo klerikalizaci církve - byl proti náboženskému zdůvodňování války, vystupoval proti trestu smrti atd. František Bílek: Petr Chelčický O trojím lidu - odsoudil dělení společnosti na tři stavy (duchovenstvo, vojáci, prostý lid) - základem byla Bible, kde se hlásala rovnost lidí

Sieť viery pravé - stěžejní dílo - traktát, kde síť symbolizuje náboženství a církev, jež mají chránit věřící - síť trhají králové, papež a císař – popsáni jako velryby - líčí zde svou ideální církev - dílo je složeno z asi 50 malých traktátů, které se vztahují k určitým osobám - kritika míří na konkrétní osoby - patří k nejradikálnějším ve své době Postila - sbírka kázání - podobně jako v Sieti viery pravé odmítá jiný než duchovní boj proti představitelům zla

Václav Šašek z Bířkova Václav Šašek z Bířkova (polovina 15. století) - původem byl zeman z Plzeňska - za své zásluhy byl ale později povýšen na rytíře DÍLO: Krátké a utěšené popsání cesty a putování - dva deníkové záznamy - psaný česky, zachoval se však pouze jeho latinský překlad z roku 1577 pořízený olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským - autor se zajímal o zvyky, život a zeměpis navštívených zemí - dílo inspirovalo Aloise Jiráska k napsání jeho díla - Z Čech až na konec světa - tento deník je zajímavým a důležitým historickým pramenem své doby