ČESKÁ PRÓZA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ KAREL A JOSEF ČAPKOVI Mgr. Michal Oblouk
KAREL ČAPEK (1890 – 1938)
ŽIVOT K. ČAPKA spisovatel, novinář, dramatik, kritik, překladatel a fotograf narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině lékaře Antonína Čapka jako nejmladší ze tří dětí (bratr Josef, sestra Helena – autorka vzpomínkové knihy Moji milí bratři ), matka Božena sbírala slovesný folklor s rodiči se brzy přestěhoval do Úpice, kde také absolvoval základní školu studoval na gymnáziu v Hradci Králové, musel však přestoupit do Brna (po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku) roku 1915 ukončil studium na Filosofické fakultě UK v Praze a získal doktorát v letech 1910 – 11 byl na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně po ukončení studia krátce působil jako vychovatel v šlechtické rodině ze zdravotních důvodů se nezúčastnil bojů v 1. světové válce působil jako redaktor v Národních listech, od r v Lidových novinách (vyjadřoval se k aktuálním problémům – sloupky – krátký text tištěný kurzivou v pravém sloupci první strany novin, tento novinářský žánr vymyslel a jako první ho používal) v letech byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla v letech byl 1. předsedou Československého PEN klubu, měl četné kontakty se zahraničními spisovateli, uznával a ctil T. G. Masaryka r se oženil se svou dlouholetou přítelkyní, herečkou Olgou Scheinpflugovou Mnichovská dohoda pro něj znamenala zhroucení jeho dosavadního světa a osobní tragédii
ŽIVOT K. ČAPKA po abdikaci prezidenta Beneše se stal jediným viditelným symbolem první republiky a často plnil roli „obětního beránka“ (výhružné anonymní dopisy a telefonáty) poslední 3 roky života prožil ve Staré Huti u Dobříše zemřel v Praze na plicní edém několik měsíců před plánovaným zatčením gestapem, je pohřben na vyšehradském hřbitově v Praze byl mimořádně dobrým amatérským fotografem, důsledným demokratem a humanistou na jeho tvorbu mělo velký vliv jeho filosofické a estetické vzdělání, především pragmatismus a expresionismus, dále ho velmi ovlivnila vědeckotechnická revoluce, v mnoha dílech vyjadřoval obavu, že jednou technika získá moc nad člověkem v jeho vile se scházeli tzv. „ Pátečníci “ (vždy v pátek) – přátelé (T. G. Masaryk, F. Peroutka,…), diskutovali o politice, kultuře, událostech rád cestoval (podnikl řadu cest do zahraničí), pracoval na zahradě, měl výborný vztah ke zvířatům, zajímal se o etnickou hudbu, celkem sedmkrát byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu, v letech 1932 až 1938 typickým znakem jeho děl je využívání obrovské slovní zásoby, používání neobvyklých slov, několikanásobných větných členů a rozvitých souvětí, uměl velmi dobře využívat českého jazyka a jeho zvláštností
DÍLO K. ČAPKA Zářivé hlubiny – knižní vydání povídek otiskovaných v časopisech Boží muka, Trapné povídky – povídkové soubory, vliv války, otázky svobody člověka, uvažuje o smyslu lidské existence a jeho duševna Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy - povídky s detektivní tematikou, jejich příběh je podáván humornou formou, hrdina většinou není velký zločinec, ale malý zlodějíček, také kriminalista je obyčejný člověk, zdánlivě neřešitelné záhady jsou logicky vysvětleny Krakonošova zahrada – knižní vydání próz původně otiskovaných v časopisech Zahradníkův rok - fejetony o zahradničení, pomocí reakcí na děje související se zahradničením (např. počasí) vystihuje českou povahu Marsyas čili Na okraj literatury – eseje o tzv. brakové literatuře Kniha apokryfů – netradiční zpracování známých příběhů z literatury a historie O věcech obecných čili Zoon politicon – fejetony a stati Jak se co dělá – causerie, výběr z novinářské tvorby (o různých profesích a jejich zákulisí) Hovory s TGM – fiktivní rozhovory s prvním československým prezidentem, jedinečné svědectví o Masarykovi (jeho názorech nejen politických, filozofických, ale i lidských, jeho vzpomínek) Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska, Cesta na sever – cestopisy, zachycení zvláštností, zvyků a životního stylu, přinášejí zejména přiblížení kultury a ducha navštívených států v období mezi světovými válkami Devatero pohádek - pohádky z různých zaměstnání, kde Čapek dětem sděluje určité principy lidského chování Dášeňka čili život štěněte - vyprávění o narození a růstu štěňátka – foxteriéra Dášeňky, Karel Čapek vypráví tomuto pejskovi psí pohádky, které jsou tak trochu také bajkami Měl jsem psa a kočku – kniha pro děti
ROMÁNY K. ČAPKA Továrna na absolutno – utopický román-fejeton, lidstvo získá od českého vynálezce, ing. Marka, vynález motoru, kterému může jako palivo sloužit jakákoliv látka a kterou spálí beze zbytku, při spalování se ale uvolňuje záření – absolutno, které dělá z lidí náboženské fanatiky, postupně těchto lidí přibývá a tím začíná chaos, nakonec vypuká válka, která končí úplným vyčerpáním, pak si teprve lidé uvědomí viníka a všechny motory zničí Krakatit – utopický román s prvky sci-fi, ing. Prokop objeví novou, velmi silnou trhavinu, schopnou zničit celý svět, jeho přítel Tomeš, získá kvůli penězům tajemství krakatitu a uteče, Prokop se ho vydá hledat, aby zabránil zneužití, na konci se setkává s pohádkovým stařečkem a rozmlouvají spolu o smyslu života, závěr je postaven na myšlence, že člověk nemá dělat velké skutky, ale jen takové, které mu mají sloužit Válka s mloky – protifašistický román, alegorie, lidé objevují zvláštní tvory – mloky, inteligentní živočichy, které lidé začnou cvičit jako levnou pracovní sílu, mloci se však vzbouří, začnou organizovat svůj vlastní stát, zvolí si svého vůdce a žádají pro sebe „životní prostor“, vše spěje nevyhnutelně k válečnému konfliktu První parta - děj tohoto románu se odehrává v dole, kde po závalu zůstane několik horníků a vedení dolu hledá dobrovolníky na jejich záchranu, oslava lidské solidarity Život a dílo skladatele Foltýna – nedokončený psychologický román -románová noetická trilogie (noetika = nauka o poznání a možnostech poznání) Hordubal – sedlák se po několika letech práce v Americe vrátil domů a byl zavražděn svojí ženou a jejím milencem Povětroň - z trosek letadla je vytažen bez jakýchkoliv dokladů člověk, tři svědci jeho umírání (zdravotní sestra, básník a jasnovidec) si tak na základě vlastních představ a zkušeností vytvářejí představu o umírajícím Obyčejný život - drážní úředník v penzi líčí svůj "obyčejný život" v pamětech a zamýšlí se nad ním, postupně dochází k přesvědčení, že se vlastně skládá z mnoha osobností, které dohromady tvoří jeho osud
DRAMATA K. ČAPKA Loupežník - komedie zabývající se vztahem mladé a starší generace, loupežníkem je student s pověstí lehkovážného mladíka, který se zamiluje do dcery svého profesora, který o jejich lásce nechce ani slyšet, loupežník nakonec využívá nepřítomnosti rodičů a zamkne se se svou láskou v jejich domě a odmítá je pustit dovnitř., nakonec donutí pana profesora k přiznání, že mladá generace není tak špatná, jak si jeho generace představuje R.U.R. (Rossum’s Universal Robots) - v tomto vědeckofantastickém dramatu poprvé zaznělo slovo robot, které Čapkovi údajně poradil bratr Josef, továrník Rossum vyrábí dokonalé roboty, kteří jsou k nerozeznání od lidí, roboti postupně vykonávají stále více práce a lidé postupně degenerují, roboti se vzbouří a začnou vyvražďovat lidi, nakonec vyvraždí všechny až na starého Alquista, robotům hrozí zánik, protože nejsou schopni vyrábět sami sebe; po Alquistovi chtějí, aby zase objevil tajemství jejich výroby, mezitím se na scéně objeví roboti z poslední série, Primus a Helena, kteří mají některé lidské vlastnosti, jež ostatním robotům chybí, Alquist zjistí, že se milují, a požehná jim jako zakladatelům nového rodu Ze života hmyzu - alegorický pohled na svět hmyzu, který představuje různé lidské vlastnosti a lidské typy, na záchranu skutečných hodnot vystupuje tulák, který nejprve mraveniště nezaujatě pozoruje, ale nakonec se z pozorovatele stane aktivním účastníkem děje a rozšlapává mravenčího vůdce Věc Makropulos - tajemná žena Elina Makropulos prozradí, že je jí ve skutečnosti 300 let, je dcerou alchymisty, který působil na dvoře Rudolfa II., a který objevil elixír mládí, mnoho lidí jí závidí, ale ona je unavena žitím, protože lidský život je těžký a jeho normální délka stačí, za 300 let poznala všechny lidské vlastnosti, vidí už jen něco, co se stále opakuje, to ji unavuje, přesto se však bojí smrti Adam stvořitel - Adam je nespokojen se světem jaký je, proto jej zničí a vytvoří nový, je zklamán, protože brzy zjišťuje, že nový svět není lepší než ten, který zničil Bílá nemoc - objevuje se diktátor (Maršál), který chce válku, ale zároveň s ním se objevuje strašlivá nemoc, která zabijí lidi, touto nemocí onemocní i diktátor, jeden mírumilovný lékař ( Galén ) nachází lék, nabízí diktátorovi, že ho vyléčí výměnou za mír, diktátor nakonec přijímá, ale lékař je zabit zfanatizovaným davem cestou k němu, na konci díla vypuká válka Matka – antifašistické drama, hlavní hrdinka matka se svými rozhovory snaží zabránit svému dítěti – Tonimu (její starší synové i manžel již padli), aby odešel bojovat, teprve poznání, že nepřítel zabíjí i malé děti a že není sama, kdo prožívá ztrátu svých synů, ji donutí dát Tonimu pušku a pustit ho do války, její zemřelí synové a manžel vystupují ve hře jako normální postavy, se kterými matka rozmlouvá
KAREL ČAPEK
JOSEF ČAPEK (1887 – 1945)
ŽIVOT J. ČAPKA malíř (tvořil pod vlivem kubismu), spisovatel, fotograf, grafik a knižní ilustrátor, autor celosvětově užívaného slova robot narodil se v Hronově v rodině lékaře dětství prožil v Malých Svatoňovicích a v Úpici, od r žil v Praze absolvoval tkalcovskou školu, pak vystudoval VŠ uměleckoprůmyslovou v Praze, poté odjel do Paříže, kde navštěvoval Academii Colarossi po návratu vstoupil do Skupiny výtvarných umělců, krátce byl i redaktorem jejího Uměleckého měsíčníku, se Skupinou se rozešel pro rozdílné názory na kubismus, vstoupil do spolku Mánes a spoluredigoval jeho časopis Volné směry spolupodílel se na vydání Almanachu na rok 1914 r založil s J. Zrzavým, V. Špálou, R. Kremličkou, J. Marvánkem a V. Hofmanem skupinu Tvrdošíjní v meziválečném období pracoval v Národních listech, pak v Lidových novinách jako jevištní výtvarník spolupracoval s Národním divadlem v Praze, Státním divadlem v Brně a s Městským divadlem na Vinohradech protože se intenzivně angažoval v protifašistickém boji, byl zatčen a vězněn v koncentračních táborech zemřel pravděpodobně (datum jeho smrti ani jeho skutečný hrob neznáme) v dubnu r na tyfus v táboře Bergen – Belsen, jeho symbolický hrob se nachází na Vyšehradském hřbitově v Praze
DÍLO J. ČAPKA Stín kapradiny - román je baladou o pronásledování dvou pytláků, kteří zavraždili lesníka a schovávají se v šumavských lesích, postupně se jich zmocňují výčitky svědomí, nezapadají ani do světa spořádaných lidí, ani do světa přírody, nakonec je jeden z nich zastřelen četníky, druhý páchá sebevraždu Kulhavý poutník – esej, filozofické úvahy o smyslu života a umění Povídání o pejskovi a kočičce - pohádky, příhody pejska a kočičky, kteří spolu žijí a hospodaří, vlastní ilustrace Básně z koncentračního tábora – existenciální poezie, verše vycházející z konkrétních zážitků i vzpomínek Lélio – sbírka povídek, autor se zde zamýšlí nad nepoznatelností smyslu života Země mnoha jmen – drama
ZDROJE capkove-jirasek-i-babicka/ capkove-jirasek-i-babicka/ Capku-v-Malych-Svatonovicich.aspx Capku-v-Malych-Svatonovicich.aspx