Název: Automobilová doprava ve světě Autor: Jiří Čekal Název SŠ:VOŠ, SPŠ automobilní a technická Tem. oblast:Dopravní zeměpis světa Ročník:1. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Datum vzniku:říjen 2012

Anotace Prezentace je určena pro výuku na středních školách, především s dopravním zaměřením. Poskytuje stručný zeměpisný přehled o automobilové dopravě ve světě.

AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA VE SVĚTĚ

automobilová doprava (nazývaná také silniční) je nejmladší a nejrychleji se rozvíjející druh pozemní dopravy mezi její hlavní přednosti patří flexibilita, rychlost a dopravní dostupnost uplatňuje se v osobní i nákladní přepravě, především na krátké vzdálenosti vykazuje nejnižší průměrnou přepravní vzdálenost ze všech dopravních odvětví, ale nejvyšší podíl na objemu světové osobní i nákladní přepravy [1] pro její rozvoj byl významným mezníkem rok 1914, kdy Henry Ford ve svém závodě zahájil pásovou výrobu osobních automobilů, které se tak díky výraznému zkrácení výrobního času staly mnohem dostupnější

následoval dynamický růst počtu automobilů i světové silniční sítě, přičemž se postupně zvyšoval podíl kvalitních komunikací dálničního typu (nejvíce USA, západní Evropa) současná délka světové silniční sítě činí cca 30 mil. km, z čehož je necelých 60 % se zpevněným povrchem, z toho asi 1 mil. km dálnic [2] nejvíce nezpevněných komunikací najdeme v Jižní Americe a Africe nejdelší silniční síť mají USA (téměř 6,5 mil. km [2] ) nejvyšší hustotu silnic vzhledem k rozloze území vykazují Belgie, Nizozemí a Japonsko

neustále roste také individuální automobilizace, v současnosti je nejvyšší v nejvyspělejších zemích jako USA, Kanada, Austrálie a západní a střední Evropě, obrovský rozvojový potenciál mají však i další země – v nejbližší budoucnosti především nejlidnatější Čína a Indie zajímavost: v nákladní dopravě se kromě klasických nákladních automobilů v některých oblastech světa (Austrálie, USA, Kanada, Argentina) používají i tzv. „silniční vlaky“, což je tahač s několika návěsy či přívěsy, souprava tak běžně dosahuje délky 50 i více metrů (viz obrázek na následující straně) Úkol: Pokuste se vysvětlit, proč se s těmito „silničními vlaky“ nesetkáváme u nás ani jinde v Evropě.

„Silniční vlak“ Zdroj: [3]

zajímavou charakteristikou je i strana silničního provozu přestože větší část světa dnes už jezdí vpravo, existuje ještě řada zemí s levostranným provozem: v Evropě: Velká Británie a Irsko Austrálie a Nový Zéland v Asii: Japonsko, Thajsko, Malajsie, Indonésie, Indie, Pákistán, Bangladéš celá oblast východní a jižní Afriky od Keni až po JAR úkoly: 1)Vyhledejte výše uvedené země na mapě světa. 2)V minulosti bylo zemí s levostranným provozem ještě více, ale postupně přešly na pravostranný. Zjistěte příklady těchto zemí. 3)Pokuste se vysvětlit, s čím by mohl levostranný provoz souviset.

nevýhody silniční dopravy (diskuze): vyznačuje se nejvyšší nehodovostí a je tak nejméně bezpečným dopravním odvětvím časté kongesce ve městech i ostatních zatížených komunikacích má značný podíl na znečišťování životního prostředí (zejména vliv výfukových plynů na ovzduší, a to bezprostředně v dýchací zóně člověka, negativní působení hluku a vibrací z dopravy apod.) především z těchto důvodů se ve vyspělých státech stále více prosazují ekologičtější druhy dopravy (např. elektrifikovaná železnice v osobní hromadné dopravě či v nákladní kombinovaná doprava, kdy se tahače s návěsem, případně i samotné návěsy přepravují rozhodující část cesty po železnici či lodí)

Zdroje: [1] Brinke, J. (1999): Úvod do geografie dopravy. Karolinum, Praha. [2] Seidenglanz, D. (2008): Geografie dopravy In: Toušek, V., Kunc, J., Vystoupil, J. a kol.: Ekonomická a sociální geografie. Nakladatelství A. Čeněk, Plzeň. [3] obr. [cit ]. D ostupný z WWW: