Priority kohezní politiky EU 2014 – 2020 a možnosti finanční podpory pro Moravskoslezsko září 2012 Petr Zahradník, ekonomický konzultant a analytik, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)

STRUKTURA 1. VÝČET PRIORIT Z FISKÁLNÍHO I VĚCNÉHO HLEDISKA - předmětem je čistá pozice a její udržení; zajištění odpovídajícího akcelerátora rozvoje (v období značné fiskální zdrženlivosti a příspěvek k pokračování socio-ekonomické a územní koheze regionů: dosažení uspokojivého kompromisu mezi všemi prvky → úkol splněn ! 2. STRUČNÝ ROZBOR ČISTÉ POZICE - čistá pozice plynoucí z kohezní politiky i z celého Rozpočtu EU by i po příští období měla být spolehlivě udržená 3. ZPĚTNÉ ZRCÁTKO DO NYNĚJŠÍHO OBDOBÍ JAKO ADEKVÁTNÍ POUČENÍ PRO BUDOUCNOST - některé úvahy nad tím, jak nám mohou zkušenosti z nynějšího programovacího období pomoci v poučení se pro budoucnost 4. IDENTIFIKACE POTŘEB A POZICE MORAVSKOSLEZSKA V PŘÍŠTÍM OBDOBÍ 5. ZÁSADÍ INOVACE: NÁVRATNÉ FINANČNÍ NÁSTROJE

VÝČET PRIORIT Z FISKÁLNÍHO I VĚCNÉHO HLEDISKA Fiskální pohled: -Česká republika od momentu vstupu do EU zaujímá pozici čistého příjemce prostředků z Rozpočtu EU, jež počínaje rokem 2007 výrazně akcelerovala; dominantní složku v ní zaujímají příjmy pocházející z kapitoly Kohezní politiky EU; -potenciál výše čisté pozice je navíc ještě výraznější, než činí realita především roku 2011; ale i v roce 2010 (s nejvyšší čistou pozicí vůbec = 47,3 mld. Kč) by její výše mohla být cca o 20 mld. Kč vyšší; -čistá pozice je významnou součástí systému veřejných financí České republiky; jako taková by měla být optimalizována i s ohledem na potřebu posílení fiskální disciplíny a konsolidace; -existence čisté pozice: jedna z nejpodstatnějších výhod, které zcela reálně naší ekonomice přináší členství v EU (umožňuje konsolidovat systém národních veřejných financí a souběžně realizovat v poměrně významném objemu fiskální expanzi) – díky čisté pozici se objem fiskálních operací nemandatorního charakteru může zvýšit až na cca 20% objemu veřejných výdajů

VÝČET PRIORIT Z FISKÁLNÍHO I VĚCNÉHO HLEDISKA Strategie z pohledu fiskálního zájmu: -po dobu, kdy to bude možné (zřejmě ne déle, než 10 – 15 let), maximalizovat objem čisté pozice země ve vztahu k Rozpočtu EU; -maximalizovat objem finančních nástrojů Kohezní politiky EU jako hlavního přispěvatele čisté pozici; -neomezovat dalšími vnitřními pravidly a opatřeními objem prostředků na budoucí období (i tak bude existovat řada exogenních omezení) využívání fondů EU počínaje vstupem do EU a stejné období ekonomického vývoje poměrně zásadně změnilo podobu a strukturu ekonomického, ale též sociálního a environmentálního systému; -systém národního spolufinancování nastavit tak, aby nedocházelo k ohrožení výše čisté pozice; -pozvolna se připravit na fakt, že čistá pozice ve střednědobém výhledu může cca za 8 let vykázat známky redukce

VÝČET PRIORIT Z FISKÁLNÍHO I VĚCNÉHO HLEDISKA Věcný pohled: -využívání fondů EU počínaje vstupem do EU a stejné období ekonomického vývoje poměrně zásadně změnilo podobu a strukturu ekonomického, ale též sociálního a environmentálního systému; -pro příští období tak kvalitativní rozměr priorit vykazuje v řadě případů zvýšenou laťku; co se projevuje jak v podobě několika zcela nových témat, ale především v tom, že celá řada stabilních a trvalých témat v příštím období vykáže výrazně změněný obsah; v neposlední řadě se toto projeví taktéž v implementačním modelu, jež vykáže nejen zjednodušení, ale též zesílený akcent na prokázání dopadů a efektů, které intervence kohezní politiky vyvolávají a přinášejí

ZPĚTNÉ ZRCÁTKO, ANEB POUČENÍ ZE STÁVAJÍCÍHO OBDOBÍ Typické charakteristiky nynějšího období: -Značně decentralizovaná implementační struktura; pozitivní rys – možnost velmi silně respektovat regionální i sektorová specifika; negativní rys – obtížnost řízení a koordinace; -Komplikovaný řídící proces; není jednotný; z vnějšku málo transparentní, nevyužívání úspor z rozsahu; -Rozporný vývoj jednotlivých fází projektového cyklu; značný objem smlouvou krytých projektů, versus nízký objem certifikovaných prostředků; ve frontě čekání na certifikaci paralyzováno cca 6% HDP České republiky; potřeba rozlišování mezi rychlostí čerpání a sledováním skutečných pozitivních dopadů; -Velmi rozsáhlý rejstřík podpory

ZPĚTNÉ ZRCÁTKO, ANEB POUČENÍ ZE STÁVAJÍCÍHO OBDOBÍ Jak se poučit ?: -Respektování nových prvků, na nichž bude kohezní politika postavena: tematická koncentrace, kondicionality, integrovaný přístup, návratné nástroje; -Potřeba identifikace skutečných priorit: analýza; -Kritéria tematické koncentrace: potřebnost (pregnantně definovaná analýzou); obecnost a exaktnost vymezení (jež neumožní jejich další „drolení“ směrem k nadměrnému detailu a plíživému rozšíření tématu); -Postup při vymezení území dimenze: pregnantně definované tematické okruhy → přiřazení souhrnného ukazatele → naplnění hodnot těchto ukazatelů → vytvoření pořadí (regionálních žebříčků) → výběr maximálně tří specifických priorit pro každý region → vytvoření prioritních řetězců, respektujících integrovaný přístup → doplnění o limitovanou škálu priorit národních a nadnárodních → identifikace intenzity dopadu a vymezí územní dimenze

IDENTIFIKACE POTŘEB A POZICE MORAVSKOSLEZSKA Identifikavané potřeby: Pátý nejbohatší region v zemi plný extrémů a strukturálních nerovnováh; v průběhu krize jako jeden ze dvou reálně divergoval; přitom vysoká produktivita práce → potřeba nástrojů elementárního zapojení příliš velkého počtu lidí na trh práce (jedna z největších potřeb celoživotního vzdělávání pro osoby převážně s nejnižším či středním vzděláním); nevyhovující ekonomická struktura (analogicky s regionem Severozápad; příliš vysoká váha velkých průmyslových podniků při nízkém zastoupení malých a středních podnikatelů, především v navazujících službách); nízká míra investic i v období růstu → významná potřeba akcelerovat investice ve stávajících i komplementárních ekonomických aktivitách; silná potřeba nalézt „nová“ odvětví v dlouhém horizontu jako náhrada za pozvolna se utlumující těžební a těžký průmysl; nízký podíl výdajů na výzkum a vývoj, slabší inovační potenciál a nedobrá vzdělanostní struktura → silná podnikatelská a průmyslová tradice při značné koncentraci velkých společností a urbánních aglomerací se značným zázemím slibuje potenciál nárůstu prostředků do výzkumu a vývoje, zaměřených do regionálně tradičních odvětví s inovačním potenciálem (strojírenství, hutnictví, energetika) s vytvořením vlastní výzkumné a vývojové báze; navíc značný potenciál v oblasti cestovního ruchu; regionálně klíčové je zapojení většího počtu osob na trh práce – stávající situace je doslova plýtváním a mrháním lidského potenciálu, s rizikem sociálních problémů

IDENTIFIKACE POTŘEB A POZICE MORAVSKOSLEZSKA Priorita a pozice: TRH PRÁCE A VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA: Velmi rozporuplné charakteristiky; na jedné straně vysoká produktivita práce umožňuje aplikaci kvalitativně náročnější nástrojů podpory, na straně druhé největší masa strukturálně nezaměstnaných v nízké vzdělanostní struktuře otevírá prostor vzdělávacím aktivitám inkluzivního charakteru v hromadném rozměru (jedna z největších potřeb celoživotního vzdělávání pro osoby převážně s nejnižším či středním vzděláním); potřeba investic a změny ekonomické struktury vyvolá potřebu nových zaměstnanců s přizpůsobenou kvalifikací (dané silnou potřebou nalézt „nová“ odvětví v dlouhém horizontu jako náhrada za pozvolna se utlumující těžební a těžký průmysl); koncentrace velkých společností a urbánních oblastí je příznivá pro investice do výzkumu a vývoje, zaměřeného do regionálně tradičních odvětví s inovačním potenciálem (strojírenství, hutnictví, energetika) s vytvořením vlastní výzkumné a vývojové báze; navíc značný potenciál v oblasti cestovního ruchu; regionálně klíčové je zapojení většího počtu osob na trh práce – stávající situace je doslova plýtváním a mrháním lidského potenciálu, s rizikem sociálních problémů; mimořádně vysoká potřeba v porovnání s ostatními regiony

NOVÉ NÁVRATNÉ FINANČNÍ NÁSTROJE - Návratné finanční nástroje představují nový způsob účinnějšího využívání omezených prostředků Kohezní politiky EU efektivnějším, prospěšnějším (účelnějším) a udržitelnějším způsobem na principu návratnosti; - Projev posunu kohezní politiky směrem k zajištění socio- ekonomické a v některých případech i přímé finanční návratnosti (garantované finančními nástroji); - Zaměřeny na ekonomicky zdůvodnitelné projekty, s reálnou schopností dosáhnout požadované návratnosti; - Konkrétně nabývají typu půjčky, záruky, přímého kapitálového vstupu (private equity) či projektového dluhopisu; - Komplementarita s dotačními nástroji v rámci kohezní politiky či návratnými nástroji mimo kohezní politiku

NOVÉ NÁVRATNÉ FINANČNÍ NÁSTROJE Efektivnost: dána výkonem funkce manažera správy těchto prostředků, které naplňují veřejný zájem kvalitativně zcela odlišným způsobem v porovnání s dotacemi Účelnost (prospěšnost): dána oprávněností existence každého Operačního programu, resp. té jeho části, jež je pro účely návratných nástrojů předurčena či vyčleněna Udržitelnost: založena a opírá se o definiční princip návratnosti revolvingových nástrojů -

NOVÉ NÁVRATNÉ FINANČNÍ NÁSTROJE Stávající obsah diskuse (i pod vlivem aktuální ekonomické situace a provádění stabilizačních až restriktivních opatření v oblasti fiskální politiky a nakládání s veřejnými zdroji) předpokládá pro programovací období 2014 – 2020 posílení role návratných nástrojů na přibližně 10% objemu alokace (v EU se jedná až o trojnásobné navýšení prostoru a přibližně desetinásobné skutečné využívání; v České republice je prostor tohoto navýšení ještě významnější – nyní se u nás reálně využívá v nízkých desetinách procenta alokace) Smyslem jejich širšího využívání je rozšíření pozitivních zkušeností ze stávajícího a minulých období ve smyslu lepšího využívání kohezních finančních prostředků jako účinnější a udržitelnější alternativy k tradičnímu dotačnímu (grantovému) způsobu podpory

Děkuji za pozornost Petr Zahradník