Násilí vůči ženám s postižením a dostupnost podpůrných služeb Hrafnhildur Snæfríðar- og Gunnarsdóttir Rannveig Traustadóttir Centre for Disability Studies.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Návraty po mateřské/rodičovské dovolené na trh práce
Advertisements

Sociální služby SOZ.
VÝSLEDKY VÝZKUMU PODPOŘENÉHO NADAČNÍM FONDEM J&T
Role vztahu v pomáhajících profesích Prezentace v předmětu PORADENSTVÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ.
VÍTAJÍ VÁS VESMÍRNÍ LIDÉ
ŠIKANA Co je šikana, její druhy Občanská výchova Milan Šimek.
Závěrečná zpráva projektu Průzkum sociální situace cizinců na území Hl. m. Prahy.
Česká legislativa sociálních služeb – hodnoty a etická dilemata
Lidská komunikace.
Jak řešíme zaměstnávání OZP a náhradní plnění u nás Kateřina Grusová Kateřina Grusová Městský úřad Jilemnice Městský úřad Jilemnice.
Jaroslava Sýkorová Milena Tomášková Karlovy Vary, 2014
Klíčová otázka č. 4 Jak uskutečňovat komplexní sociální, zdravotní a další služby lidem bez domova? Potřeby lidí bez domova v procesu participace Eliška.
Nitro a osobní historie člověka o kterého se staráme Doc. Ing. Aleš Opatrný, Th.D. KTF UK v Praze Sekce spirituální péče Společnosti lékařské etiky ČLS.
Evropská strategie zaměstnanosti a víceúrovňové vládnutí – sen nebo skutečnost? Milena Jabůrková, Ondřej Mátl a Gabriela Nováková Zpráva zpracována pro.
ohroženým domácím násilím
Domácí násilí.
Firemní kultura - změna motivační strategie
ERASMUS.  Obor předškolní pedagogika je vyučován pod Fakultou sociálních studií (Department of Social Education) v malebném městě Odense  V závislosti.
Tento Digitální učební materiál vznikl díky finanční podpoře EU- OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Není –li uvedeno jinak, je tento materiál zpracován.
Zdravá škola.
Společně proti úrazům ve městě Chrudim. Zdravé město Chrudim  Zdravé město od roku 2001 – vstup do NSZM ČR  Podpora zdraví (soulad psychické, fyzické.
Interviewing = Pohovor s klientem NKPD Lucia Madleňáková.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení.
PORADENSKÝ SYSTÉM v České republice
VY_32_INOVACE_PSYPS15960ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Rozvoj.
„Blick über den Zaun“ Austausch Zürich – Prag 2012 / 13.
Deinstitucionalizace... Deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením Závěrečná konference k individuálnímu projektu.
Tělesné sebepojetí.
Podpora procesu transformace pobytových sociálních služeb v MSK Úvodní konference k projektu Sanatoria Klimkovice.
MOŽNOSTI INTERVENCE – SEKTY
Virtuální realita.
Riziko: Chybí ochranné prostředí, které nevyhovuje individuálním potřebám dítěte. klíčové: uzpůsobit prostředí patří mezi první úkoly + Náročnější prostředí.
1 Budoucnost komunitních služeb v ČR Zuzana Jentschke Stőcklová náměstkyně ministryně pro sociální a rodinnou politiku.
„ WORKSHOP „Terénní sociální práce v sociálně vyloučených lokalitách Moravskoslezského kraje – práce se závislými klienty“ Vyhodnocení a shrnutí výstupů.
Gerontopsychologie v praxi Mgr. Kateřina Bartošová Mgr. Markéta Kukaňová.
PRÁCE S DOMÁCÍM A SEXUÁLNÍM NÁSILÍM. MOŽNOSTI legislativní zázemí práce s předsudky možnosti prevence poradensko-terapeutická práce specializované organizace.
Praxe ve školní psychologii
Dítě se specifickými potřebami Doporučení a zjištění veřejné ochránkyně práv Marie Lukasová, Sepetná 2015 © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015.
Transformace sociálních služeb: zkušenosti a výsledky Ing. Daniela Lusková Role obcí v transformaci sociálních služeb 25. – , Praha.
 program „Začít spolu“ (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích  v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ  pedagogický přístup orientovaný na dítě 
Terénní sociální práce s uživateli drog v sociálně vyloučených lokalitách JAKUB ČERNÝ ROMAN HLOUŠEK.
Poradna pro oběti násilí – Programy zaměřené na práci s dětmi jako svědky domácího násilí Mgr. Petr Oroszy Centrum nové naděje Frýdek-Místek
Nová šetření výskytu a podob šikany Centrum sociálních služeb Praha – Pražské centrum primární prevence.
Lidé s mentálním postižením jako cílová skupina sociálních služeb.
Zítra v práci – inovace CZ.1.04/2.1.01/E Karlovy Vary Síť mateřských center Rut Kolínská.
Podmínky integrace SP a legislativní opatření Radka Horáková květen 2006.
THE GRASSROOTS WOMEN´S INTERNATIONAL ACADEMY SÍŤ MATEŘSKÝCH CENTER o.s. Pečeť kvality Rut Kolínská
Středisko křesťanské pomoci v Praze Představení SOS centra Diakonie ČCE – SKP v Praze Mgr. Helena Šašková KONFERENCE STOP NÁSILÍ VE VZTAZÍCH.
Konference Aeduca 2011 OSOBNOSTNÍ ROZVOJ V SOUVISLOSTI S ODVAHOU, MOTIVACÍ A ZÁJMEM USPĚT NA TRHU PRÁCE Barbora Novotná Březovská.
Domácí násilí ©Manová Pavla, Bc.. Domácí násilí je fyzické, psychické anebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, ke kterému dochází opakovaně v jejich.
Kyberšikana Denisa Opatrná ČJL+AJ. Centrum pro rodiče a děti Google  Je dostupné na
HIV Související Stigma and rozlišování: a patients perspective Jane Bruton and Janey Sewell.
Metodická schůzka RŠPP – VIP II Dr. Anna Kucharská, Ph.D.
Sebevědomí Zdravé sebevědomí je základem zdravého a plnohodnotného života Zdravé sebevědomí je základem zdravého a plnohodnotného života Sebevědomí staví.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 1, Praha 2 Transformace a deinstitucionalizace Karel Vít Konference.
ZOBRAZIT TENTO SNÍMEK:
Prevence sociálně patologických jevů
Deinstitucionalizace: co naznačuje mezinárodní výzkum?
Seminář pro zaměstnavatele Ing. Jana Váňová, NVF
Domácí násilí a pomoc jeho obětem
Koncepce rozvoje sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením poskytovaných příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje na období Luhačovice.
Fáze ÚOS Jitka Navrátilová.
Všichni o ní mluví, ale víme, jak opravdu vypadá? Školní inkluze
VÍTAJÍ VÁS VESMÍRNÍ LIDÉ
Případová konference v práci s rodinami a ohroženými dětmi
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Zdálo se mi, že jsem měl rozhovor s Bohem ...
PORADENSKÝ SYSTÉM v České republice
Rodičovství biologické a pěstounské
Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/
Transkript prezentace:

Násilí vůči ženám s postižením a dostupnost podpůrných služeb Hrafnhildur Snæfríðar- og Gunnarsdóttir Rannveig Traustadóttir Centre for Disability Studies

Nedávné studie na Islandu 1.Násilí vůči ženám s postižením, pro islandské Ministersto práce a sociálních věcí 1.Přístup ke službám specializované podpory pro ženy s postižením, které byly vystaveny formám násilí

Násilí vůči ženám s postižením, 2013 Pro islandské Ministerstvo práce a sociálních věcí Kvalitativní studie – 13 rozhovorů – Pestrá skupina účastníků Hlavní výsledky – Násilí má různé projevy – Násilí v dětství Šikana, fyzické násilí, sexuální násilí – Násilí v dospělosti Sexuální násilí, citové zneužívání, násilné chování intimního přítele, institucionální násilí

Dostupnost specializovaných služeb pro ženy s postižením, které se staly obětí sexuálního násilí Partneři: – Rakousko Institud lidských práv Ludwiga Boltzmanna Ninlil, Asociace pro podporu a poradenství ženám s postižením – Velká Británie The University of Leeds The University of Glasgow – Německo University Gießen – Island University of Iceland Podpořeno programem Daphne III

Účastnice Ženy s postižením Diskuzní skupina, 16 účastnic Individuální podrobné rozhovory, 11 účastnic Účastnice ze specializovaných služeb pro oběti násilí Online dotazník Individuální podrobné rozhovory, 9 účastnic

Zjištění z diskuzní skupiny a z hloubkových rozhovorů Běžné podpůrné služby nejsou připraveny poskytovat podporu ženám s postižením Ohledně násilí na ženách s postižením panuje celkově nedostatečné obecné povědomí Ženy s postižením, které se odváží o svých zážitcích promluvit, naráží často na nedůvěru Psychické násilí je neběžnější formou násilí – Segregace, diskriminace, násliná kontorla života

Zjištění z diskuzní skupiny a z hloubkových rozhovorů Běžné podpůrné služby nejsou připraveny poskytovat podporu ženám s postižením Ohledně násilí na ženách s postižením panuje celkově nedostatečné obecné povědomí Ženy s postižením, které se odváží o svých zážitcích promluvit, naráží často na nedůvěru Psychické násilí je neběžnější formou násilí Segregace, diskriminace, násliná kontorla života

Zjištění z diskuzní skupiny a z hloubkových rozhovorů Běžné podpůrné služby nejsou připraveny poskytovat podporu ženám s postižením Ohledně násilí na ženách s postižením panuje celkově nedostatečné obecné povědomí Ženy s postižením, které se odváží o svých zážitcích promluvit, naráží často na nedůvěru Psychické násilí je neběžnější formou násilí Segregace, diskriminace, násliná kontorla života

Myslím, že násilí je třeba to, že ženy s postižením jsou nuceny dělat něco, co samy dělat nechtějí. Vždycky se totiž najde někdo, kdo si myslí, že ví, co je pro ně nejlepší. Že jsou lidi bez postižení, kteří si myslí, že vědí líp, co je pro ně lepší.

Zjištění z diskuzní skupiny a z hloubkových rozhovorů Závislost na podpůrných službách vystavuje ženy násilí Segregace a izolace snižuje možnosti udržování podpůrné sítě Násilí je hluboce zakořeněné do situace žen s postižením Ženy s postižením si často nejsou vědomy násilí, které je na nich pácháno

Zjištění z diskuzní skupiny a z hloubkových rozhovorů Závislost na podpůrných službách vystavuje ženy násilí Segregace a izolace snižuje možnosti udržování podpůrné sítě Násilí je hluboce zakořeněné do situace žen s postižením Ženy s postižením si často nejsou vědomy násilí, které je na nich pácháno

Obávám se, že spousta žen s postižením byla vychována v pocitu, že musí být vděčné za cokoliv, co jim někdo dá. Myslím, že spousta z nich má nízké sebevědomí. To samozřejmě znamená, že jejich sebevědomí bude ještě nižší, když budou méně bojovat proti násilí, kterému jsou vystavené, protože nechápou nebo nemají dostatek sebevědomí na to, aby si řekly: Tohle si přece nezasloužím.

Násilí institucionální a násilí související se službami Sexuální útoky od personálu služeb pro osoby s postižením Přílišná kontrola nad každodenním životem Násilí ve zdravotnických službách a službách pro osoby s postižením je normalizováno dominantní ideologií Segregované internáty pro neslyšící děti

Vzpomínám si na první příchod do internátu pro neslyšící. Pamatuju si, že to byl hrozně velký dům. Stojím s mámou na chodbě nebo v jakési hale a kolem nás se seběhly všechny děti a mluvily znakovou řečí. Já jsem se rozhlížela kolem a všechno se mi to zdálo nějak podivné. Pevně jsem se k máme přitiskla a dívala se na ni. [...] Pak zmizela. Moje máma tu najednou nebyla, nerozloučila se se mnou, a já jsem ji všude hledala. Neustále jsem běhala a volala ji. Několik dní jsem brečela. Pořád jsem se dívala z okna a čekala, že se pro mě máma vrátí. Hrozně těžko se mi na to vzpomíná.

Vzpomínám si, jak mi jednou něco prasklo v zádech. Můj táta byl hrozně naštvaný a řekl mámě něco v tom smyslu, že už tam nebudu chodit. Ale to víte, akorát jim vynadali. Že prý jsou nezodpovědní a že mě tam vodit musí. A když se podíváte na zprávy z té doby, tak je dva vlastně analyzovali stejně jako mě. Pokud by mě tam nevodili, dívali by se na ně jako na odmítače povinné péče.

Doporučení Mainstreamové podpůrné služby nebo speciální služby pro ženy s postižením? Zvýšit povědomí ohledně násilí vůči ženám s postižením v rámci mainstreamových služeb Zaměstnání žen s postižením v mainstreamových podpůrných službách Vrstevnická podpora

Asi jako setkání Anonymních alkoholiků, ale vlastně úplně jinak. Místo, kde by se jednou týdně mohly ženy setkat a podělit se o své příběhy. Protože když to uděláte, tak se vám také zvedne sebevědomí a takhle se dá na sebevědomí pracovat. Najednou v tom nejste samy, nestalo se to jenom vám. Chápete, že se to přihodilo i dalším.

Jak se dá propagovat dostupnost?

Pokuste se vytvořit prostředí, které mezi účastníky navozuje atmosféru důvěry a vzájemného porozumění Promluvte si o posilování sebevědomí a o tom, jak ho chápou jednotliví účastníci. Promlute si o tom, co je to důvěra a co se může stát, je-li důvěra zrazena Spolu s účastníky vytvořte základní pravidla diskuze tak, jak si je sami účastníci představují (Zajistěte si facilitátory, kteří budou diskuzi monitorovat a upozorní účastníky, pokud budou porušovat pravidla) Může to nějakou dobu trvat! V některých případech je vhodné se vyvarovat slov jako “násilí” nebo “zneužívání”, zejména v úvodních setkáních Spíše popisujte konkrétní činnosti, jako třeba: bití, kopání, strkání, fackování, křičení...

Prověřte, zda ženy nepotřebují anonymitu. Přivádí účast ženy do nějakého nebezpečí? A pokud ano, co s tím můžeme udělat? Abychom zjistili, zda se ženy nenecházejí v situacích, ve kterých se vyskytuje násilí, je třeba vybudovat důvěru Diskuze o tom, jak je třeba reagovat, pokud je někdo vystaven zneužívání nebo nátlaku Omezte písemný materiál, který si účastnice odnášejí s sebou domů nebo alespoň dbejte, aby tyto materiály neobsahovaly příliš mnoho informací Diskutujte o tom, jak se dostat k pomoci

Příklady dobré praxe a pravidla Komparativní zpráva Komparativní zpráva Pochopení postižení z hlediska sociálních vztahů Naslouchání ženám s postižením Budování úcty k sobě samé Utajení a respekt k důvěrným informacím Bezpečný prostor Budování sebevědomí Přístupnost Diverzita Zaměstnávání žen s postižením Partnerství a participace Pochopení témtu násilí ve vztahu k ženám s postižení Holistický pohled Individuální přístup Pochopit různé typy postižení, ženy v různých situacích

Přístupnost : Je služba otevřena i ženám s postižením, jakožto součásti široké skupiny nebo jsou vnímány jako obtížné, náročné nebo jako ty, se kterými se těžko pracuje? Je služba rozumně flexibilní tak, aby mohla sloužit potřebám žen s postižením? Obeznámenost : Zastane podpůrná služba svou roli v případě různých druhů násilí, které jsou specifické u žen s postižením? Existuje zde obeznámenost s konkrétní společenskou situací, ve které se ženy s postižením ocitají? Kritéria pro identifikaci nejlepší praxe

Budování sebevědomí : Funguje služba tak, aby u žen s postižením budovala sebevědomí a podporovala jejich inkluzi způsoby, kterých si ženy s postižením cení - například vrstevnická podpora nebo svépomocné skupinky? Particip ace Zaměstnává služba ženy s postižením? Spolupracuje podpůrná služna také s uživateli vedenými organizacemi, zájmovými skupinami, aktivisty nebo ženami s postižením? Rozhodne-li se služba nabízet nový typ služby pro ženy s postižením, jsou ženy s postižením zapojeny do jeho vzniku a provozování?

Kritéria pro identifikaci nejlepší praxe Diver zita : Funguje služba v souladu se zkušenostmi a potřebami žen s postižením a žen z různých komunit (například lesby, trans gender, ženy jiné barvy pleti, ženy z menšin nebo etnických skupin, migrantky nebo uprchlice)?